Vzpomínkových akcí se zúčastnila početná parlamentní delegace v čele s předsedou poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem a místopředsedkyní Senátu Miluší Horskou. Akce se dále účastnili představitelé Armády ČR pod vedením náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře, zástupci Ministerstva obrany ČR, Československé obce legionářské, Církve československé husitské, potomci hrdinů od Zborova, váleční veteráni, krajané, zástupci spolků a institucí a další hosté. Za Slovenskou republiku se zúčastnili velvyslanec SR na Ukrajině Juraj Siváček a zástupce náčelníka generálního štábu Pavel Macko; Ukrajinu reprezentoval gubernátor Ternopilské oblasti Stepan Barna.

Oslavy vyvrcholily 2. července slavnostním pietním aktem u nově zrekonstruované Bratrské mohyly v obci Kalinivka nedaleko Ternopilu. Řečníci z řad politiků i potomků legionářů ocenili odhodlání, s jakým se v roce 1917 pustili legionáři do boje. "Každý národ potřebuje své hrdiny. Hrdinové od Zborova, nebudete nikdy zapomenuti," uvedl předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Kromě pietního aktu měli účastníci pouti možnost shlédnout kulturní program, zúčastnit se mše za padlé vojáky či si projít bojiště. Další akce se odehrávaly na válečném hřbitově v Ozerném nebo u památníku T. G. Masaryka ve Lvově.

V rámci bojů první světové války měla bitva u Zborova zásadní vliv na mezinárodní uznání požadavků samostatnosti Čechů a Slováků. Českoslovenští legionáři zde poprvé vyrazili samostatně do útoku a dosáhli pozoruhodného vítězství navzdory značné přesile lépe vybavené rakousko-uherské armády. Tento první bojový úspěch předurčil další budování legií a následně ve svých důsledcích i založení samostatného a demokratického Československa.