Patří mezi prioritní země v rámci Exportní strategie a Transformační spolupráce ČR. Ukrajina je součástí politiky Východního partnerství Evropské unie, jež je naším zásadním tématem v rámci EU. Stejně jako do řady států Evropské unie proudí do České republiky značná část našeho dovozu ropy i zemního plynu přes území Ukrajiny. Navíc nás pojí i bohaté historické vazby – kupříkladu v Praze vyšlo roku 1876 první necenzurované vydání nejvýznamnější ukrajinské básnické sbírky „Kobzar“ Tarase Ševčenka, v době první československé republiky v Čechách působilo několik ukrajinských škol, na ukrajinském území se během první světové války formovaly Československé legie a vojáci bojující pod československým praporem osvobozovali Kyjev a další ukrajinská města od nacistické okupace. Dnes v České republice žije početná ukrajinská menšina (přes 100 tisíc osob).

Tradičně se Česká republika zasazuje o posilování ukrajinské suverenity, stále křehkých demokratických institucí, vlády práva a dodržování lidských a občanských práv. Ministerstvo zahraničních věcí rovněž podporuje rozvoj sektorové spolupráce a kontaktů mezi místními a krajskými samosprávami obou zemí. Velice živá je například spolupráce Kraje Vysočina a Zakarpatské oblasti. Prioritou je také posilování přímých kontaktů mezi občany obou zemí (people-to-people contacts) včetně turistiky. Ročně Česká republika vydá ukrajinským občanům několik desítek tisíc schengenských víz (téměř 80 tisíc v roce 2013 a přes 83 tisíc v roce 2016).

Naše republika důsledně podporuje sbližování Ukrajiny s Evropskou unií a její spolupráci s NATO. Stavěli jsme se za podepsání Dohody o přidružení včetně Dohody o hluboké a komplexní zóně volného obchodu (AA/DCFTA) s EU na summitu Východního partnerství ve Vilniusu v listopadu 2013. Sdíleli jsme zklamání velké části ukrajinské společnosti z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Janukovyče tyto dohody nepodepsat. Česká republika také protestovala proti neopodstatněnému používání násilí proti pokojným demonstrantům a opozičním aktivistům během následných demonstrací na kyjevském Náměstí nezávislosti (Majdan nezaležnosti) a v dalších částech země. Po Janukovyčově útěku z Kyjeva v noci z 21. na 22. února jsme uznali legitimitu nové vlády premiéra Jacenjuka, které ústavní většinou 371 hlasu vyslovil 27. února důvěru demokraticky zvolený parlament země čítající 450 poslanců. Obsazení Krymu, k němuž došlo souběžně se jmenováním prozápadní Jacenjukovy vlády, a následné vyprovokování a aktivní podpora ozbrojených srážek na východě Ukrajiny a ruské snahy o zablokování jejího přibližování k EU považujeme za hrubé porušení mezinárodního práva ze strany Ruské federace a za vážné ohrožení stability a míru v Evropě. Za naprosto pomýlené a lživé považujeme spekulace o možném ohrožení ruskojazyčných obyvatel Krymu a východu Ukrajiny. Ruština zde byla nepřetržitě v postavení privilegovaného jazyka a to i ve vztahu k ukrajinštině.

Česká republika ocenila demokratický a svobodný průběh předčasných prezidentských voleb 25. května 2014, v nichž byl za účasti více než 60 % voličů v prvním kole nadpoloviční většinou hlasů zvolen novým prezidentem země Petro Porošenko, i předčasných parlamentních voleb, které se konaly 26. října 2014. Pozorovatelských misí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které monitorovaly tyto volby, se zúčastnili i naši občané. Česko je zastoupeno i ve Zvláštní pozorovatelské misi OBSE, jež byla zřízena v březnu 2014 s cílem přispět ke snížení napětí a zajištění míru a stability v zemi a zajistit plnění závazků a principů OBSE. Čeští experti tvoří rovněž nedílnou součást Poradní mise Evropské unie (EUAM), která v Ukrajině působí od 1. prosince 2014 a poskytuje poradenství zejména v oblasti reformy civilního bezpečnostního sektoru. Česká diplomacie podporovala a uvítala podpis politické (21. března 2014) i obchodní (27. června 2014) části Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Senát Parlamentu České republiky Dohodu ratifikoval dne 10. prosince 2014, Poslanecká sněmovna pak 17. září 2015.

Česká podpora Ukrajině

Za klíčové pro demokratický rozvoj Ukrajiny považuje ČR dobudování funkčních demokratických institucí právního státu, posílení role občanské společnosti a existenci nezávislých médií. Od roku 2006 byly proto na Ukrajině díky programu transformační spolupráce MZV ČR financovány desítky projektů zaměřených na předávání zkušeností z průběhu české transformace a procesu evropské integrace prostřednictvím školení, přednášek, odborných stáží a studijních cest. Projekty se věnovaly široké škále témat a oblastí od podpory rozvoje občanské společnosti přes školení pro novináře v investigativní žurnalistice, vzdělávání učitelů v multikulturní výchově, kultivaci protikorupčního prostředí až po udržitelný regionální rozvoj. Podporu MZV získalo i několik nezávislých internetových médií. Ukrajina představuje v posledních letech v rámci transformační spolupráce ČR zemi, kam směřuje jednoznačně největší objem prostředků, což svědčí o důležitosti, jakou MZV přikládá podpoře tamního nelehkého reformního procesu.

Koncem února 2014 vláda ČR rozhodla o dopravě a léčení ukrajinských občanů těžce raněných při pokusu o násilné potlačení prodemokratických protestů v Kyjevě. Celkem bylo do programu MEDEVAC přijato 39 osob, které byly operovány v českých fakultních nemocnicích. V roce 2015 a 2016 bylo díky programu MEDEVAC léčeno dalších 12 pacientů a na konci roku 2015 proběhla také měsíční stáž ukrajinského plastického chirurga v Popáleninovém centru FN Ostrava. V roce 2016 MV ČR poskytlo dva peněžní dary v hodnotě celkem 4 mil. Kč na projekty mezinárodních humanitárních organizací ADRA Int. a Caritas Internationalis na přístrojové a materiální vybavení konkrétních zdravotnických zařízení v blízkosti fronty v Doněcké oblasti. Během roku 2016 byla v rámci programu MEDEVAC navázána spolupráce s Kyjevskou regionální nemocnicí, která připravuje ve spolupráci s místní neziskovou organizací E+ pilotní projekt rehabilitačního centra. MEDEVAC přispěje školením odborného personálu i managementu v oboru řízení centra.

Na podporu reforem a demokratické transformace na Ukrajině vláda také v březnu 2014 vyčlenila 50 mil. Kč, jež byly prostřednictvím českých státních institucí a nevládních organizací uvolňovány v průběhu let 2014 až 2016. Celkový objem české pomoci Ukrajině v uvedeném období let 2014–2016 dosáhl výše 6,7 milionů EUR (přes 180 mil. Kč). Značná část pomoci směřovala do oblasti vzdělávání. Šlo jednak o materiální pomoc přesídleným univerzitám a vysokým školám, které musely být evakuovány z Donbasu. Dále o technickou asistenci s reformou vzdělávacího systému v Ukrajině a předávání českých zkušeností v této oblasti. Byl podpořen přechod ukrajinských univerzit na evropské standardy cestou přímé spolupráce s českými univerzitami. V neposlední řadě bylo uděleno přes 100 stipendií ukrajinským studentům se zvláštním zaměřením na studenty z oblastí zasažených konfliktem. V rámci spolupráce při poskytování mezinárodní pomoci Ukrajině ČR také vykonává roli koordinátora mezinárodní podpory reforem v oblasti vzdělávání. Mezi priority transformační spolupráce patřil boj proti korupci, budování nezávislých médií a reforma mediálního prostředí. Česko rovněž vyčlenilo příspěvky na fungování zvláštní monitorovací mise (SMM) OBSE a do oblastí postižených ruskou agresí dodalo humanitární pomoc, (například vybavení pro nemocnice, balíčky první pomoci, zdravotnický materiál, sanitky a mobilní ordinace) a podílelo se i na zabezpečení základních potřeb pro lidi, kteří z oblasti bojů byli nuceni uprchnout. Zvláštní pozornost byla věnována podpoře lidských práv na Krymu.

Obchodní vztahy

Česká republika se těší na Ukrajině dobrému jménu i v obchodní oblasti a skýtá řadu příležitostí pro naše podnikatele. Potenciál pro rozvoj vztahů zůstává ale zatím nevyužit, třebaže se v průběhu roku 2016 v návaznosti na makroekonomickou stabilizaci Ukrajiny oživila činnost celé řady českých společností na ukrajinském trhu. V roce 2016 se Ukrajina z pohledu českého exportu umístila na 22. místě, z hlediska dovozu na 27. místě, což znamená, že představuje 23. nejvýznamnějšího obchodního partnera ČR. V roce 2016 český export dosáhl 804,537 mil. EUR, tj. vzrostl o 43,3 % v porovnání s rokem 2015, import činil 708,509 mil. EUR, tj. snížil se o 6,8%. Na Ukrajině má své zastoupení a kanceláře více než 200 českých společností s tím, že mezi úspěšné společnosti na ukrajinském trhu patří Škoda Auto, jejíž vozy se montují v Zakarpatské oblasti, dále Škoda JS, Brunnthaller-CS, Farmet, Unicorn, Ravak, Hamé, Kvazar Plus a další.

Nové možnosti pro rozvoj hospodářské spolupráce pro české podnikatele představuje Dohoda o volném obchodu EU – Ukrajina (DCFTA), která předpokládá odstranění cel na obou stranách v průběhu sedmi let.

Zastoupení České republiky na Ukrajině

Česká republika je na ukrajinském území zastoupena Velvyslanectvím v Kyjevě a Generálním konzulátem ve Lvově (od roku 2004). Generální konzulát v Doněcku byl vzhledem k bezpečnostní situaci na východě země od konce května 2014 dočasně, a k 31. prosinci 2014 zcela uzavřen. Honorární konzuláty České republiky existují v Charkově (od roku 2010), Dněpropetrovsku (od června 2014) a Užhorodu (od října 2014). V zemi také působí zastoupení agentury CzechTrade a České centrum.

Další informace naleznete na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Kyjevě www.mzv.cz/kyjev.