Americký Úřad obchodního zmocněnce, známý pod zkratkou USTR, opatření zavedl na základě Section 301 amerického obchodního zákona. Toto ustanovení umožňuje USA reagovat cly na zahraniční praktiky, které považují za nespravedlivé nebo poškozující americký obchod.

Washington své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že Švýcarsko podle jeho názoru dostatečně nebrání dovozu zboží vyrobeného nucenou prací. Švýcarská vláda toto hodnocení odmítá a poukazuje na vlastní právní úpravu, mezinárodní závazky a kontrolu rizik v dodavatelských řetězcích.

Významnější zásah může přijít ve farmacii

Od 31. července 2026 začne pro první skupinu společností platit také nové americké clo na patentované farmaceutické výrobky a související účinné látky. Pro ostatní společnosti je účinnost stanovena na 29. září.

Pro výrobky pocházející ze Švýcarska bude výsledná sazba činit nejvýše 15 %. Opatření vychází ze Section 232, která umožňuje americkému prezidentovi omezit dovoz považovaný za riziko pro národní bezpečnost.

Generická léčiva, biosimilární přípravky a jejich účinné látky jsou z nového farmaceutického cla prozatím vyňaty. Nejde však o definitivní rozhodnutí. Americká administrativa má jejich postavení do jednoho roku znovu posoudit.

Právě farmaceutická cla mohou mít pro Švýcarsko větší hospodářský význam než zvýšení obecné sazby z 10 na 12,5 %. Farmaceutický a chemický průmysl patří mezi pilíře švýcarského exportu a Spojené státy představují pro řadu společností klíčový trh.

Co mohou cla způsobit?

Celní náklady sice formálně hradí američtí dovozci, v praxi se však zpravidla rozdělí mezi dovozce, švýcarského výrobce a zákazníka. Firmy mohou být nuceny snížit marže, nabídnout slevy, zvýšit ceny nebo přesunout část výroby do USA.

Nejvíce ohroženy jsou menší exportní podniky závislé na americkém trhu a společnosti, jejichž výrobky lze snadno nahradit evropskou, americkou nebo asijskou konkurencí.

Pro české firmy může nižší celní sazba platná pro EU představovat dílčí konkurenční výhodu při přímém vývozu do USA. Negativní dopad však mohou pocítit české podniky zapojené do dodavatelských řetězců švýcarských výrobců.

Největším problémem přitom nemusí být samotná výše cla, ale rostoucí nepředvídatelnost americké obchodní politiky. Švýcarské společnosti musí počítat s několika souběžnými celními režimy, produktovými výjimkami a možností dalších opatření.

Švýcarsko proto pokračuje v jednáních s Washingtonem o právně závazné obchodní dohodě, která by exportérům poskytla stabilnější a předvídatelnější podmínky.

Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista, Velvyslanectví České republiky v Bernu