Z České republiky již 3.3. vyjíždějí na tuto pouť 3 speciální autobusy (přibližně 180 cestujících). Akce započne 5.3.2013 v 10.00 položením květin na Sofijském náměstí v Kyjevě. Ve středu 6. března proběhne pamětní pochod a pietní akt v Bachmači u příležitosti připomenutí 95. výročí bitvy československých legií u Bachmače. Pietní akty a slavnostní ceremoniály budou probíhat v pátek 8. března v Charkově. Nejzajímavějším bodem programu pravděpodobně bude z 8. na 9. března noční pochod Charkov-Sokolovo a 9.3. rekonstrukce bitvy u Sokolova.

V sobotu 9.3. též přilétá do Sokolova oficiální delegace České republiky v čele s 1. náměstkem ministra obrany Vlastimilem Pickem a místopředsedkyní Senátu Parlamentu České republiky Miluší Horskou. Mezi členy delegace bude zástupce náčelníka generálního štábu gen. mjr. Bohuslav Dvořák a další významní hosté včetně válečných veteránů – přímých účastníků bitvy u Sokolova.

Bitva u Sokolova

Bitva u Sokolova 8. března 1943 patřila k důležitým vystoupením československých vojáků bojujících proti nacistům. Šlo však také o událost, která byla komunistickým režimem často zneužívána a nebyla interpretována dle pravdy. Vojenský historický ústav Praha se bude výročí sokolovské bitvy věnovat prostřednictvím několika počinů.
Ačkoli bitva u Sokolova 8. března 1943 nepatří z hlediska dějin bojů na celé východní frontě k těm zásadním, pro české a československé dějiny má velký význam. Šlo o první bojové vystoupení 1. československého samostatného polního praporu, který byl zformován v roce 1942 a na frontu dorazil z uralského Buzuluku.

Prvním bojovým křtem prošel právě u Sokolova, což je vesnice nacházející se poblíž ukrajinského Charkova. Československá jednotka tehdy měla za úkol bránit úsek o délce více než deseti kilometrů u řeky Mže a zastavit tak německý protiútok. Zatímco Němci disponovali těžkou technikou včetně tanků, Čechoslováci měli k dispozici v první linii mnohem slabší výzbroj. Využili výhodné postavení právě ve vesnici Sokolovo, kde byl německý útok zastaven. Proti více než dvěma tisícům vojáků německých jednotek stálo okolo 350 československých vojáků, z nichž téměř stovka padla.

„Bitva u Sokolova“ byla v dobách komunistického režimu známým pojmem, tehdejší propaganda ze střetnutí učinila jeden z největších „levicových“ symbolů odporu Čechů i Slováků proti nacistům. Byl zamlčován skutečný průběh bitvy, nehovořilo se o vojácích židovského původu, stejně tak kapitán Otakar Jaroš, příslušník Sokola, který v bitvě padl a byl mu udělen titul Hrdina Sovětského svazu, byl náhle bezmála komunistou. Celý mýtus našel své zhmotnění především ve velkofilmu Otakara Vávry Sokolovo (1974).