Srbský parlament 28. července t.r. schválil nového guvernéra Národní banky Srbska (NBS), kterým se na následující šestileté období stal Dejan Šoškić.

Nový guvernér, narozený r. 1967 v Bělehradě, absolvoval Ekonomickou fakultu tamtéž. Postgraduální studie absolvoval v Mecu (FR), na státní univerzitě Floridy, v Rhode Island a Nebrasce (USA) a v Letní škole Centrální banky Švýcarska. Pan Šoškić býval speciálním poradcem pro finanční trhy v Národní bance Jugoslávie, následně poradce pro ekonomickou politiku v konzultačním centru pro ekonomické a právnické otázky EU a člen Rady NBS.

Pan Šoškić byl přinucen okamžitě se zapojit do boje o udržení stabilního kurzu srbského dináru  (RSD). K relativně prudkému oslabování RSD dochází od 17. května 2010, kdy jeho oficiální střední kurz vůči 1 EUR přesáhl 100 RSD. Zejména v posledních dnech se oslabování dináru zdá zrychlovat, a to i přes trvalé intervence NBS.

Na mezibankovním trhu NBS od počátku tohoto roku v mnoha intervencích postupně prodala 1,647 miliard EUR. I přesto oslabil RSD vůči EUR od počátku roku o 10,1 % na 106,67 RSD/EUR (stav dne 3.8.2010). Devizové rezervy NBS ke konci července 2010 činily cca 10,7 mld. EUR.

Podle názoru viceguvernéra NBS Bojana Markoviće je pokles kurzu dán především důvody psychologické povahy. Očekává příznivý dopad na výrobu a vývoz, což dosavadní makroekonomické údaje potvrzují (za první pololetí 2010 ve srovnání se stejným obdobím 2009 nárůst průmyslové výroby o 4,6%, nárůst vývozu zboží o 18% a pokles deficitu obchodní bilance o 11,6%).

Zdá se však, že negativa oslabování dináru výrazně převažují pozitiva. Srbská ministryně financi Diana Dragutinović uvedla, že růst kurzu eura vůči dinárů přispěje ke zvýšení nákladů na splácení zahraničního dluhu Srbska a zároveň významně vyvolá tlak na inflaci, což bude mít negativní vliv na kupní sílu srbských občanů.

Aktuálním dopadem jsou zvýšené inflační tlaky. Oficiální meziroční inflace v červnu stoupla na 5,6%, což by za normálních okolností nebyl nikterak dramatický vývoj. Ovšem v srbských reáliích, kdy jsou mzdy ve státním sektoru a penze zmraženy na základě požadavků MMF, kdy nezaměstnanost činí 19,2% a kdy průměrná čistá měsíční mzda dosahuje cca 330 EUR (pokud je vyplácena), lze očekávat výrazný dopad na srbské domácnosti.
Znepokojující je zejména trend zvyšování spotřebitelských cen, které v květnu 2010 vzrostly meziměsíčně  o 1,5%.

Nepředpokládá se nicméně, že se srbskému místopředsedovi vlády a ministru hospodářství  Mladjanu Dinkićovi podaří přesvědčit misi MMF, která do Bělehradu dorazí koncem srpna, že je třeba zvýšit penze a mzdy ve státním sektoru, ideálně  o 8 %. Hlavním argumentem proti tomuto návrhu bude pravděpodobný deficit státního rozpočtu v letošním roce kolem 4,75%.

Priority nového guvernéra NBS jsou ve světle výše uvedeného zřejmé a stávající vývoj mu neponechává příliš manévrovacího prostoru. Klíčovou otázkou bude, podle GŘ místní pobočky Societe Generale Gorana Pitiće, zda se panu Šoškićovi podaří vzdorovat snahám vlády o rychlé, v podstatě každodenní intervence NBS. Dosavadní vývoj totiž naznačuje, že tato politika, která umožňuje prodeje pouze v řádech desítek milionů EUR, nepřináší kýžené výsledky.