Senegal vstupuje do světa ropy a plynu

Senegal v roce 2014 dosáhl významného milníku pro svou ekonomiku, když bylo jižně od Dakaru objeveno ropné naleziště Sangomar. O rok později následovaly objevy zemního plynu, kdy bylo potvrzeno naleziště Greater Tortue Ahmeyim (GTA) na hranici s Mauritánií. Trvalo však téměř deset let, než byla zahájena těžba.

Sangomar má v současnosti produkční kapacitu až 100 000 barelů ropy denně a první fáze GTA má po plném náběhu produkovat přibližně 2,3 milionu tun zkapalněného zemního plynu ročně. Ložisko Yakaar-Teranga, objevené v roce 2016, má ještě větší potenciál než GTA, s odhadovanými zdroji dosahujícími přibližně 25 bilionů kubických stop zemního plynu.

V současnosti mají na GTA největší podíl britská společnost BP (56 %) a Kosmos Energy (27 %), zatímco senegalská státní společnost PETROSEN a mauritánská SMH dohromady drží pouze 17 %. Sangomar je z 82 % vlastněn australskou společností Woodside Energy a z 18 % PETROSEN.

Dominance zahraničních společností ilustruje dilema, kterému Senegal čelí. Na jedné straně současné vedení země zdůrazňuje posilování ekonomické suverenity a větší kontrolu nad národními zdroji, na straně druhé však rozvoj offshore ložisek zůstává do značné míry závislý na zahraničním kapitálu, technologiích a odborném know-how.

Toto dilema se názorně projevilo v případě projektu Yakaar-Teranga. Americká společnost Kosmos Energy byla původně hlavním zahraničním investorem projektu s přibližně 90% podílem, následně však ze spolupráce odstoupila v důsledku rozdílných představ o budoucím využití nalezeného plynu. Zatímco společnost Kosmos Energy prosazovala jeho export, senegalská vláda usilovala o využití plynu především pro domácí potřebu v rámci strategie gas-to-power. Po odchodu Kosmos Energy tak projekt přešel pod plnou kontrolu PETROSEN.

Klíčovou otázkou do budoucna nebude pouze samotná těžba, ale také míra, s jakou se podaří propojit využívání přírodních zdrojů s rozvojem domácích kapacit. Právě z tohoto důvodu Senegal vedle zahraničních investic klade důraz na politiku contenu local a rozvoj strategie gas-to-power.

Od těžby k domácímu využití plynu

Jak již bylo naznačeno, důležitou součástí této transformace je využití zemního plynu pro domácí energetiku. Senegal dlouhodobě počítá s rozvojem strategie gas-to-power, tedy využitím domácího plynu pro výrobu elektřiny, a chce tak snížit náklady na výrobu elektrické energie.

V současné době Senegal buduje národní plynovodní síť o délce přibližně 400 kilometrů, která má propojit zdroje zemního plynu s elektrárnami a průmyslovými odběrateli.

Contenu local jako klíčová výzva

Hlavní aktéři v sektoru, zejména Ministerstvo energetiky, ropy a dolů, usilují o co největší zapojení místních firem a pracovníků do ropného a plynárenského sektoru v souladu se zákonem č. 2019-04 o contenu local. Zároveň však zůstávají místní kapacity v oblasti technologií, infrastruktury a odborné expertízy omezené.

Právě z tohoto důvodu Senegal hledá zahraniční investory, kteří však budou muset v souladu s tímto zákonem zavést postupy podporující rozvoj domácích kapacit. To v praxi znamená především spolupráci s místními firmami, přenos know-how a zaměstnávání senegalských pracovníků.

Co to znamená pro české firmy?

Infrastruktura představuje jednu z oblastí, kde se mohou otevírat příležitosti pro české firmy. Výstavba a modernizace plynovodních sítí, energetických zařízení, měřicích a regulačních systémů nebo technologií pro provoz a údržbu vyžaduje specializované dodavatele a technické know-how.

Konkrétně oblast servisu a údržby, zejména v souvislosti s realizací projektů gas-to-power, by mohla být pro české firmy zajímavá. Potenciál mohou mít zejména technologie zaměřené na detekci metanu a prevenci jeho úniku. To souvisí s širší otázkou udržitelnosti těžby a energetické infrastruktury, na kterou současné senegalské kapacity často nestačí.

Právě zde může vzniknout prostor pro české firmy, které mohou nabídnout technologické know-how a řešení pro šetrnější a efektivnější provoz těžební i energetické infrastruktury.

V souvislosti se senegalskými těžebními projekty se otevírají také navazující investiční příležitosti, například v oblasti zdravotní péče pro pracovníky, přepravy a logistiky materiálů nebo dodávek ochranných a bezpečnostních oděvů.

Senegal přitom nevnímá rozvoj ropného a plynárenského sektoru pouze jako zdroj exportních příjmů, ale také jako nástroj industrializace a energetické transformace země.

 

Autorka: Yaye Khady Diene, Stážistka ZÚ Dakar