České firmy mají v regionu velmi dobrou startovní pozici. Vzhledem k hluboké československé stopě zanechané v dodávkách technologických celků pro rozsáhlý těžký průmysl je zde Česko stále vnímáno jako evropská strojírenská velmoc. Rovněž současná aktivní přítomnost Česka v Dněpropetrovské oblasti, která je od vypuknutí plnohodnotné ruské invaze regionální prioritou české zahraniční politiky vůči Ukrajině, nemá ve srovnání s aktivitami jiných zemí obdoby. Spolupráce s regionem se neustále prohlubuje, což vytváří pevný základ pro budoucí partnerství v oblasti obnovy a rozvoje. Češi tu jsou prostě vidět a Ukrajinci si toho velmi cení.

Dopady války: výzvy a adaptace regionu

Dněpropetrovská oblast čelí pravidelným útokům ruských raket a dronů, které cílí na průmyslové objekty, energetickou infrastrukturu a zcela jednoznačně i civilní cíle. Válka přinesla nejen ztráty na životech, ale i rozsáhlé materiální škody a narušení logistiky a výroby. Přes tyto těžkosti oblast prokazuje pozoruhodnou schopnost odolnosti a adaptace. Dvě klíčové metropole regionu, města Dnipro a Krivý Roh, zůstávají důležitými centry koordinace pomoci a evakuace. Průmysl pokračuje v omezeném režimu, mnoho podniků však přizpůsobilo výrobu vojenským potřebám a rozšiřují výrobní kapacity. Orientace na obranu země katapultovala rozvoj širokého spektra technologií jejichž nositelem je nově vznikající a dynamicky se rozvíjející místní startupová scéna. Místní IT sektor, který původně poskytoval outsourcingové služby pro zahraniční klientelu, se přesměroval i na podporu domácích projektů, od sledování humanitární pomoci až po vývoj softwaru pro bezpečnostní složky. Univerzity a výzkumná centra spolupracují s místní samosprávou i zahraničními partnery na projektech obnovy infrastruktury, zvýšení energetické soběstačnosti apod. 

 

Socioekonomicky však region čelí nemalým potížím. Stovky tisíc uprchlíků z Donbasu, Záporožské a Chersonské oblasti zatížily sociální a zdravotnický systém, dochází k výpadkům v dodavatelských řetězcích, odvody do armády trpí zaměstnavatelé, z důvodů bezpečnostních rizik a nejistoty klesají zahraniční i domácí investice. Přes tuto zátěž dokázal region zachovat funkčnost klíčových institucí a zároveň se stal určitou laboratoří pro zavádění nových řešení v oblasti logistiky, výroby či např digitálních služeb. 

Dněpropetrovská oblast – srdce ukrajinského průmyslu

Dněpropetrovská oblast patří k nejvýznamnějším hospodářským regionům Ukrajiny. Přispívá přibližně dvanácti procenty k hrubému domácímu produktu země a generuje více jak patnáct procent národního exportu. Historicky je spojována s těžkým průmyslem, metalurgií, zbrojařskou výrobou a energetikou. Je jedním z hlavních těžebních regionů Ukrajiny především díky těžbě železné rudy. Méně známá, ale z geopolitického hlediska důležitá, je přítomnost výskytů vzácných zemin, titanu, lithia a dalších kritických surovin. Tedy klíčových minerálů, které zajímají USA a které stojí za podpisem tzv. nerostné dohody. 

Dnipro, správní centrum Dněpropetrovské oblasti, představuje významnou industriální kapitolu celého postsovětského prostoru. Právě zde byla v roce 1944 založena tajná továrna Južmaš (Južnyj Mašinostroitělnyj Zavod), která se stala symbolem vojenského a kosmického průmyslu SSSR. Kvůli své vojenské důležitosti bylo město po desítky let uzavřeno pro cizince. V kontextu rusko-ukrajinské války započaté v roce 2014 město znovu nabylo strategického významu. Tradiční těžký průmysl, včetně Južmaše, se částečně adaptoval na nové potřeby. Vyrábějí se zde komponenty pro obrněná vozidla, modernizují se raketové technologie, vyvíjejí se bezpilotní prostředky. Díky své poloze zhruba 200 km západně od Doněcka se Dnipro stalo klíčovým logistickým uzlem pro ukrajinské ozbrojené síly. Od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 tato role ještě zesílila. 

V bezpečnostně ještě složitější situaci je město Krivý Roh, druhé nejvýznamnější centrum Dněpropetrovské oblasti. Rozložitá metropole s více jak 600 tisíci obyvateli se nachází jen přibližně sedmdesát kilometrů od fronty. Díky těžbě železné rudy a hutnímu průmyslu patří k ekonomickým pilířům země. Jako křivý roh město opravdu vypadá. Počítá se mezi nejdelší města Evropy, kdy se táhne od severu na jih podél žíly železné rudy v délce přibližně 130 km. 

Novodobá česká stopa

Na československou a později českou stopu, kdy do Dnipra, Krivého Rohu a dalších měst regionu směřovaly dodávky těžkých strojů a technologií a naši inženýři se podíleli na modernizaci tamních hutí a důlních provozů, můžeme do určité míry navázat. Vzhledem ke svému nerostnému bohatství a rozsáhlé infrastruktuře zůstává tento region pro české firmy zajímavým trhem především v oblastech těžkého i lehkého strojírenství, energetiky, modernizací nemocnic či vodohospodářských podniků. 

Na tyto oblasti se v posledních dvou letech aktivně zaměřuje i česká ekonomická a zahraniční rozvojová diplomacie. V našem prioritním regionu realizuje projekty, jejichž naplňování jasně prokazuje české kompetence na rozsáhlém území větším než Morava a situovaném na pomezí frontové linie. Bezpečnostní aspekty jsou v dnešní době klíčové, prohlubující se spolupráce České republiky s regionem i v těchto složitých podmínkách však vytváří pevný základ vznikajících partnerství při obnově a rozvoji této klíčové průmyslové oblasti. Četné podnikatelské a expertní mise navštívily Dněpropetrovskou oblast s cílem prohlubovat stávající či navazovat nová partnerství, a to především v oblastech, která česká diplomacie identifikovala jako nejperspektivnější. Dále se realizují projekty vázaných peněžních darů, které naplňují místní rozvojové potřeby produkcí a řešeními českých firem či projekty Aid for Trade s cílem podpořit ekonomický potenciál regionu. Desetitisíce obyvatel regionu tak mají neomezený přístup ke kvalitní pitné vodě díky kontejnerovým úpravnám vody produkce českých firem Ekosystem a Vodní zdroje Ekomonitor. Možnosti spolupráce mezi českými a ukrajinskými partnery ze sektoru vodního hospodářství se snaží iniciovat i nedávno podepsané memorandum mezi Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a Ukrajinskou asociací podniků vodárenského a kanalizačního hospodářství. Jak nedávná mise představitelů ukrajinských vodohospodářských podniků do Česka potvrdila, velký zájem vyvolaly špičkové systémy inspekce kanalizací firmy Zikmund Electronics a mnohá další řešení české provenience. V regionu jsou dále velmi dobře známy kogenerační jednotky výrobců Tedom či Gentec, mikro vodní turbíny firmy ŽĎAS, plynová topidla firmy Karma a další česká produkce pro energetiku a teplárenství. 

Úroveň zdravotnické péče významně zvýšila moderní zdravotnická technika dodaná firmami Comedeq, BTL zdravotnická technika, BLOCK zdravotnická technika, Royax a dalšími firmami sdružených v Asociaci výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP) i mimo asociaci, např. zmražovače krevní plazmy od firmy Frigera, či modulární stavby využitelní právě i ve zdravotnictví firmy Promstal engineering. 

Základní rámec těchto aktivit umožňuje český vládní Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině. Česko je však v regionu viditelné nejen díky tomuto programu. Sounáležitost s těžce zkoušenou zemí, se západní hranicí vzdálenou vzdušnou čarou přibližně tři sta kilometrů od našeho území prokazují mnozí. Jednotlivci, města, kraje, instituce, organizace, firmy apod, a to dodávkami humanitární pomoci ve formě potravin, zdravotnického materiálu, dopravních prostředků, dieselagregátů, transformátorů atd. Touto pomocí posilujeme odolnost našeho souseda na východní hranici EU čelit bezprecedentní ruské agresi a jak již bylo zmíněno, budujeme partnerství pro stabilizační a rekonstrukční aktivity. Obnova a modernizace infrastruktury regionu již započala. Zatím spíše jen ve stabilizační rovině ať už s pomocí Česka či dalších zahraničních partnerů, či čistě realizací investičních plánů místních podniků. Strojírenské firmy např. přechází na nové výrobní programy, hodně orientované na obranný průmysl. Těžaři poptávaných minerálů postupně nahrazují zastaralé vybavení novými technologiemi. To jsou velmi perspektivní oblasti pro náš byznys, což prokazuje zájem českých producentů o tento region. Za poslední rok proto česká ekonomická diplomacie zorganizovala pro firmy z tohoto sektoru dvě mise do regionu, jejíž součástí byly návštěvy významných podniků a setkání se zástupci potenciálních obchodních partnerů. Tyto mise, organizované jako tzv. projekty na podporu ekonomické diplomacie, umožňují lépe se seznámit s reáliemi podnikání v regionu, s identifikací obchodních příležitostí, s navazováním obchodních vazeb a obecně se zvyšováním konkurenční výhody pro náš byznys. 

Česká ekonomická a zahraničně rozvojová diplomacie, kterou společně realizuje celá síť resortů a organizací, si je velmi dobře vědoma, že k obrovským potřebám regionu je absolutně klíčové přilákat další zdroje financování, nejen ty české. Probíhají jednání na západní i východní straně glóbu. Bilaterálně i multilaterálně, s menšími i většími úspěchy. Největší dosavadní úspěch jsme zaznamenali v Bruselu, kde se nám podařilo získat financování pro Českou republikou předložený zdravotnický program v rámci Nástroje pro Ukrajinu EU. Desítky milionů eur tak budou vyčleněny na modernizaci šesti ukrajinských nemocnic, z nichž dvě jsou v Dněpropetrovské oblasti. Ze stejného nástroje Evropské komise budou poskytnuty i úvěrové záruky pro projekty realizované českými firmami z dalších sektorů na Ukrajině. Čeští výrobci zdravotnické techniky mají všechny předpoklady uspět v budoucích tendrech. Z národních i zahraničních zdrojů již realizovali přibližně dvě desítky komplexních projektů v různých místech Ukrajiny, včetně Dnipra a Krivého Rohu. Prokázali znalost místního prostředí, schopnost pracovat ve složitých podmínkách válkou zasažené země, a především vysokou kompetenci při naplňování potřeb ukrajinských nemocnic dodávkou na míru sestavených řešení. Ale není to jen zdravotnická technika, čeští výrobci technologií pro velkou i komunální energetiku, pro vodohospodářský sektor či jinou infrastrukturu rovněž prokázali vysokou míru připravenosti realizovat další projekty v regionu. České firmy na Ukrajině odvádějí výbornou práci. Pro řadu z nich to není jen otázka byznysu, ale postoje k válkou zkoušené zemi. 

Naděje umírá poslední

Ukrajina je ve válce vyvolané ruskou agresí. Části Dněpropetrovské oblasti jsou téměř na hranici frontové linie. Bezpečnostní hrozby jsou patrné. Pobyt v regionu, ale i v jiných oblastech především východní a jihovýchodní Ukrajiny, nese nemalá rizika. Dněpropetrovská oblast je pro Ukrajinu, současnou i budoucí, naprosto klíčová. Její význam je z řady hledisek, částečně akcentovaných i v tomto článku, nenahraditelný. 

Česká aktivní přítomnost v regionu má ambici přispět nejen ke stabilizaci regionu, jež zejména za poslední tři roky války utrpěl obrovské ztráty, ale i být významným partnerem při obnově, rekonstrukci a modernizaci poválečné Dněpropetrovské oblasti. Naše angažovanost v regionu aktuálně výrazně převyšuje aktivity ostatních zemí. Dlouhodobé úspěšné zapojení českých firem do investičních programů ukrajinských partnerů však bude čelit ostré konkurenci. Musíme být připraveni. Budoucnost neznáme, naději na mír či alespoň na brzké příměří máme. 

Ladislav Horák, diplomat pro spolupráci s Dněpropetrovskou oblastí