Velkým tématem současnosti je využití vodíku při přechodu k udržitelné energetické budoucnosti. Evropská unie přijala vodíkovou strategii v červenci 2020. Do roku 2030 by podle ní měla EU dovážet 40 GW vodíku (to je 50 % svých potřeb) ze sousedních regionů. Klíčovým problémem realizace ambiciózních plánů zůstává otázka jeho ceny při využití různých technologií a dostatečnosti kapacit. Nejobvyklejší je výroba vodíku chemickým štěpením ze zemního plynu, při kterém ale zároveň vzniká a je vypouštěno do ovzduší velké množství CO2  (na jeden kilogram vyrobeného vodíku jej vzniká přes 5 kilogramů). Pro takto vzniklé palivo se používá název šedý vodík. Pokud se však CO2 zachytí (tj. proces štěpení je doplněn ještě o technologii CCS / Carbon Capture and Storage) pak jde o nízkoemisní výrobu vodíku ze zemního plynu, pro který se vžil název modrý vodík. 

S takovýmto investičním projektem nyní přichází podle Iraqi National Press Agency, Národní investiční komise (NIC). Na stránkách NIC jsme ke dni 25.8.2024 zatím žádnou zmínku nenašli. Mluvčí Národní investiční komise Hanan Jassim uvedl: "Komise se připravuje na dokončení požadavků pro udělení investiční licence pro zřízení prvního závodu na výrobu modrého vodíku v provincii Basra. V této chvíli se čeká na souhlas ministerstva ropného průmyslu, které projektu přidělí ostatečné množství zemního plynu. Tento projekt je jedním z nejdůležitějších strategických projektů Iráku, které snižují emise uhlíku do atmosféry." Využití vodíku z tohoto projektu má být široké, pro řadu různých průmyslových odvětví, jako je např. výroba železa, hnojiv, cementu či jako palivo pro motory vozidel a námořních plavidel, pro paroplynové turbíny při výrobě el. energie a pod. 

 

Z informací v tisku připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí oddělení obchodu a rozvojové spolupráce, Velvyslanectví ČR v Bagdádu