
Dopady amerického 39% cla na švýcarský exportní průmysl a reakce klíčových hospodářských institucí Swissmem a Economiesuisse
07.08.2025 / 11:30 | Aktualizováno: 11.08.2025 / 13:47
Americká vláda uvalila mimořádné clo ve výši 39 % na veškeré dovozy ze Švýcarska s platností od 7. srpna 2025. Pro Švýcarsko jde o bezprecedentní a extrémně vysokou sazbu – pro srovnání, vůči Evropské unii stanovily USA clo 15 % a vůči Spojenému království 10 %. Není přitom nijak odůvodněné ani pochopitelné, proč právě Švýcarsko má čelit jedné z globálně nejvyšších tarifních přirážek. Navzdory intenzivním diplomatickým snahám se nepodařilo americké straně vnutit ústupky či odklad – švýcarská vláda sice měla s Washingtonem předběžně dojednané řešení, avšak rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa veškeré snahy zmařilo. Cla ve výši 39 % tak vstoupila v platnost a fakticky ze dne na den dramaticky zdražila švýcarské zboží na americkém trhu. Švýcarské exportéry to staví do krajní konkurenční nevýhody vůči rivalům z EU či Japonska, jejichž výrobky nadále podléhají pouze nesrovnatelně nižším sazbám.
Tato situace představuje pro švýcarský exportní průmysl šok mimořádného rozsahu. Swissmem dokonce uvádí, že zůstanou-li 39% tarify v platnosti, bude exportní byznys švýcarského technologického průmyslu do USA fakticky mrtvý. Takto dramatické zdražení přirozeně odradí řadu amerických zákazníků, kteří raději zvolí levnější alternativy odjinud nebo nákup odloží. Nejcitelnější zásah pocítí tradičně silně proexportní odvětví, jako je výroba luxusních hodinek, strojírensko-elektrotechnický sektor (tzv. MEM průmysl) či potravinářství; obzvláště ohroženy jsou menší a střední podniky, pro něž může dodatečná 39% zátěž znamenat likvidaci odbytu. Mnohé průmyslové firmy již proto zvažují přesun části produkce nebo prodejních aktivit do zemí s výhodnějšími podmínkami, například do EU, která čelí v USA mnohem nižším clům; podniky, které takový přesun realizovat nemohou, budou nuceny americký trh zcela opustit, což přímo ohrožuje jejich tržby i pracovní místa.
Útlum exportu do tak významného teritoria, jakým jsou USA, může následně vyvolat dominový efekt i na domácí ekonomiku. Švýcarsko totiž „vydělává každý druhý frank v zahraničním obchodě“. Pokud se exportním firmám povede špatně, ohrožuje to podle Swissmem blahobyt celé populace – v ekonomice by chyběly příjmy nutné k financování sociálního zabezpečení, zdravotnictví či údržby infrastruktury. Pokles exportních zakázek a tržeb by nepřímo zasáhl i ryze domácí odvětví, například pohostinství, zdravotnictví, maloobchod nebo stavebnictví, kde by v důsledku oslabení celkové poptávky mohlo dojít k úbytku pracovních míst.
Na vzniklou krizi nejvýrazněji reagovaly dva klíčové hospodářské svazy zastupující zájmy švýcarského byznysu – Swissmem a Economiesuisse. Swissmem je oborové sdružení švýcarského strojírenského, elektro- a kovodělného průmyslu, tzv. MEM odvětví (Maschinen-, Elektro- und Metallindustrie). Zastupuje zájmy tohoto technologického sektoru v hospodářské politice a vůči veřejnosti a svými službami podporuje konkurenceschopnost členských firem. Sdružuje okolo 1 400 podniků a patří tak k největším průmyslovým asociacím v zemi; MEM odvětví zaměstnává na 330 000 lidí a generuje přes 7 % HDP Švýcarska, přičemž tvoří téměř třetinu celkového exportu zboží.
Economiesuisse naproti tomu funguje jako zastřešující federace celého švýcarského hospodářství. Prostřednictvím svých členů – jimiž je 100 oborových svazů, 20 kantonálních hospodářských komor a řada individuálních firem – reprezentuje zhruba 100 000 podniků všech velikostí, které dohromady zaměstnávají kolem 2 milionů pracovníků. Díky této široké základně je Economiesuisse všeobecně uznávána jako nejvlivnější reprezentant zaměstnavatelských a podnikatelských kruhů na národní úrovni.
Swissmem vydal svůj desetibodový plán na podporu exportu
- Prodloužení Kurzarbeitu – Navrhuje se prodloužení maximální doby čerpání podpory při zkrácené pracovní době na 24 měsíců, aby se předešlo hromadnému propouštění.
- Zvýšení podpory inovací – Innosuisse by měla výrazně navýšit financování inovačních projektů, přičemž v roce 2026 by měly firmy být osvobozeny od povinného spolufinancování.
- Zastavení růstu mzdových odvodů – Další růst sociálních odvodů je podle Swissmem pro podniky neúnosný a měl by být zastaven.
- Revize zákona o vývozu vojenského materiálu – Požaduje se schválení úpravy zákona umožňující obnovení vývozu do partnerských států, čímž by se posílila důvěra v Švýcarsko jako dodavatele.
- Realistická klimatická politika – Swissmem upozorňuje, že současný plán snižování emisí CO₂ je pro průmysl neproveditelný a mohl by vést k uzavření podniků.
- Odmítnutí uhlíkového vyrovnávacího mechanismu (CBAM) – Podle svazu by tento mechanismus zničil odbytiště švýcarských firem a oslabil průmyslovou základnu.
- Zajištění dostupné elektřiny – Průmysl potřebuje stabilní a ekonomicky přijatelné dodávky energie. Swissmem žádá zachování stávajícího systému rozúčtování nákladů a dohodu o elektřině s EU.
- Zastavení zákona o prověřování investic – Navrhovaný zákon by dle svazu zbytečně zatěžoval podniky byrokracií a odrazoval zahraniční investory.
- Rychlá ratifikace dohod o volném obchodu – Je nutné co nejdříve uzavřít nové dohody (např. s Mercosurem, Thajskem, Malajsií) a zmodernizovat stávající (např. s Čínou a Japonskem).
- Podpora Balíčku Bilaterale III – Swissmem považuje za klíčové udržení stabilních vztahů s EU prostřednictvím nového balíku bilaterálních dohod.
Také Economiesuisse se proti americkému kroku ostře vymezila. Označila 39% clo za neoprávněné a neúnosné a poukázala na to, že nové tarify oslabí konkurenceschopnost švýcarských vývozců a vážně poškodí obchodní vztahy se Spojenými státy. Svaz vyjádřil hluboké zklamání nad neúspěchem dosavadních jednání s americkou stranou a vyzval Federální radu, aby s nejvyšší prioritou usilovala o jejich obnovení a dosažení dohody o snížení cel.
Economiesuisse zároveň apeluje na vládu, aby v rámci domácí politiky aktivně pracovala na zvýšení atraktivity Švýcarska pro podnikání – zejména skrze odmítání zbytečné regulace a finanční zátěže pro firmy. Svaz považuje za nezbytné přijmout cílená úlevová opatření ke zmírnění dopadů vzniklé situace a upozorňuje, že všechny nové legislativní návrhy je nutné důkladně zvážit s ohledem na jejich dopad na podnikatelské prostředí.
Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista, Velvyslanectví České republiky v Bernu