Konferenci organizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. Východní partnerství bylo ustaveno během českého předsednictví v Radě Evropské unie v květnu 2009 v Praze a představuje platformu Evropské unie pro posilování spolupráce s východními sousedy, tj. s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Ukrajinskou delegaci na konferenci vedl náměstek ministra infrastruktury Ukrajiny Viktor Dovgan

Na konferenci vystoupil předseda vlády ČR  Andrej Babiš, který vyzdvihl význam a perspektivy rozvoje hospodářské spolupráce ČR se zeměmi Východního partnerství v oblastech jako je energetika, automobilový průmysl, strojírenství, chemický průmysl a elektronika.  Poukázal na úroveň obchodního obratu ČR se zeměmi Východního partnerství, která dosahuje 90 mld. Kč a která se bude dále zvyšovat. Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková zdůraznila, že klíčovou prioritou zemí Východního partnerství by měla být konvergence s EU, posílení vlády práva a podnikatelského prostředí a zlepšení legislativy v celém regionu. Spolupráce EU s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem se rozvíjí na základě Asociačních dohod, v roce 2017 byla podepsána posílená dohoda o partnerství s Arménií a byla zahájena jednání o komplexní dohodě a Ázerbájdžánem.  ČR má se všemi členy Východního partnerství aktivní dvoustranné komise na mezivládní úrovni.

Dne 17. dubna 2019 se na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR v Praze uskutečnily teritoriální exportní konference k jednotlivým zemím Východního partnerství. Na teritoriální konferenci k Ukrajině vystoupili náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, velvyslanec ČR na Ukrajině Radek Matula, velvyslanec Ukrajiny v ČR Jevhen Perebyjnis, viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, zástupci advokátních kanceláří GOLAW a SDM Partners. Vystupující zdůraznili význam hospodářské spolupráce ČR s Ukrajinou, která je 20. nejvýznamnějším zahraničně obchodním partnerem ČR (obchodní obrat dosáhl v roce 2018 úrovně 58,9 mld. Kč). Poukázali na stabilní makroekonomické prostředí na Ukrajině, na postupně se zlepšující podnikatelské prostředí, na rostoucí úroveň investic do modernizace výrobního sektoru apod. Byly též definovány nové obchodní a investiční příležitosti v zemědělství, dopravě, energetice, zdravotnictví, obranném průmyslu a ekologii.