E vropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti PhDr.Vladimíra Špidla přednesl v brilantní němčině v Drážďanech 14.4.2008 v nadaci Friedricha Eberta přednášku na téma pražského jara 1968 pod názvem "Socialismus s lidskou tváří - ideály pražského jara - podněty k zamyšlení pro současnost" . Po přednášce následovala dlouhá diskuse s cca 150 zájemci, což svědčí o značném zájmu zde o tématiku roku 1968, i následnou invazi vojsk Varšavské smlouvy, na níž se podílela i armáda NDR - což zde někteří dílem nevědí a ve výrazné menšině dokonce (snad i z nevědomosti) negují.

V několikaminutovém úvodním vystoupení zdůraznil 1. místopředseda saské vlády a ministr hospodářství a práce Thomas Jurk(předseda saské zemské SPD) /TJ/, že pražské jaro 1968 znamenalo na jedné straně velkou naději pro obyvatelstvo bývalé NDR a na druhé straně tehdejší komunistické vedení SED v čele s Waltrem Ulbrichtem bylo nejtvrdším kritikem politického vývoje v Československu - a výraznou měrou přispělo i k násilnému vojenskému řešení v srpnu.

Dojemně připomněl bezprostřední vztah československého vedení při příležitosti 1.máje 1968, kdy si Dubček a další představitelé strany a státu podávali s občany ruce z nízké tribuny, a úžasnou atmosféru, kdy spontánně na 1. máj přišlo v Praze půl milionu lidí. Ve vystoupení připomněl také ekonomické teorie Prof. Oty Šika a pokusil se o srovnání některých jeho tezí se sociálně demokratickou politikou současnosti.

Vladimír Špidla /VŠ/ podal v pečlivě připraveném a faktograficky vydatném referátu téměř hodinový výklad událostí v roce 1968 v Československu ve značně širokém historicko-filozofickém kontextu, který uvedl připomínkou " osmičkových" roků v českých a československých dějinách.

Rámcově vysvětlil politicko-hospodářský vývoj v padesátých a šedesátých letech, příčiny vzniku situace, která vedla ke změně vedení v čele KSČ, ekonomické problémy na jedné straně a snahu části KSČ po pragmatickém řešení problémů a přechodu od rigidního hospodářského plánování k zavádění prvků tržního hospodářství. Dále precizně popsal s tím spojený vznik vnitrokomunistické opozice, postupné uvolňování v kultuře /hlavně divadla malých forem/, roli Literárních listů a zmínil se o návratu vězňů, posléze činných v K 231.

Podrobně se dále věnoval vývoji v samotném roce 1968 jak z celospolečenského hlediska, tak i z pohledu znovuobnovení činnosti sociálně demokratické strany v ČSSR. Neopomněl připomenout nejvýznamnější aktéry snah sociální demokracie jako byli Zdeněk Bechyně, prof. Josef Peška, Jaroslav Kohout nebo Karel Hrubý a přirozeně, spíše Moskvou vynucené, negativní stanovisko KSČ s obnovení SD. Působivě prezentoval období těsně před okupací, její průběh, vysočanský sjezd KSČ, moskevská jednání a protokoly, ocenil postoj Františka Kriegela a charakterizoval i smutné období počínající a stále tužší normalizace.

Ve vystoupení dále zhodnotil celosvětový dopad tehdejšího vývoje v Československu, kdy myšlenky pražského jara a vůle po svobodě byly a jsou stále inspirující. Poukázal např. na to, že čínští političtí i ekonomičtí teoretikové často připomínají principy ekonomické teorie i přechodu z komunistického plánování na sociálně tržní ekonomiku tak, jak je podrobně ve svých dílech rozpracoval Prof. Ota Šik. VŠ uvedl, že Čína v současnosti vysoce hodnotí formulaci penzijního systému, jak ji rozpracoval právě Ota Šik.

Obsáhlý referát, jeho obsahové i formálně jazykové brilantní podání i osobní prožívání působilo na publikum velmi emotivně. VŠ vystihl hloubku problematiky i lidské vnímání tehdejších událostí. Zmínky o tom, jak sám osobně prožíval např. 21. srpen 1968, způsobily pohnutí mezi přítomnými účastníky různých generací - byli mezi nimi jak pamětníci událostí, tak mladí lidé, pro které rok 1968 je čirou historií a moc o něm nevědí.

Podrobný, vysoce kvalifikovaný, obsahově poučný výklad, přednes i celková atmosféra akce přispěly k tomu, že diskuse z publika byla " nekončící" a musela být vzhledem k dalšímu časovému plánu VŠ moderátorem ukončena. Pro českého posluchače mohlo být trochu překvapením, že z publika přišel dotaz, že "se hovoří o tom, že na okupaci se v rozporu se skutečností podílela rovněž německá vojska" (viz úvod). Opět bylo odzbrojujícím argumentem VŠ klidné sdělení, že německé vojáky na českém území viděl osobně. Po skončené diskusi a dotazech byl VŠ dalších cca 40 minut v kuloáru obklopen zájemci o rozhovor na téma roku 1968 v Československu.

Přítomnost eurokomisaře Vladimíra Špidly byla významným příspěvkem k prohloubení vzájemného chápání i sousedských vztahů jak na rovině společenské, tak i obecně lidské.