Můžete českým čtenářům něco říci o Vaší akademické kariéře a vysvětlit, proč jste se začal zajímat o vesmír?

Můj značný zájem o vesmír se datuje od mého mládí. Byl jsem velkým fanouškem všech sci-fi kreslených filmů a televizních pořadů souvisejících s vesmírem. Poté se fikce stala víceméně realitou díky satelitní televizi a možnosti sledovat starty raketoplánů a astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici.

Moje vzdělání však není z oblasti exaktních věd. Studoval jsem mezinárodní právo veřejné na Katolické univerzitě v Portugalsku a EU, Mezinárodní vztahy a diplomacii na College of Europe. Vesmíru se věnuji již od roku 2016 a poslední dva roky jsem zkoumal koordinaci vesmírného provozu v Center for Research in Justice and Governance na Právnické fakultě Univerzity Minho. V roce 2023 jsem pak měl jako badatel stipendista Fulbrightova programu příležitost prohloubit svůj výzkum na téma „Koordinace vesmírného provozu“ jako hostující výzkumník ve Washingtonu, D.C., na Space Policy Institute, Elliott School of International Affairs, George Washington University, USA.

Spolupráce s Velvyslanectvím ČR v Lisabonu vznikla v rámci mezinárodní konference Minho Space Days na Univerzitě Minho v Braze. Můžete říci něco více o této konferenci a jejím cíli?

Mezinárodní konference „E-TEC4Space: Právní a politické výzvy pro vesmírnou doménu“ přichází v návaznosti na zrychlující se zájem o intenzivnější výzkum vesmíru na Univerzitě Minho. Jednodenní konference tak zahájila novou oblast výzkumu, a to vesmírného práva a politiky v Centru pro výzkum spravedlnosti a vládnutí (Centre for Research in Justice and Governance), kdy jsme pozvali významné experty z různých oblastí kosmického sektoru, včetně leteckého inženýrství a kosmické medicíny. Akce kladla zvláštní důraz na podporu mezioborové spolupráce a inovativních iniciativ s cílem propojit všechny tyto oblasti a posoudit, jak se nejlépe propojit s externími zainteresovanými aktéry na regionální, národní a evropské úrovni.

Na konferenci vystoupil velvyslanec České republiky Martin Pohl, který představil aktuální priority ČR pro oblast vesmíru. Též hovořil o leteckém a vesmírném průmyslu a jeho příležitostech. Jak byste zhodnotil Vy tento sektor v Portugalsku?

Za prvé, pozvání adresované velvyslanci České republiky v Portugalsku, vzešlo z mého přesvědčení, že Portugalsko se má poučit z bohatých českých zkušeností. Obě jsou středně velkými evropskými zeměmi se srovnatelným počtem obyvatel a ekonomikou, i když česká ekonomika je poněkud robustnější, s vyšším HDP na obyvatele. Konkrétně mě vždy zaujala silná dynamika, s jakou Česko rozvíjí svůj letecký sektor.

V současné době zažívá portugalský vesmírný sektor významný rozvoj. Podobně jako v Česku také portugalská vláda vypracovala národní strategii pro vesmírný sektor („Space 2030“) zaměřenou na podporu udržitelného rozvoje, inovací a hospodářské konkurenceschopnosti. Portugalská strategie také zdůrazňuje význam vesmírných aktivit, zejména prostřednictvím zapojení Portugalské vesmírné agentury (Portugal Space Agency), jejímž cílem je vybudovat zemi jako důležitého hráče v evropském vesmírném sektoru. V současné době se Portugalsko zaměřuje na rozvoj schopností v oblasti satelitní technologie, průzkumu vesmíru a využití vesmírných dat pro různé aplikace, včetně monitorování životního prostředí a městského plánování. Při pohledu na konkrétní příklady úspěchu bych poukázal na společnost s názvem Neuraspace, která má za cíl bojovat s vesmírným odpadem pomocí umělé inteligence. Snad nejznámějším portugalským vesmírným projektem je pak kosmodrom plánovaný pro Azorské ostrovy.

V této souvislosti byla účast velvyslance ČR pro mě jako spoluorganizátora Minho Space Days velmi zajímavá, protože existuje velký potenciál pro spolupráci a poučení ze zkušeností Česka, a to zvláště v akademickém studiu, výzkumu a vývoji v kosmickém sektoru. Na akademické úrovni je pak velmi specifickým příkladem obor vesmírná medicína.

Jaké jsou prioritní sektory v oblasti vesmíru pro portugalské společnosti? Existují zde příležitosti pro české firmy?

Domnívám se, že potenciál česko-portugalské spolupráce v letectví a obraně je významný a Strategie České republiky 2030 může být v tomto směru využita. Podobně jako Portugalská strategie 2030 poskytuje česká strategie komplexní rámec zdůrazňující význam udržitelného růstu, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí, v souladu s globálními cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Co se týče leteckého sektoru, Česko zdůrazňuje své zapojení do Evropského vesmírného programu a Agentury Evropské unie pro vesmírný program (EUSPA) v Praze (v čele s portugalským státním příslušníkem). Podobně jako Portugalsko investuje vláda do zvýšení účasti českých firem a startupů na aktivitách souvisejících s vesmírem se strategickými cíli včetně podpory konkurenceschopnosti a inovací v kosmickém sektoru, podpory vývoje pokročilých materiálů a zvyšování technologických schopností.

Potenciál pro pozitivní synergie proto vychází ze strategie Portugalska, která rovněž klade důraz na posílení leteckého a obranného průmyslu, modernizaci schopností a zvýšení technologického náskoku. To zahrnuje podporu inovací v leteckých technologiích, posilování obranných schopností a spolupráci na mezinárodních leteckých projektech. Podle mého osobního názoru tedy obě země mohou mnohé získat vytvářením společných výzkumných projektů, podporou startupových ekosystémů a rozvojem společných vzdělávacích programů.

Během Minho Space Days jsme též diskutovali o možné vědecké spolupráci. Můžete nám říci něco více o novém projektu Guimarães Space Hub?

Guimarães Space Hub je strategická iniciativa ve městě Guimarães na severu Portugalska, jejímž cílem je vytvořit centrální centrum pro letecký výzkum, obchod a vzdělávání. Space Hub, vyvinutý ve spolupráci mezi magistrátem Guimarães, Universitou Minho a inženýrským centrem CEiiA, se zaměřuje na rozvoj komerčního vesmírného sektoru. To zahrnuje podporu inovací v satelitní technologii a podporu mezinárodních partnerství napříč leteckým průmyslem.

Cílem Space Hub je zvýšit jeho význam ve vesmírném sektoru, přičemž se zaměřuje na spolupráci s regiony v severním Portugalsku, Galicii a Kastilii-Leon ve Španělsku. Tato iniciativa je považována za způsob, jak řídit regionální hospodářský rozvoj vytvářením vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí a postavením regionu jako hráče v evropském leteckém průmyslu.

Existují zde příležitosti i pro české vědce?

Ano, zejména na úrovni akademického výzkumu, protože Space Hub je velmi úzce spojen s Universitou Minho. Osobně se domnívám, že ke spolupráci mezi Českou republikou a Portugalskem v kosmickém sektoru musíme přistupovat co nejširším způsobem v souladu s mnohostrannou strategií zaměřenou na budování kapacit.

Konkrétně vzrůstající synergie mezi univerzitami s ohledem na nabídku kurzů a výzkum by mohly být výchozím bodem. Například podle oficiálních údajů má Univerzita Minho stálá partnerství s patnácti vysokými školami v Česku v rámci programu Erasmus+. Čísla také ukazují, že již za posledních pět akademických let, včetně 2024/2025, máme celkem 48 českých studentů a 145 portugalských studentů, takže věřím, že existuje velký potenciál pro růst Portugalska jako atraktivnější možnosti, a zvláště co se týče výzkumu vesmíru. Jsem například nadšený z toho, že jsem v současné době v úzkém kontaktu s kolegou z Univerzity Karlovy v Praze za účelem rozvoje společného vysokoškolského studijního programu věnovaného kosmickému právu a politice. Kromě toho, připomínáme-li Minho Space Days, další potenciální oblastí pro synergie je oblast vesmírné medicíny.

Rád bych též poukázal na vynikající práci, kterou v Česku vyvinuli akademikové humanitních věd v souvislosti s vesmírem. Pražský institut bezpečnostních studií totiž dosáhl světové úrovně nejen v oblasti výzkumu, ale také pravidelným pořádáním konference na vysoké úrovni věnované diskuzi o vesmírné bezpečnosti, na které se exkluzivně scházejí špičkoví odborníci a profesionálové v oboru ze Spojených států amerických, z Evropě, Japonska a Jižní Koreje. Měli bychom zde na Právnické fakultě Univerzity Minho velké štěstí, kdybychom prohloubili vazby s českými vědci z různých oborů, abychom mohli využít náš výzkum z multidisciplinárního hlediska.

A na závěr jedna osobní otázka. Jak se Vám líbí Česká republika? Vím, že jste ji již několikrát navštívil…

Dovolte mi, abych řekl, že Česko bylo přítomno v mém životě již od útlého mládí. Zaprvé jsem měl to štěstí, že jsem se o Česku dozvěděl mnoho let ze zkušenosti českého autora Františka Listopada (v Portugalsku známého jako Jorge Listopad, bohužel zemřelého v roce 2017), blízkého přítele mých rodičů. Kromě tohoto zvláštního spojení sdílím, stejně jako všichni Portugalci narození na přelomu 70. a 80. let, s Čechy jeden velmi zvláštní zájem, a to o českou animaci, kterou velmi dobře známe.

Tento kuriózní fakt má na svědomí již zesnulý portugalský odborník na animaci, pan Vasco Granja. V 80. letech měla portugalská televize pouze dva kanály a pan Granja byl jedinou klíčovou osobností, pokud jde o kreslené filmy v televizi. Dodnes zůstal kulturním odkazem a přinesl nám nejlepší animaci na světě, představil nám Walta Disneyho či mistrovské dílo Jiřího Brdečky.

Moje zkušenost v Česku je bohužel omezena na Prahu, ale letos mě zde potkalo jedno překvapení a krásný moment, který bych rád sdílel se čtenáři. Nečekaně jsem naproti přes ulici od budovy českého ministerstva zahraničí našel stroj času: malý obchod specializovaný na hračky české výroby. Při vstupu do tohoto magického místa jsem viděl všechny ty kreslené postavičky, které mi zůstaly v paměti od dětství a okamžitě se vrátily do 80. let minulého století. A co je nejdůležitější, když jsem zmínil, že jsem z Portugalska, tak mi majitel obchodu sdělil, že s přítelem v obchodě právě diskutovali o karafiátové revoluci! A tak jsem byl v Praze v hračkářství a diskutoval o zásadním okamžiku v historii své země, obklopen známým publikem složeným z českých animovaných postav. Po návratu domů jsem tuto historku hned sdílel se svou rodinou, přáteli i kolegy.

Praha je vždy přívětivá a česká historie, kultura a lidé mají v mé paměti zvláštní místo. Jsem nadšený z potenciálu možné spolupráce v oblasti vesmíru a jsem velmi poctěn příležitostí v podobě tohoto rozhovoru.

Rozhovor vedla PhDr. Kateřina Bocianová, Ph.D, zástupkyně velvyslance