V roce 2023 obnášely německé investice do vědy, výzkumu a inovací celkem 130 miliard eur, tedy 3,1 % HDP (průměr EU je 2,2 %), z toho dvě třetiny přispěl soukromý sektor. To se může z českého pohledu zdát jako impozantní až snové číslo. To, že pozice Německa jako velmoci nemusí být navzdory vysokým výdajům samozřejmá, se ukazuje v tak tradičně „německém“ sektoru, jakým je automobilový průmysl. Čínské firmy registrují v nových technologiích baterií, dobíjení a softwaru více patentů než ty německé. Jen koncern Volkswagen přitom na vývoj a inovace vydal ročně 18,9 miliardy eur (2022), čímž zaujal ve světovém firemním žebříčku hned 6. místo (a první v Evropě). Přesto čelí velmi silné konkurenci a jeho podíl klesá nejen na čínském trhu elektroaut.

ORIENTACE NA MID-TECH

Zatímco v USA, Číně či Koreji směřují privátní investice většinově do high-tech a rychle se rozvíjejících oborů, v Německu tradičně spíše do takzvaného mid-tech, jako je právě obor automotive. Německé firmy jen v tomto sektoru plánují vydat až 320 miliard eur do roku 2029. Před Německem i přes tuto obrovskou sumu stojí výzva či dilema, jak uhájit svou pozici v tradičních oblastech, a jak současně nasměrovat více zdrojů do oborů a inovací, které se technologicky a byznysově nejrychleji rozvíjejí a mají současně vysoký dopad na celou ekonomiku (výroba čipů, umělá inteligence, IT a software, biotechnologie).  

Současně nejde dávat automaticky rovnítko mezi Německo jako zemi a velké německé firmy, které působí jako globální hráči s produkcí i investicemi do výzkumu a vývoje po celém světě. Německý akciový index DAX loni stoupal na rekordní hranici a řada vývojových investic byla kvůli lepším podmínkám realizována či plánovaná v zahraničí. Důvodem jsou nejen mzdové náklady, ale i místy přebujelá byrokracie či zaostávání v oblasti digitalizace a některých oborech špičkových technologií.

VÝZKUM A VĚDA V ZÁJMU PRŮMYSLU

Silnou stránkou německého hospodářství je tradičně úzké sepětí firem a výzkumně-vzdělávacího sektoru. To začíná v duálním odborném vzdělávání, kdy se učňovská a odborná výuka orientuje na firemní praxi a úspěšně se s ní propojuje. Ne nadarmo se řada evropských zemí, včetně Česka, snaží již léta tento systém v některých rysech okopírovat. Sepětí byznysu a vědy, výzkumu i inovací pokračuje přes univerzity, z nichž ty přední jako například Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově hostí vývojové campusy předních firem. Společnost SAP tam nově investuje 100 milionů eur.

Nejvyšší úroveň řetězce tvoří hustá síť vysoce specializovaných vědecko-výzkumných ústavů (např. Fraunhofer, Max Planck či Helmholz Institut), které se zabývají aplikovaným výzkumem v úzké součinnosti s firmami. Tyto instituty jen z menší části žijí z veřejných dotací a většinu financí si musí vydělat díky „Auftragsforschung“ – výzkumu na zakázku od velkých i menších firem, či prodejem licencí. Navzdory stagnaci ekonomiky tento výzkum stále roste, což dokládá silnou inovační orientaci a výdaje německých firem. Vedle obrů jako Siemens, SAP, Bayer či známých značek v automobilovém průmyslu je páteří německé ekonomiky „Mittelstand“ – středně velké a vysoce specializované podniky, často rodinně vlastněné. Ty sází na inovativnost a i díky své flexibilitě a investicím do výzkumu a inovací patří ke světovým špičkám ve svém úzkém segmentu.

EVROPŠTÍ LÍDŘI, VE SVĚTĚ POKULHÁVAJÍ

Velké německé koncerny jednoznačně dominují ve výši výdajů na výzkum a vývoj v Evropě a zaujímají předních osm míst v první desítce firem, vesměs v oborech automotive, strojírenství, elektrotechnika a farmaceutický průmysl. I když v evropském srovnání Spolková republika dominuje, v tom globálním už trochu pokulhává. Profesor informatiky z Technické univerzity Mnichov Helmut Krcmar a spoluautor studie k inovacím varuje, že Německo „se nemůže spoléhat na své silné stránky, ale  naléhavě potřebuje dělat více pro svou budoucnost a oprášit tradiční výzkumný narativ německého inženýrství.“

Při pohledu na žebříček největších světových firem mimo tradiční průmyslové obory je nutné mu dát za pravdu. Až na výjimku softwarového giganta SAP patří přední příčky americkým, čínským a v malé míře i firmám z jiných evropských zemí. Ekonom Daniel Stelter varuje, že německé investice a patenty se příliš soustředí v tradičních technologiích, v těch nových však v hrubém srovnání leckde zaostávají a mohou zmeškat vývoj na trhu v klíčových oblastech jako digitalizace, umělá inteligence, kvantové a čipové technologie, či biotechnologie. Tyto obory rostou byznysově silněji než tradiční průmysl, který také zásadním způsobem ovlivňují a transformují.

PŘÍLIŠ VYSOKÉ NÁKLADY NEÚSPĚCHU

Dalším problémem Německa a většiny Evropy je obecně nižší dostupnost rizikového kapitálu, kterou Stelter dává do souvislosti s vysokými náklady na restrukturalizaci v případě neúspěchu investičního či inovačního projektu: „Pokud Německo a Evropa chtějí hrát v high-tech inovacích první ligu, evidentně musí klesnout náklady neúspěchu. Nedostatek odvážných a zkušených inovátorů a rizikového kapitálu jsou jednoduše symptomy vysokých nákladů na restrukturalizaci či likvidaci firmy.“

Z řad německých firem a hospodářských svazů také zaznívá apel vůči vládě a nové Evropské komisi, aby důrazně provedly odbyrokratizování, nadbytečně omezující kapacitu a lidské zdroje firem a brzdící jejich inovace a rozvoj. Volají také po flexibilnějším udělování víz pro vysoce kvalifikované migranty. Německo poněkud zaspalo soupeření o nejchytřejší mozky, například příslušnou smlouvu s Indií uzavřelo až v loňském roce a samotný vízový proces stále není digitalizován.

Na druhou stranu je místní vysoké školství stále silným magnetem pro mnoho nadaných talentů a zhruba každý druhý absolvent ze zahraničí zůstává na místním pracovním trhu. To je dáno jak jeho kvalitou, tak i absencí či výší školného a někdy relativně nižšími náklady na studium než jinde v západní Evropě.

ČESKO-NĚMECKÉ MOZKOVNY

Německo je jedním z našich top partnerů pro vědu, výzkum a inovace, pokud ne tím vůbec nejdůležitějším. Zkušenosti ze spolupráce má řada českých univerzit, výzkumných institucí (např. ČVUT, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, CEITEC) i firem. Čeští vědci často oceňují odbornou úroveň a značnou férovost prostředí, na druhou stranu je pro zájemce i po letech nesmírně těžké získat stálé místo v předních německých institutech. Mentální a geografická blízkost budiž pro nás v Česku stále velkou výhodou, zejména pro inovační startupy a technologické firmy „první ligy“, které tak mohou snadněji nabízet spolupráci největším technologickým koncernům světa.

Oblastí s velkým potenciálem jsou mimo jiné biotechnologie a jejich propojení s  německými farmaceutickými obry, kteří patří světově k největším investorům do výzkumu a inovací ve svém oboru. Neměli bychom opomenout i doposud veleúspěšnou „automotive story“, kterou považujeme za jaksi samozřejmou – technologickou a inovativní spolupráci Škody Auto v rámci koncernu Volkswagen, nebo nedávnou investici BMW do testovacího centra autonomních vozidel v Sokolově, na němž se podílí i technická univerzita VUT Brno. Nicméně v tomto oboru se inovace a vývoj ženou rychle kupředu. České a německé mozkovny budou muset napnout své síly, aby se uhájily vůči konkurenci v elektromobilitě a rozvíjely konkurenceschopné technologie autonomního řízení.

S ohledem na podobnou ekonomickou strukturu obou zemí jsou klíčová také témata zelené energetiky a digitalizace s aplikací umělé inteligence v průmyslu. Skupina ČEZ patří k velkým investorům do německých zelených malých a středních podniků. S partnery v sousední zemi už úzce spolupracuje Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Je potěšující, že v primárním výzkumu vedle evropských programů nově existuje i společný grantový program Dioscuri na podporu smíšených česko-německých vědeckých týmů v přírodních vědách.

ČÍNSKÝ BUDÍČEK

Budíčkem pro dobře zacílenou podporu vědy, výzkumu a inovací v Česku musí být rychlý vzestup Číny na tomto poli a její rychlé exportní pronikání do high-tech technických segmentů. Čínský vzestup je velkým tématem německého byznysu a ohrožuje budoucnost i českého průmyslového exportu. Tolik proklamovaná potřeba strategické suverenity EU vůči Číně, ale i dalším velmocem, předpokládá kromě užší spolupráce v rámci Evropy především velmi přesné a efektivní zacílení výzkumných a inovačních kapacit i investic napříč unijními zeměmi. Překážkou oproti světové konkurenci v Německu i Česku zůstává nedostatek kvalifikovaných mladých odborníků v oborech MINT – matematika, informatika, přírodní vědy, technologie, a také místy přebujelá regulace.

Článek vyšel v časopisu MED - Moderní ekonomická diplomacie UHÁJÍ NĚMECKO POZICI VÝZKUMNÉ A INOVAČNÍ VELMOCI? - MZV

Autor: Erik Siegl, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně