Rezidence velvyslance: historie a vznik

Dominantou areálu je dvoupatrová vila, která dnes slouží jako rezidence velvyslance a reprezentační prostor velvyslanectví. Byla postavena ve 20. letech 20. století jako letní sídlo rodiny významného dánského rejdaře Mariuse Henrika Nielsena (1867–1954), zakladatele společnosti Dampskibsselskabet Progress A/S. Stavba byla dokončena a oficiálně schválena v roce 1925.

Autorem návrhu byl dánský architekt Andreas Mehren Ludvigsen (1889–1971), absolvent Královské dánské akademie výtvarných umění. Během své kariéry spolupracoval na významných projektech, například na Bispebjerské nemocnici, a působil také u Dánských státních drah, kde navrhl mimo jiné stanice Peter Bangs Vej a Vesterport. V roce 1952 byl vyznamenán titulem rytíře Řádu Dannebrog.

Přeměna na sídlo velvyslanectví

Původní obytný komplex zahrnoval kromě hlavní vily také hospodářský statek se stájemi a dalšími budovami, které se však do dnešní doby nedochovaly. Po smrti Mariuse Henrika Nielsena prodala jeho rodina objekt v roce 1956 Československu. To jej zakoupilo za 620 000 dánských korun a přeměnilo na sídlo svého velvyslanectví.

Modernizace a rozšiřování areálu

V následujících desetiletích prošel areál řadou úprav. V 70. letech byl rekonstruován a v 80. letech výrazně rozšířen o novou administrativní budovu a bytový komplex pro zaměstnance. Tyto moderní objekty, navržené architektem J. N. Clausenem, byly dokončeny a zkolaudovány 23. března 1983. Další úpravy proběhly v 90. letech. Po rozdělení Československa v roce 1993 byl diplomatický majetek rozdělen mezi Českou a Slovenskou republiku. Česká republika si ponechala hlavní areál na Ryvangs Allé, zatímco Slovenské republice připadly objekty na adrese Sølundsvej 8, které byly později prodány do soukromého vlastnictví.

Architektura inspirovaná mořeplavbou

Architektura rezidence odráží profesi i osobní zálibu původního majitele – mořeplavbu. Nad hlavním vstupem se nachází štít s freskou vikingské lodě, symbolizující námořní tradici.
Vstupní hala je prosvětlena vitrážovým oknem se stylizovanou mušlí a hlavní jídelna zdobena štukovým stropem se dvěma malovanými výjevy zobrazujícími bohy Neptuna a Merkura, symboly moře a obchodu.

Zadní salonek, dnes využívaný pro diplomatická jednání a aktivity veřejné diplomacie, si zachoval původní kazetový strop. V předsálí zaujme štuková kompasová růžice v bílé, okrové a zlaté barvě, jejíž orientace přesně odpovídá světovým stranám.

Legendy ve vitrážích

Jedním z nejvýraznějších prvků interiéru je velké vitrážové okno ve vstupní hale zobrazující severskou bohyni Gefion se čtyřmi býky zapřaženými do pluhu. Motiv vychází ze staré severské legendy: švédský král Gylfe slíbil bohyni tolik půdy, kolik dokáže zorat za jeden den a noc. Gefion proměnila své syny ve čtyři býky a společně vyorali kus země, který bohyně přenesla do moře – tím vznikl ostrov Sjælland, na němž dnes leží Kodaň. Na místě odebrané půdy vzniklo jezero Vänern ve Švédsku.

Umění v reprezentačních prostorách

Reprezentační prostory rezidence tvoří několik sálů a místností, které zdobí nejen původní architektonické prvky, ale také díla významných českých výtvarníků. Nachází se zde například Špálova Kytice tulipánů z roku 1939, Rabasovo Pohorské zrání z roku 1949 nebo zátiší od Wiesnera a Beneše.

Symbol české diplomacie

Původní architektonická vize Andrease M. Ludvigsena je v areálu dodnes patrná. Budova na Ryvangs Allé 14–16 představuje nejen cennou historickou památku, ale také živý a reprezentativní symbol české diplomacie v Dánsku, který propojuje bohatou historii s moderní diplomatickou funkcí.