Kancléř Merz po setkání s šéfem výrobce vysokokapacitních čipů NVIDIA zdůraznil význam tohoto projektu: „Investice do strategické AI infrastruktury jsou klíčové pro budoucí inovativnost a digitální suverenitu naší země“. Aplikaci AI v průmyslu a obranných technologiích vnímá jako kritickou oblast, která ovlivní konkurenceschopnost firem i bezpečnost země, suverenitu rozhodování německých firem i vlády.   

Oznámená AI (giga)factory má primárně sloužit firemním zákazníkům a pro specifickou aplikaci AI modelů na konkrétní odvětví. Má zajistit větší „digitální suverenitu“, tedy větší nezávislost na nyní tržně dominantních US koncernech (AWS, Google, Microsoft) a německým IT/telco firmám zajistit podíl na tomto trhu budoucnosti. Má být jednou z pěti, které by dle plánu EK měly v Evropě vzniknout, perspektivně až s 100.000 vysoce výkonnými čipy. Investičně nákladný projekt v řádu miliard EUR bude postupně investičně a technicky škálován dle rozvíjející se technologie a poptávky. V první fázi projekt Deutsche Telekom a NVIDIA zahrne 10.000 čipů (typu Blackwell) a bude spuštěn do konce příštího roku. 

Oznámení potvrzuje snahu velkých německých firem masivně investovat do rychle rozvíjejícího byznysu, v němž Evropa značně zaostává a který je do budoucna klíčový. Vedle Deutsche Telekom jsou jako další adepti na investice do AI factories (příp. partneři společného konsorcia, pokud se vytvoří) uváděny firmy Schwarz Gruppe, Ionos, SAP a Siemens. Z pohledu Deutsche Telekom se jedná o strategický krok, kterým se po váhání, ale přece jen, pokusí získat podíl na trhu AI-datacenter a služeb. Role Deutsche Telekom bude spočívat v provozu AI datového centra a nabízení jeho služeb firemním zákazníkům. Následuje tak domácí Schwarz Gruppe (mateřský holding LIDL a Kaufland), který již prostřednictvím své společnosti Schwarz Digits realizuje výstavbu velkého datového centra v Lübbenau (Braniborsko) s plánovaným uvedením do provozu v roce 2027. Je otázkou, zda oba projekty budou vzájemně časem propojeny v jednu společnou gigafactory, nebo budou samostatné. Mezi oběma firmami panuje jistá rivalita vedení projektu, na druhou stranu jsou investiční náklady velmi vysoké (odhadem 6 mld EUR) a spojení dle expertů dává smysl i z důvodu lepšího budoucího vytížení plánované kapacity a návratnosti investice. Ta samozřejmě bude záviset na tom, zda bude poskytovat vhodné AI služby a řešení na poptávku řadu různých zákazníků v Německu i jinde. 

Rychlý rozvoj AI a mimo jiné i oznámená iniciativa Stargate má tak za následek znatelné posílení snah v Německu, kde je téma AI bráno velmi vážně napříč politikou, tech-byznysem a velkými korporacemi/investory. S jeho pronikáním do mnoha oblastí hospodářství a průmyslové výroby je závislost na několika dominantních dodavatelích naléhavěji vnímána jako otázka budoucího zajištění trhu a ekonomické suverenity. Nová německá vláda bude popohánět svou průmyslovou politiku „2.0“ zaměřenou kromě AI a čipů zejména na podporu vesmírných technologií, kvantové počítače a biotechnologie. Součástí toho je i oznámení ministryně hospodářství o navýšení státní podpory pro iniciativu WIN (spojující privátní kapitál bank a pojišťoven, stát a hospodářské svazy) s cílem navýšit investice pro inovativní techfirmy.  

Erik Siegl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Berlíně