Prezident Pavel zahájil první den své návštěvy Švýcarska společně se švýcarskou prezidentkou Violou Amherd vystoupením na prestižní švýcarské univerzitě ETH Zürich, kde otevřel Švýcarsko-české biotechnologické a farmaceutické podnikatelské fórum. 

Ve svém projevu zdůraznil  význam Švýcarska jako důležité exportní destinace, kam české firmy vyvezly v loňském roce zboží za více než 83 mld. Kč. Země je také významným investorem v ČR, ale platí to i opačně a stále více českých firem se začíná usazovat ve Švýcarsku. Cílem následných jednání podnikatelské delegace se švýcarskými partnery bylo prohloubit spolupráci mezi Českem a Švýcarskem v oblasti biotechnologií a farmaceutického průmyslu, posílit vzájemné obchodní vztahy a podpořit inovace a výzkum.

Následně na pozvání prezidentky Violy Amherd navštívil prezident Pavel světově proslulé instituce, Laboratoř ve Spiezu a Armasuisse v Thunu, které vyspělost Švýcarska  potvrzují na nejvyšší světové úrovni. 

Druhý den návštěvy zahájil prezident Pavel na pozváni předsedy Národní rady Erika Nussbaumera účastí na prestižní Konferenci “Tag der parlamentarischen Aussenpolitik - Strategische Horizonte, Europa und Asien - Pazifik in Fokus“, která udává zásadní směry zahraniční politiky Švýcarska a jež se konala v Parlamentu. Konference se zúčastnilo cca 50 poslanců a spolu se švýcarským parlamentem ji pořádalo Ženevské centrum pro bezpečnostní politiku. Prezident Petr Pavel v průběhu jednání ocenil, že Švýcarsko má zájem o prohloubení spolupráce s NATO a členskými státy EU v rámci bezpečnostní politiky s tím, že  „neutralita neznamená lhostejnost“. Ocenil, že se Švýcarsko připojilo k sankcím EU proti Rusku a uvítal také, že švýcarský parlament hledá řešení zákazu přepravy švýcarského válečného materiálu do třetích zemí. Podle něj "jsme všichni na jedné lodi“,  a to v okamžiku, kdy autokratické země jako Rusko, Čína, Írán nebo Severní Korea drží pohromadě. To podle prezidenta Pavla platí i pro Švýcarsko, zejm. za situace, kdy jej Rusko  již nepovažuje za neutrální.

Prezident se následně v prostorách velvyslanectví setkal s krajany žijícími ve Švýcarsku a na zahradě velvyslanectví zasadil společné s přeživšími holokaustu Strom terezínských děti. Strom terezínských dětí zasadily židovské děti v roce 1943 jako malý stromek na svátek Tu bi-Švat, židovský svátek oslavující stromy a přírodu. Tento čin byl součástí snahy učitelů v táboře zachovat židovské tradice a poskytnout dětem chvilku normality uprostřed útrap, kterým čelily. Po válce byl strom přemístěn na židovský hřbitov poblíž krematoria, kde dodnes stojí jako živý památník terezínských dětí.  Památník připomíná sílu těchto mladých životů a tragédii holocaustu, stejně jako význam paměti, aby se zrůdnosti holocaustu a nenávisti člověka k člověku v budoucnu  neopakovaly.

Po slavnostní odpolední ceremonii na Bundesplatz se prezident Pavel setkal na společném jednání se spolkovou prezidentkou Violou Amherd a dalšími členy spolkové vlády. Hlavními tématy jednání byly vzájemné bilaterální vztahy, bezpečnostní situace v Evropě, energetika, migrace a jednání mezi EU a Švýcarskem. Důležitým tématem jednání  byla i ekonomická a vědecká spolupráce mezi Českem a Švýcarskem. Švýcarsko je osmým největším investorem v Česku a vzájemný obchod se v roce 2023 pohyboval kolem 5,2 mld. CHF.

Prezident Pavel se také podrobně vyjádřil  k aktuálním jednáním o rámcové dohodě mezi EU a Švýcarskem, kdy chápe švýcarskou touhu po suverenitě, ale je důležité, aby ze vzájemných bilaterálních vztahů měly prospěch obě strany.

Oba prezidenti se vyjádřili i k výsledkům amerických prezidentských voleb a zdůraznili zájem nadále udržovat úzké vztahy s USA - "na základě společných hodnot a zájmů", jak doplnila spolková prezidentka Amherd. Prezident Pavel rovněž podotknul, že se neobává, že by zvolením Donalda Trumpa došlo k rozkolu mezi Evropou a USA. 

Manželka prezidenta republiky, paní Eva Pavlová,  během svého programu navštívila Botanickou zahradu a skleníky na břehu řeky Aare, kde se v doprovodu průvodce Adriana Möhla seznámila především s exotickou flórou vzdálených krajů, jako je Austrálie, Jižní Afrika či Jižní Amerika.

Ve veřejné bernské knihovně Kornhaus se poté setkala s dětmi z České školy Bärn a s jejich rodiči. Řediteli knihovny Dani Landolfovi předala několik knih na doplnění nedávno otevřeného koutku české dětské literatury. Další české knížky věnovala paní Pavlová České škole Bärn a z jedné z nich dětem přečetla pohádku. Během besedy, kterou moderovala ředitelka školy Renata Vlčková a učitelka Hana Hurábová, si děti z krajanských a česko-švýcarských rodin připravily pro vzácnou návštěvu celou řadu otázek a dárek v podobě vlastnoručně vyrobené papírové kytice.

V závěru návštěvy proběhla slavnostní večeře pořádaná spolkovou prezidentkou Violou Amherd, které se zúčastnila celá švýcarská vláda a významní čeští krajané, žijící ve Švýcarsku, jakož i další významní civilní i vojenští představitelé Švýcarské konfederace.

Návštěva potvrdila, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na vynikající úrovni, tradičně přátelské a bezproblémové, a že mají potenciál se nadále rozvíjet nejen v ekonomické oblasti, ale i v oblasti multilaterální spolupráce. O významu relace svědčí i skutečnost, že švýcarská strana zve na oficiální návštěvu vždy pouze jednoho prezidenta z evropského a jednoho z mimoevropského kontinentu. Posledním českým prezidentem, který vykonal oficiální státní návštěvu Švýcarské konfederace byl v roce 2001 Václav Havel, prezident Václav Klaus pak vykonal oficiální návštěvu v roce 2006.

 

Pavlína Šrámková, zástupkyně vedoucího ZÚ Bern