K U V A J T

DOKLADY

Občan ČR smí na území Kuvajtu (rovněž tak na území dalších zemí sdružených v Radě pro spolupráci arabských států Perského zálivu - GCC, tzn. Kataru, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Ománu) vstoupit s cestovním pasem platným minimálně 6 měsíců ode dne překročení hranic. V tomto cestovním dokladu však nesmí být vyznačeno izraelské vízum. Většina cizinců vstupuje do Kuvajtu přes hraniční přechod na jediném mezinárodním letišti v zemi, čímž se proces kontroly těchto dokladů velice usnadňuje.

Pokud cizinec vstupuje do země silničním hraničním přechodem (v Kuvajtu jsou tři: Nuwaisib - jižní tepna do Saúdské Arábie, Al-Salmi - západní tepna směrem na Jordánsko, Sýrii a Libanon a Abdalli - přechod na sever do Iráku), musí být vybaven platným mezinárodním řidičským průkazem, který je tolerován pro cizince pobývajícího v zemi na tzv. visit visa. Tento průkaz platí další měsíc. Pokud doba pobytu překročí 2 měsíce, musí cizinec požádat o vystavení místního řidičského průkazu (stejně tak se mění visit visa na povolení k dlouhodobému pobytu) formou arabského překladu domovského řidičského průkazu, který se na kuvajtském ministerstvu zahraničí legalizuje (poplatek 10 kuvajtských dinárů, dále jen KWD). Někdy místní orgány vyžadují prozkoušení adepta na kuvajtský řidičský průkaz, což ale není pravidlem.

Při překročení hranic autem se rovněž vyžaduje sjednání zákonného pojištění (auta), o které se žádá přímo na hraničním přechodu. Po vyplnění příslušného formuláře se zaplatí částka 10,500 KWD (na období jednoho dne až jednoho měsíce), 12.500 KWD (na dva měsíce), 14.500 KWD (na tři měsíce) nebo 22.500 (od čtyř měsíců do jednoho roku). Jde o tzv. pojištění třetí strany (před nehodami způsobenými třetí osobou). Další pojištění se vyžaduje uzavřít na samotný řidičský průkaz. Tato zvláštní forma pojištění se realizuje v kterémkoliv pojišťovacím ústavu v zemi (nikoliv na hranicích) a má platnost totožnou s platností víza, cena opět 22,500 KWD.

VÍZA, REŽIM VSTUPU

Doporučujeme českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu (tzn. na ZÚ Kuvajtu v Praze 6), zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Země již zmíněného společenství arabských zemí Zálivu (GCC) mají téměř totožnou vízovou politiku. V posledních letech se však i dříve nepatrné rozdíly prohlubují. Nejmarkantnějším příkladem těchto rozdílů v rámci GCC je porovnání postoje Saúdské Arábie, která se snaží maximálně eliminovat nárůst pasivního cestovního ruchu, který by s sebou automaticky přinesl pronikání západní kultury do země, a Spojených arabských emirátů, které naopak usilují o vytváření co možná nejlepších podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. V této otázce se spíše podle Saúdské Arábie orientuje rovněž Kuvajt a Katar, zatímco Bahrajn a Omán se přiklánějí k orientaci Emirátů. Mezi státy GCC funguje pro jejich občany bezvízový styk.

Kromě 40 států, jejichž občané mohou získat vstupní vízum na letišti (patří sem např. USA, Japonsko či čl. státy bývalé "15" EU aj.), uplatňuje Kuvajt vůči všem ostatním zemím přísnou vízovou politiku. Vízum musí být zajištěno ještě před vstupem do země, v žádném případě není možné získat vízum na hraničním přechodu bez předchozího vyřízení. Zde platí pravidlo, že bez tzv. "sponzora", který dotyčného cizince zve a přebírá za něj veškerou odpovědnost po dobu jeho pobytu v zemi, nelze o udělení víza žádat.

Systém udělování víz do Kuvajtu se nezměnil, tedy existují dva způsoby udělení víz:

a) na kuvajtském velvyslanectví v Praze, pokud sponzor s právem pobytu v Kuvajtu zaslal pozvání s potvrzením o výši příjmu a prohlášením o svém přímém příbuzenském vztahu ke zvané osobě (v případě soukromých cest), anebo prohlášením o pracovním účelu (obchodní cesty a zaměstnání)

b) v Kuvajtu na imigračním úřadě se stejnými dokumenty jako v bodě a) - to obvykle vyřizuje přímo "sponzor", tedy zvoucí osoba. Pozvaný v tom případě cestuje do Kuvajtu pouze s kopií víza zaslanou např. faxem a "sponzor" s originálem víza vyzvedává cestovatele na letišti v Kuvajtu. Všechny letecké společnosti v Kuvajtu tento proces akceptují.

Také existuje možnost vyřízení víza prostřednictvím jednoho z pětihvězdičkových hotelů (Sheraton, Radisson SAS, Le Meridien, Safir, J.W.Mariott, Regency, Crowne Plaza aj.), který přebírá roli sponzora za své hosty. Cizinci jsou ovšem v tomto případě nuceni po celou dobu svého pobytu v zemi setrvat právě v tomto hotelu. Tohoto způsobu nejčastěji využívají různí podnikatelé a obchodníci, kteří přijíždějí do Kuvajtu poprvé, anebo jejich zázemí ještě není dostatečně vybudováno k vyřízení víza s jiným sponzorem.

Tyto skutečnosti pouze potvrzují počáteční zmínku o přísnosti vízové politiky a z tohoto důvodu není možné mluvit o klasické turistice v těchto zemích. To vyplývá hlavně z celkové společenské orientace většiny arabských zemí (a zvláště GCC), které se snaží spíše uzavírat západní kultuře a maximálně eliminovat její vliv na domácí obyvatelstvo.

Přihlašovací povinnost je splněna automaticky: jakmile cizinec s platným vízem překročí hranice, je zanesen do databáze imigračního úřadu, který po celou dobu jeho pobytu velice pečlivě sleduje délku pobytu v zemi. Jednoměsíční "visit visa" je možno prodloužit až na tři měsíce, ovšem pokud se tak neučiní v dané lhůtě (minimálně 5 dnů před posledním dnem platnosti víza), za každý den v Kuvajtu bez platného víza se platí penále 10 KWD. Při odjezdu ze země mohou místní úřady vymáhat úhradu veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek atd., protože veškeré údaje tohoto typu se soustřeďují v databázi centrálního imigračního úřadu.

Pobytové vízum lze získat jen na základě pracovního povolení.

CELNÍ A DEVIZOVÉ PŘEDPISY

Díky zásadám vízové politiky (existence "sponzora") zcela odpadá povinnost prokazování finančních prostředků potřebných na pobyt v zemi, jelikož toto je splňováno již při žádosti o vízum. Tím také odpadá povinnost výměny valut. Na základě rozhodnutí vlády o boji proti praní peněz a terorismu z 12.5.2007 musí každá osoba, která do země vstupuje, deklarovat (na zvláštním formuláři, který obdrží na hranicích) celním autoritám peněžité obnosy v národní i cizí měně, zlaté slitky a jiné vzácné předměty, jejichž hodnota přesahuje 3000 KWD nebo jejich ekvivalent v cizí měně (v přepočtu cca 210 000 Kč).

Místní měnou je 1 kuvajtský dinár (KWD), k 1.2.2008 přibližně 3,66 USD. Volná měna je běžně směnitelná za KWD i opačně. České banky KWD nepřijímají. Kreditní karty (Diners Club, American Express, Visa, Master Card) jsou přijímány ve všech hotelích, luxusních restauracích a ve větších nákupních centrech (nikoli však v provozovnách rychlého občerstvení, běžných restauracích, menších obchodech, na místním trhu apod.), doporučuje se proto s sebou mít dostatek hotovosti. Valuty lze směnit v hotelích či místních směnárnách, které jsou v každé čtvrti. Šeky jsou používány pouze pro obchodní transakce.

Celní předpisy se shodují v zásadě s předpisy jiných zemí, t. j. dovoz osobních potřeb pro jedince anebo rodinu v přijatelném množství bezcelně.

Přísně se však zakazuje dovoz drog , alkoholických nápojů, cigaret a erotické literatury a videonahrávek. Celní kontrola - zvláště cizinců - na hraničních přechodech je prováděna velice důsledně.

ZDRAVOTNICTVÍ, DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

V Kuvajtu se od prosince 1999 zavedla pro cizince paušální platba při ošetření na klinice a v nemocnici ve výši 2 KWD . Týká se to všech cizinců, jak s povolením dlouhodobého pobytu, tak krátkodobých cestovatelů.

Další velkou změnou v systému zdravotního pojištění v Kuvajtu je zavedení povinné platby zdravotního pojištění pro cizince, čímž se ukončila éra bezplatného zdravotnictví pro všechny obyvatele Kuvajtu. Tato povinnost vstoupila v platnost dne 13. dubna 2000 a vztahuje se na muže - sponzory částkou k úhradě 50 KWD ročně, stejně tak pracující manželka - cizinka, manželka v domácnosti 40 KWD za rok a každé dítě 30 KWD.

Současně se mění postavení cizinců krátkodobě pobývajících v zemi. Zatímco před tímto datem byl cizinec ošetřen v kterémkoliv státním zařízení zdarma - s výjimkou úhrady paušálu 1 KWD (ev. 2 KWD), se zavedením platby zdravotního pojištění je cizinec povinen hradit plnou částku za ošetření, resp. za pobyt v nemocnici.

Jelikož se tento systém zatím pořád velmi pomalu začíná uplatňovat v praxi, státní zařízení ještě nemají v jeho aplikaci náležitou rutinu, a proto často odmítají ošetřovat cizince pobývající v zemi na krátkodobá víza, přičemž argumentují obtížností vyúčtování za poskytnuté služby. Cizinec domáhající se ošetření je proto téměř automaticky odkázán na soukromé zařízení, kde si veškeré služby platí sám v plné výši. Proto je nanejvýš vhodné si při vstupu do země sjednat zdravotní pojištění na předpokládanou dobu pobytu v kterémkoliv kuvajtském pojišťovacím ústavu. To je možné učinit rovněž ve vlastní zemi ještě před odjezdem, ovšem je nutné počítat s velkými průtahy při následném řešení pojistného případu právě již ze zmíněného důvodu absence jakýchkoliv zkušeností v této oblasti.

Důležitá telefonní čísla:

Tísňové volání, pohotovost : 777, 844777 (ambulance, policie, požárníci)

Informační služba o telefonních číslech v Kuvajtu: 101

Požárníci: 100, 105

První pomoc - centrála: 472-2000

Stálá konzulární diplomatická služba ZÚ: +965-66798881, (66798883)

SPECIFIKA, BEZPEČNOSTNÍ SITUACE, DOPORUČENÍ TURISTŮM

Doporučujeme věnovat pozornost aktuálním sdělením v kapitole "Upozornění pro cesty do zahraničí" na domovské stránce Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Kuvajt je velice ojedinělým cílem pro turistiku, a to hned z několika důvodů:

Jako poměrně silně islámsky orientovaná země se snaží turistiku v našem chápání zcela eliminovat, aby zabránila pronikání západních vlivů "volných mravů". Z tohoto důvodu zákony a předpisy vlastně eliminují jakýkoliv turistický ruch, a proto i vízová politika Kuvajtu je velice striktní.

Dalším faktorem je náročné klima, ve vrcholu sezóny v letních měsících téměř nesnesitelné (suché horko přesahující 50 °C, pouštní písečné bouře atd.). Jako malá země nemůže Kuvajt nabídnout téměř žádné turistické pamětihodnosti. Nadále pokračuje průzkum archeologických vykopávek a tato místa zatím nejsou zpřístupněna (zejm. Failaka Island); historické jádro města bylo téměř zničeno v průběhu války s Irákem. Z uvedeného vyplývá, že veškerá turistika v Kuvajtu se omezuje na obchodní cesty nebo jiné cesty za služebním účelem, anebo na návštěvy konkrétních osob, povětšinou rodinných příslušníků žijících a působících v této oblasti.

Při návštěvě Kuvajtu je nutné respektovat několik základních pravidel, jejichž dodržování je velice přísně hlídáno a přestupky v tomto směru mohou vést až k uvěznění. Především je to požívání alkoholických nápojů (a drog) na veřejných místech, ale i v soukromí. Je zakázán dovoz a rozšiřování jakéhokoli tiskového nebo video materiálu s erotickým nebo pornografickým obsahem. Na všech hraničních přechodech je možno očekávat podrobnou (i osobní) prohlídku, včetně prohlížení záznamů na videokamerách. Poslední zásada důležitá pro Evropany se týká chování a oblékání žen. Kuvajt je sice poměrně bezpečnou zónou pro volně se pohybující ženy v porovnání s jinými arabskými zeměmi, avšak přesto je vhodné, pokud možno, zajistit jim mužský doprovod. Co se týká oblečení, doporučují se zahalená ramena a nohy po kolena, ne vyzývavý dekolt. Doporučuje se zvýšenou měrou dbát na opatrnost v oblékání a chování a omezit pohyb osaměle po setmění. Všechna tato omezení se ještě vystupňují v průběhu svatého měsíce Ramadánu, kdy se na veřejnosti nesmí jíst, pít (cokoliv), ani požívat jiných požitků, jako například kouřit, líbat se, žvýkat žvýkačku atd., a to v době od východu do západu slunce.

Bezpečnostní situace Kuvajtu se udržuje na úrovni, která vyžaduje obezřetnost všech cizinců především na místech s velkou koncentrací osob, tzn. v obchodních centrech, zábavních parcích apod. Vnitrostátní bezpečnost je poměrně vysoká, kriminalita je minimální. Největším nebezpečím jsou dopravní nehody způsobené neukázněnou jízdou místní mládeže vybavené silnými stroji a nerespektující (často však také neznající) dopravní předpisy.