České děti v Žytomyru (ŽSVČ) a v Krošně České (ČŽO) se spolu s Českým Honzou vypravily do minulosti
19.12.2016 / 12:08 | Aktualizováno: 21.12.2016 / 10:00
Děti obou žytomyrských spolků se v loňském školním roce zúčastnily 4. ročníku literární soutěže pro české děti trvale žijící v zahraničí.
Témata literární soutěže byla „Český Honza a stroj času“ a „Osobnost českého Honzy“.
Motivací pro děti mohl být Honzův koníček - záliba v cestování. Honza se dostal ke stroji času, a tak se rozhodl cestovat proti proudu času do české historie nedávné, dávné i ještě dávnější.
Děti psaly Honzovy příhody, jaké na těchto toulkách zažil, s jakými vládci, spisovateli, či jinými významnými osobnostmi českých dějin se setkal, případně jak se podařilo Honzovi nějaké historické události změnit.
V těchto dnech byli soutěžící písemně seznámeni s výsledky soutěže:
https://www.facebook.com/cesky.honza
http://www.ceskyhonza.com/o-soutezi/vysledky-2015-az-2016
V kategorii soutěžících 9–12 let se s písemným projevem „Karlův most“ umístila na 3. místě Alexandra Denysevyč ze Žytomyrského spolku volyňských Čechů.
V kategorii soutěžících 13–16 let získala 1. místo Valerie Nolda rovněž ze ŽSVČ za příspěvek s názvem „Honzovo putování na kouzelném stroji času na Ukrajinu, do období hladomoru a také ke krajanům“.
2. místo v téže kategorii získal Anatolij Šesták ze spolku Češi Žytomyrské oblasti za příspěvek s názvem „Honzovo setkání a kamarádství s Janem Amosem Komenským“. Anatolij cenu převezme v ČR, neboť se v dubnu t. r. s rodiči přestěhoval do Brna. Dnes je Anatolij úspěšným studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha.
Všem výhercům blahopřeji. Za tým mezinárodní soutěže Český Honza poslala blahopřání dětem paní Iva Crookston, ředitelka soutěže, která s nápadem přišla před několika lety. Na výherce čekají krásné ceny, soutěžní příspěvky budou přečteny v Českém rozhlase.
Ocenění Českého Honzy se uděluje jednou ročně talentovaným a tvořivým českým dětem v zahraničí, kterým je od 6 do 18 let. Myšlenkou celé soutěže je vytvářet u mladé generace trvalý vztah k České republice, českému jazyku a především uvědomit si, že na češtinu a její učení nejsou samy.
Eva Řezníčková, česká učitelka u krajanů v Žytomyru
V Žytomyru dne 19.12.2016