Česko bude v roce 2026 čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu. Jak se stát hostující zemí - musí se země přihlásit, nebo je vybrána? Co se děje v zákulisí?

Probíhá soutěž. V našem případě se zúčastnily tři země: jedna oceánská, jedna baltská a jedna evropská. Probíhají jednání s Frankfurtským knižním veletrhem, u nás začala v roce 2019. Impulsem byla účast Česka jako hostující země v Lipsku. Kolegové z Frankfurtu nad Mohanem také několikrát přijeli do Prahy a Brna. Důležitá byla také nabídková dokumentace, ve které jsme popsali český knižní trh, literární odvětví a koncepci účasti jako hostující země. Rozhodnutí padlo v říjnu 2023.

Přinesla účast v Lipsku v roce 2019 něco konkrétního?

Rozhodně ano: 80 nových překladů do němčiny, 55 autorů a autorek na knižním veletrhu a výrazně větší zájem o českou literaturu v německy mluvících zemích. Projekt také podpořil tvůrčí práci mnoha aktérů knižního odvětví – autorů, literárních překladatelů, vydavatelů, literárních agentů, ilustrátorů, grafiků a knižních umělců. Vydavatelská veřejnost a média si nás více všímaly a také v samotném Česku se odvětví dostalo větší pozornosti.

Je dnes snazší vzbudit zájem německy mluvících nakladatelů o českou literaturu?

Ano. To je pro mě skutečná udržitelnost. Mnoho nakladatelů nás zná a ví, že pracujeme profesionálně. To vytváří jistotu.

Jak představuješ českou literaturu a knižní umění? Co je na nich jedinečné?

Máme silné autorky a autory z 60. a 70. let a tradici samizdatu, která již tehdy vzbudila mezinárodní zájem. Zároveň od roku 1993 existuje nová generace, která vypráví autentické a silné příběhy. Velmi důležitá je také literatura pro děti a mládež, včetně ilustrací. Krtek je známý po celém světě, ale už dávno má své nástupce, jako jsou například Lichožrouti. V posledních letech vzbuzují zájem také silné ženské hlasy a sociálně kritická témata. Úspěšné jsou mezitím také české komiksy, například ve Velké Británii nebo ve Francii.

Česko se v roce 2026 představí pod mottem „Czechia, a country on the coast“ (Česko, země na pobřeží). Proč právě toto motto?

Obsahuje český humor a naši melancholii. Ačkoli jsme vnitrozemský stát, Shakespeare nás v „Zimní pohádce“ přesunul na pobřeží. Ptáme se: Co je to vlastně pobřeží? Hranice? Začátek? Konec? Máme na mysli různá pobřeží – fantazie, lidskosti, kreativity – a doufáme, že povedeme českou literaturu do oceánu světové literatury.

Podle jakých kritérií jsou vybíráni autoři pro Frankfurt?

Není to snadné, proto máme jasná kritéria. Za prvé je potřeba nový německý překlad, který vyjde v roce 2025 nebo 2026, případně v roce 2024 s dotací ministerstva kultury. Za druhé, autor nebo autorka musí být fyzicky a aktivně přítomni. Za třetí, německy mluvící nakladatelství by se mělo zapojit a podpořit prezentaci. Pokud bychom měli příliš mnoho nebo příliš málo jmen, pomohou vedlejší kritéria, jako jsou nové překlady do světového jazyka (angličtina, francouzština, španělština), relevantní literární ceny od roku 2020 nebo tematická souvislost s mottem.

Česko-německý fond budoucnosti spustil speciální program. O co se jedná?

Fond budoucnosti investuje přibližně 280 000 eur. Výběrová řízení se konají čtvrtletně až do poloviny roku 2026. Program „Der Weg zu uns“ (Cesta k nám), inspirovaný Janem Skácelem, podporuje aktivity propagující českou literaturu v Německu, podporuje německé překlady a je určen také bohemistům a překladatelům. Moravská zemská knihovna a České literární centrum navíc plánují vlastní výběrová řízení na projekty v německy mluvících zemích
v roce 2026.

Existují nějaké úvahy o udržitelnosti účasti hostující země nad rámec prezentace na Frankfurtském knižním veletrhu?

Již téměř deset let naši činnost zaměřujeme především na německy mluvící země. Po Lipsku 2019 bylo jasné, že autoři a autorky potřebují čas, mnoho z nich pracuje na plný úvazek a může cestovat jen omezeně. Přesto chceme stejně jako tehdy uspořádat ozvěny účasti hostující země a jednáme mimo jiné s veletrhem Buch Wien a Německými a českými kulturními dny v Drážďanech. Důležitá je také mezinárodní perspektiva. Od roku 2027 bude prioritou anglický jazyk. Bývalé hostitelské země jako Finsko, Slovinsko, Norsko a Gruzie potvrzují, že trhy v Anglii, Americe a Asii pozorně sledují, jaké překlady vycházejí v rámci účasti hostující země na veletrhu ve Frankfurtu. Dveře se otevírají prostřednictvím knižního veletrhu ve Frankfurtu. V dlouhodobém horizontu doufáme v možnost hostující země na knižním veletrhu v Londýně.

Existují klasici české literatury, kteří ti jsou obzvláště blízcí?

Pro mě je to rozhodně Karel Čapek. Jeho jazykový talent, jeho jasný hlas, jeho nadčasové knihy. „Bílá nemoc“ působí dnes – poněkud děsivě – aktuálně. Čapek byl jedním z posledních intelektuálů, jejichž hlas byl ve společnosti respektován. Jsem rád, že jeho díla se i nadále čtou a překládají v zahraničí.

A existuje v Česku nějaké literární místo, kam se rád vracíš?

Pražský knižní veletrh Svět knihy v květnu – spíše literární festival než klasický knižní veletrh, se stany, jarním vzduchem a dobrou náladou. A protože jsem často v Brně, tak moje kancelář v Moravské zemské knihovně.

Informace o hostování Česka na Framkfurtském knižním veletrhu 2026 a vypsaným programům naleznete zde: https://czechia2026.com/de/

Rozhovor vedla Christina Frankenberg z Českého centra Berlín.