K Vile Jenner patří i rozsáhlá zahrada, a tak se nynější budova českého velvyslanectví vyjímá v hustě zastavené obytné čtvrti jako zelená oáza. Jedná se o jednu z nejhezčích a nejzajímavějších budov českých velvyslanectví ve světě. I dějiny jejího nabytí byly zajímavé.

Počátkem 20. let uplynulého století se Československo smluvně zavázalo dodat Švýcarsku cukr v hodnotě 24 miliónů franků a za kompenzaci odkoupit od Švýcarů stroje a jiné zboží. Průběh kompenzačního obchodu se však zbrzdil a zkomplikoval. Z dlužné částky byly proto hrazeny také náklady na činnost a na pobyt pracovníků československé delegace pro Společnost národů.

Přitom Československo, coby nový stát, potřebovalo pro svou zastupitelskou činnost odpovídající budovu. Proto navrhl tehdejší československý velvyslanec v Bernu C. Dušek využití zbývajících finančních prostředků k nákupu reprezentativní vily v Bernu. Byla vybrána Vila Jenner a dne 16. července 1926 byla správcem úřadu podepsána kupní smlouva.

V souvislosti s vytvořením Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 a Slovenského státu byla většina diplomatických a konzulárních zastoupení ČSR v zahraničí uzavřena a převzata Němci. V následujících letech se německé vyslanectví opakovaně neúspěšně pokoušelo o zapsání Německé říše jako majitele nemovitosti do pozemkové knihy města Bern.

Po ukončení druhé Světové války byly počátkem roku 1945 obnoveny diplomatické styky mezi Československem a Švýcarskem. Dne 15. května 1945 rozhodla Švýcarská spolková rada o navrácení Vily Jenner do československých rukou. Tehdejší vyslanec Jaromír Kopecký objekt převzal ihned následující den. Od tohoto dne až do konce roku 1992 byla Vila Jenner majetkem československého státu. Při dělení Federace ke dni 1. ledna 1993 připadla budova velvyslanectví na základě Česko-slovenského ujednání o dělení majetku bývalé ČSFR v zahraničí Česku.

V hlavní budově velvyslanectví se nachází kancelář velvyslance. Původní hospodářské stavení při vchodu do areálu je využíváno pro účely konzulárního oddělení zastupitelského úřadu.