Mezinárodní knižní veletrh Knižní Arzenál v Kyjevě je pro českého diváka pozoruhodným projektem. Na akci konané v galerii bývalé carské zbrojnice a později továrny přijíždí každoročně vedle zástupců všech významných ukrajinských nakladatelství a médií také celá současná intelektuální a kulturní scéna Ukrajiny. Není to tedy jen místo rozdávání letáků, ale především místo setkávání osobností. Výstavy neustále doprovází intenzivní debaty hostů, na kterých se spolu s veřejností diskutují náročná témata současné Ukrajiny: způsob transformace v kontextu války a hospodářské krize, odkaz Majdanu – tzv. Revoluce důstojnosti, vyrovnávání se s dějinami 20. století nebo role umění v životě společnosti. Snad i proto na Arzenál do Kyjeva přijíždí každoročně desítky tisíc návštěvníků z celé Ukrajiny. Letošní ročník navštívilo přes 100 000 lidí.

I proto na letošním ročníku česká a slovenská delegace spojily síly, aby nejen připomněly již za rok významné výročí společného státu, ale také předávaly zkušenost společného soužití našich dvou národů. Spolu s představením ukrajinského překladu své knihy Ekonomie dobra a zla porovnával ekonom Tomáš Sedláček českou a ukrajinskou post-komunistickou transformační zkušenost. Bývalý zpravodaj z Majdanu, šéfredaktor zahraniční redakce Aktuálně.cz a historik Josef Pazderka zase na základě své knihy Invaze 1968 – ruský pohled v diskusi zdůrazňoval sílu národa, která se projevuje vždy jeho tolerancí a schopností přijmout celý příběh svých dějin i odpovědnost za ně. Investigativní novinář týdeníku Respekt Ondřej Kundra představoval ukrajinský překlad (ostatně první překlad knihy do cizího jazyka vůbec) své nové knihy Putinovi agenti. Příběh krymských Tatarů ve 20. století i dnes důkladně rozebírala česká překladatelka a novinářka Petruška Šustrová, která vedla diskusi nad svým filmem Vyhnání a návrat krymských Tatarů. Básník, prozaik a nakladatel Martin Reiner představil na veletrhu svoji povídkovou knihu Jeden z milionu v debutním překladu mladé bohemistky Kateryny Udilové. Jiří Hájíček je spisovatelem prozaických děl, které se vyznačují uměním čtivě a lidsky popisovat příběhy hrdinů. Vyprávění o lidských sudech, kamarádství, rodinné soudržnosti a odpuštění je sepsáno v díle ´Rybí krev´ (2012), které je nyní přeloženo také do ukrajinštiny.

„Letošní společná česko-slovenská expozice na největší knižní události ve Východní Evropě vzbudila zájem ukrajinského publika o naše literatury a zároveň se pokusila definovat otázky, které nás po dobu naší společné minulosti a současnosti definují”, potvrzuje smysl mezinárodního sdílení zkušeností Lucie Řehoříková, ředitelka Českého centra na Ukrajině, které se ujalo hlavní organizace programu česko-slovenské delegace ve spolupráci s velvyslanectvími České republiky a Slovenské republiky na Ukrajině.