Česko-švýcarský inovační a biotechnologický den ve STAR
04.11.2025 / 15:42 | Aktualizováno: 06.11.2025 / 14:15
Ve středu 23. října 2025 se v inovačním centru STAR v konferenčním sále výzkumného střediska Biocev ve Vestci uskutečnil Česko-švýcarský inovační a biotechnologický den. Setkání, které spojilo přední vědce, podnikatele i zástupce diplomatické sféry z obou zemí. Akce pořádaná inovačním centrem STAR, ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Bernu, Velvyslanectvím Švýcarské konfederace v Praze, výzkumným centrem BIOCEV a obchodní komorou HST byla součástí projektů ekonomické a vědecké diplomacie PROPED Ministerstva zahraničních věcí ČR s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Partnerství, které spojuje diplomacii, vědu i byznys
Česko-švýcarský inovační a biotechnologický den symbolicky završil sérii aktivit, které odstartovala loňská oficiální návštěva prezidenta Petra Pavla ve Švýcarsku. Prezident Petr Pavel i tento projekt výrazně podpořil, a to psanou zdravicí, kterou v úvodu přednesl velvyslanec Tomáš Jan Podivínský. Právě on a ekonomický specialista Zdeněk Eliáš na konferenci přivezli tři odborníky z předních švýcarských institucí, kteří představili inspirativní modely fungování inovačního prostředí a přenosu vědeckých poznatků do praxe.
Švýcarský model inovací: věda, průmysl a stát v jedné rovnici
Dr. Prabitha Urwyler z agentury Innosuisse vysvětlila, jak funguje švýcarský systém podpory inovací a transferu znalostí mezi akademickou sférou a podniky. Zdůraznila, že úspěch Švýcarska stojí na dlouhodobé důvěře, otevřenosti a efektivním propojení vědy s průmyslem. Innosuisse podle ní funguje jako nezávislý prostředník, který propojuje projekty s vysokým aplikačním potenciálem s komerčními partnery. Podle Urwyler je klíčové, aby „akademici a podnikatelé dokázali mluvit stejným jazykem“ právě v tom tkví síla švýcarského inovačního systému.
Na tuto perspektivu navázal prof. Marek Basler z Biozentrum Basel, který ilustroval, jak může špičkový základní výzkum v mikrobiologii vést ke vzniku nových biotechnologických aplikací a léčebných přístupů. Zdůraznil význam odvahy riskovat, spolupracovat napříč disciplínami a přenášet výsledky výzkumu do praxe, protože právě v propojení akademického a podnikatelského světa se rodí největší inovace.
Od Basileje po Vestec: inspirace světových biotechnologických center
Jedním z hlavních řečníků byl Christof Klöpper z organizace Basel Area Business & Innovation, který na příkladu regionu Basilej ukázal, jak lze vybudovat prosperující ekosystém pro life sciences. Úspěch podle něj stojí na spolupráci, předvídatelnosti a stabilním podnikatelském prostředí, které láká talenty i investory. Klöpper zdůraznil, že „inovace nelze nařídit shora. Ekosystém je třeba podporovat, propojovat a umožnit mu růst“.
Pohled z praxe: Roche, Novartis a Sotio
Zástupci švýcarských firem Roche a Novartis, působících v Česku, přinesli konkrétní příklady toho, jak funguje spolupráce mezi globálním výzkumem a místními odborníky. Generální ředitel Roche pro Česko James Rouse představil vizi inovací zaměřených na pacienta a význam dlouhodobých partnerství. Zástupkyně Novartis, Jana Ashfield, pak popsala silnou roli Česka v oblasti klinických studií, kde se země stává důležitým partnerem pro mezinárodní výzkum díky vysoké odbornosti a kvalitní infrastruktuře.
Česká společnost SOTIO Biotech, podporovaná skupinou PPF, prezentovala svou expanzi do Švýcarska a zkušenost s vytvářením mezinárodního týmu odborníků v Basileji. Firma se specializuje na cílené terapie nádorů a dlouhodobě propojuje výzkum s klinickou praxí. Zkušenost SOTIO potvrzuje, že propojení české vědecké expertízy s mezinárodním zázemím může být modelem pro další inovativní české společnosti.
Česká inovační scéna
Domácí inovační prostředí zastoupily instituce a firmy jako BIOCEV, DIANA Biotechnologies, IOCB Tech, i&i Prague, STAR Research & Innovation Cludster a Prague.bio. Diskuse ukázala, že Česko má pevné vědecké základy a kvalitní infrastrukturu, ale musí posílit spolupráci mezi akademickou a komerční sférou, zvýšit dostupnost investic pro vývojové fáze a vytvářet větší „kritickou masu“ biotechnologických subjektů.
Region STAR ve Vestci se přitom stává jedním z hlavních motorů českých inovací – jeho vize „From Local Roots to a National Engine of Innovation 2030“ staví na spojení výzkumu, vzdělávání a průmyslu.
Prague.bio a Bio€quity Europe 2026: Česko na mapě světových biotech center
Další důležitou částí programu bylo představení iniciativy Prague.bio, která pomáhá českým start-upům a výzkumným týmům navazovat mezinárodní kontakty. Po úspěšné účasti české delegace na Swiss Biotech Day2025 v Basileji se Praha připravuje na pořádání prestižní konference Bio€quity Europe 2026 – vůbec poprvé mimo západní Evropu. Tato událost, s účastí více než 1 200 lídrů biopharma průmyslu, zásadně zvýší viditelnost Česka na mapě evropského biotechnologického výzkumu.
Diplomacie, inovace a důvěra
Česko-švýcarský inovační a biotechnologický den potvrdil, že vědecká diplomacie je účinným nástrojem moderní ekonomické politiky. Jak uvedl velvyslanec Tomáš Jan Podivínský, podobné akce „propojují excelenci české vědy s otevřeností a zkušenostmi švýcarského inovačního prostředí“ a přinášejí konkrétní výsledky v podobě nových kontaktů, partnerství i investic.
Konference ve STAR byla nejen přehlídkou špičkových technologií, ale především manifestací důvěry a spolupráce mezi Českem a Švýcarskem. Ukázala, že inovace – ať už ve vědě, medicíně či podnikání – vznikají tam, kde se propojí lidé, nápady a sdílená vize.
Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista, Velvyslanectví České republiky v Bernu
