Zatím poslední z řady exportních seminářů se uskutečnil v Černínském paláci dne 1. 11. 2016 a byl tentokrát zaměřen na exportní příležitosti českých firem v Srbsku a Bosně a Hercegovině. Seminář otevřel svým vystoupením náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa.

V prvním panelu semináře vystoupili také generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal a Marek Janků za EGAP, který hovořil o pojištění exportu. V druhém panelu potom vystoupili naši ekonomičtí diplomaté z českého zastupitelského úřadu v Sarajevu Petr Kašička i z úřadu v Bělehradu Jiří Král. O svých praktických zkušenostech s obchodováním s Bosnou a Srbskem hovořila Dana Musilová za OHL ŽS a Aleš Hlavička za RADKA Pardubice.  Po semináři byli obchodní radové z ambasád v Sarajevu i Bělehradu firmám k dispozici pro konzultace konkrétních obchodních příležitostí.

Státy západního Balkánu jsou pro české firmy poměrně atraktivní exportní destinace. Západní Balkán představuje prostředí, které je tomu českému relativně blízké jak geograficky, tak jazykově a socio-kulturně.  Výhodu pro české firmy představují i historické obchodní vazby z dob Jugoslávie. Srbsko i Bosna a Hercegovina ale přináší pro exportéry často i úskalí. Při jednáních je velmi důležitý osobní kontakt, tempo vyjednávání může být poměrně zdlouhavé a vymahatelnost práva není vždy vysoká.

Export do Srbska i Bosny a Hercegoviny je pojistitelný u EGAP a v případě obou států není roční limit pojišťovny v za rok 2016 ještě vyčerpán.  Mezi perspektivní obory pro české podniky v obou zemích patří především energetika, obnovitelné zdroje, budování dopravní infrastruktury, technologie čištění vody a v neposlední řadě také zemědělství a potravinářství.  

Podnikatelské prostředí v Srbsku se v posledních letech zlepšuje, což se odráží i ve vyšších místech země v žebříčku Doing Business, který každoročně vydává Světová banka. Srbsko má v rámci regionu relativně dobrou dopravní i průmyslovou infrastrukturu a nabízí i nízkou cenu energií.

Bosna a Hercegovina je sice poměrně nepřehledný státní útvar, který má celkem 5 prezidentů a kolem 150 ministerstev. Složitost struktury státní správy je potom mnohdy přímo úměrná efektivitě administrativních procesů a vymahatelnosti práva. Bosna a Hercegovina ale – podobně jako Srbsko – nabízí dostatek kvalifikovanou pracovní sílu, země má přístup ke kapitálu a často může být branou pro export i do vzdálených muslimských zemí. Výhodou exportu do Bosny a Hercegoviny je potom místní měna – konvertibilní marka – která se mění za střední kurz, tedy s podstatně menším kurzovým rizikem, než je tomu v případě jiných zemí regionu.