srpski  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: I-stock
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

Na srbském trhu roste zájem o digitalizaci zemědělství

Srbský zemědělský sektor vykazuje rostoucí poptávku po moderních digitálních řešeních. Tento trend potvrzuje i zvýšený zájem o technologie brněnské firmy World From Space (WFS), který navazuje na její loňskou úspěšnou spolupráci se srbskou společností DunavNet v rámci tzv. malého lokálního projektu (MLP) ministerstva zahraničí.

Cílem této spolupráce bylo integrovat službu pro dálkový monitoring plodin od WFS do stávající platformy agroNET společnosti DunavNET, aby mohli zemědělci v Srbsku získávat informace pro rozhodování na základě satelitních dat. Pozitivní ohlasy nadále přicházejí od stávajících, tak i od nových klientů, rozsah orné půdy, na které je technologie používána neustále roste. Uživatelé aplikace agroNET patří mezi klíčové aktéry v oblasti pěstování obilovin a zeleniny v Srbsku. WFS i DunavNet zdůrazňují, že díky MLP se jim podařilo zlepšit nabídku svých služeb a celou inovativní službu výrazně zatraktivnit.

Spolupráce a implementace

MLP byl realizován v roce 2024. V počáteční fázi bylo zapojeno 1 140,67 ha orné půdy ze čtyř zemědělských podniků. Do ukončení projektu se zapojená plocha rozšířila až na cca 2 000 ha (ve spolupráci s dalšími partnery a distribučními kanály, v rámci různých vědecko-inovačních projektů nebo státních programů se otevírají možnosti pro nasazení technologie WFS i na podstatně větší výměry, které by do konce roku podle predikcí mohly dosáhnout až 40 000 ha).

Pokud jde o výsledky MLP, odhaduje se, že implementace služby v rámci projektu zvýšila efektivitu rozhodování u více než 30 % uživatelů, zejména v oblastech hnojení a zavlažování. Zároveň všechny zapojené podniky potvrdily zájem službu využívat i nadále a posílet se tak na jejím zefektivnění. Nadto, do procesu se zapojilo i několik místních bank, které analyzují potenciál investic do digitálních zemědělských produktů.

Klíčovou technologickou aktivitou projektu byla integrace satelitní služby DynaCrop (product WFS) do platformy agroNET společnosti DunavNET. agroNET je digitální platforma, která kombinuje IoT technologie, umělou inteligenci a pokročilou analýzu dat na podporu precizního zemědělství. Platforma zahrnuje sběr a zpracování dat ze senzorů a zařízení, analýzu stavu plodin pomocí různých expertních modulů, správu úkolů, zpracovávání doporučení a také generování reportů.

Platforma nyní umožňuje sledování zdravotního stavu plodin, přehled distribuce vody v porostu a půdě, a také detekci potenciálních problémů na pozemku, vše za pomoci satelitních dat. Tímto způsobem agroNET výrazně posílil svou konkurenční výhodu na trhu digitálních zemědělských řešení. Výsledkem integrace tak bylo zavedení následujících klíčových funkcionalit pro uživatele platformy agroNET:

  • Mapa plodin s vegetačními indexy: Zobrazení polí na mapě s vizualizací hodnot různých vegetačních indexů pomocí satelitních snímků.
  • Porovnání polí: Možnost porovnat více vybraných pozemků pomocí satelitních snímků analyzovaných různými vegetačními indexy pro zvolené datum.
  • Grafické zobrazení indexů: Vizualizace změn hodnot vybraného vegetačního indexu v čase pomocí grafů pro sledování růstové dynamiky plodin.
  • Zónování polí: Automatické určení zón uvnitř parcely na základě zvoleného vegetačního indexu (s možností definovat počet zón), což pomáhá identifikovat části pole s rozdílnou produktivitou nebo stavem plodin.
  • Tvorba map pro odběr půdních vzorků: Generování přesných map doporučujících místa pro odběr půdních vzorků na základě pozorované heterogenity pozemků – pro cílenou analýzu půdy a optimalizaci hnojení.
  • Generování reportů o stavu plodin: Automatické vytváření podrobných „Field report“ zpráv pro každou parcelu, které shrnují stav plodin, vegetační trendy a doporučení, ve formátu vhodném pro další analýzu nebo sdílení s odborníky.

Během projektu bylo testování nových funkcionalit zaměřeno především na následující plodiny:

  • Kukuřice a sója: Včasná informace o stavu porostu může významně ovlivnit výnosy těchto na zavlažování citlivých plodin, a proto jsou farmáři ochotni využívat digitální nástroje k optimalizaci agrotechnických opatření.
  • Pšenice: Digitální sledování prostřednictvím vegetačních indexů pomáhá včas odhalit odchylky v růstu a umožňuje rychlé zásahy (např. dusíkaté přihnojování, ochrana proti chorobám), což vede ke stabilnějším výnosům.
  • Zelenina: např. průmyslová paprika, brambory a další vysoce hodnotné kultury mají velmi vysokou hodnotu na hektar, což ospravedlňuje intenzivní investice do precizního řízení vstupů. Zároveň je zelenina citlivá na mikroklimatické podmínky a zavlažování, takže satelitní sledování může poskytnout důležité informace pro cílenou aplikaci vody a živin.

Tržní perspektiva

Podle dostupných údajů dosáhl evropský trh precizního zemědělství v roce 2024 hodnoty přes 4,28 miliardy USD, přičemž se očekává, že do roku 2033 vzroste na více než 13,5 miliardy USD, s průměrnou roční mírou růstu (CAGR) kolem 13,7 %
(zdroje: Meticulous Research, Market Data Forecast, Polaris).

Ačkoli konkrétní odhady pro západní Balkán chybějí, politiky a iniciativy EU (např. Horizon Europe, IPARD), spolu se silným zemědělským sektorem Srbska (který tvoří cca 15 % HDP a agro-potravinářský vývoz činil přibližně 4,8 miliardy EUR v roce 2022) otevírají reálný prostor pro exponenciální růst digitálních řešení v celém regionu
(zdroj: Světová banka).

Jako konzervativní odhad pro Srbsko lze očekávat, že trh precizního zemědělství by mohl dosáhnout hodnoty 8–10 milionů EUR do let 2026–2027, s ročním růstem 12–15 %, poháněným EU fondy, digitální transformací a rostoucím zájmem o digitalizaci zemědělství.

Další plány společnosti World From Space na srbském trhu

Zatímco pro srbské partnery šlo v prvé řadě o výrazný kvalitativní posun ve škále nabízených služeb a tím i lepší postavení na trhu, pro WFS spolupráce s DunavNET znamenala zásadní strategický krok na cestě k dobývání trhů jihozápadní Evropy. To vše díky malému rozvojovému projektu, který tak přispěl v digitalizaci srbského zemědělství a efektivní správě zemědělské půdy – v oblasti zavlažování a hnojení. Kromě ambicí spojených s rozšiřováním klientely mezi zemědělskými družstvy, se nyní WFS plánuje soustředit na Rozšíření podnikání do oblasti lesnictví, monitoringu životního prostředí i rozvoj aktivit v oblasti chytrých měst. To vše za spolupráce se soukromým sektorem a vědeckými institucemi na různých lokálních, regionálních a evropských projektech.

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Bělehradě