V Somálsku došlo po vypuknutí občanského konfliktu v r. 1991 ke zhroucení veškerých státních institucí. Až v r. 2009 tehdejší přechodná vláda obnovila např. činnost Centrální banky Somálska, která aktuálně slouží jako fiskální a finanční prostředník pro stávající Federální vládu Somálska, zřízenou v r. 2012.

Veškerá ekonomická data jsou založena na odhadech. Světová banka uvádí pro r. 2014 výši HDP Somálska 5,4 mld. USD. V rámci Somálska pak připadá 1,6 mld. USD na tzv. Somaliland (odhad 2012) a 1,3 mld. na Puntland (odhad 2010). V přepočtu na obyvatele je Somálsko celosvětově pátou nejchudší zemí (po Malawi, Burundi, Středoafrické republice a Nigeru). V případě Somálska je ovšem příjem na obyvatele o cca 20 - 40 % vyšší, než HDP na obyvatele, když rozdíl tvoří poukazy somálské diaspory ze zahraničí. Tyto poukazy, jejichž výše se odhaduje na 1,2 - 2 mld. USD, jsou pro somálskou ekonomiku naprosto zásadní: jejich prostřednictvím je financována jak přímá spotřeba, včetně výdajů na vzdělání a zdravotnictví, tak investice, směřující aktuálně zejména do výstavby obydlí. Dalším důležitým zdrojem je rozvojová a humanitární pomoc donorů, která v r. 2014 představovala cca 1,3 mld. USD.

Základním odvětvím somálského hospodářství je chov dobytka, kterému se věnuje většina obyvatelstva, a který zajišťuje více než 80 % vývozu země (dle odhadů FAO vyvezlo Somálsko v r. 2015 do zemí Arabského zálivu celkem 5 miliónů kusů dobytka, převážně koz, ale i skotu a velbloudů). V budoucnu by mohl vzrůst i význam pěstování obilnin a rybolov. Je rovněž pravděpodobné, že země disponuje dosud neobjevenými ložisky ropa a plynu.

Zahraniční obchod země zaznamenal v posledních letech významný růst. Odhad pro výši dovozů r. 2013 je 3,3 mld. USD, hlavní položky představují cukr, khat, pšenice a pšeničná mouka, rýže, jedlý olej a dále stavební materiály a paliva. Odhad vývozu r. 2013 je 780 mil. USD; zde převažují živá zvířata, dalšími položkami jsou uhlí, ryby a kůže a kožky. Deficit obchodu je financován již zmíněnými poukazy diaspory i přímou podporou donorů. Hlavními partnery ve vývozu jsou SAE, Jemen, Saudská Arábie a Oman; zdrojem dovozů jsou Džibutsko, Indie, Omán, Čína, Keňa a Pákistán.

Nutnými podmínkami pro dosažení hospodářského růstu v nadcházejícím období je udržení křehkého míru v jižní a centrální oblasti země, úspěšné zadržování milicí Al Shabaab ze strany jednotek Africké Unie AMISOM a rozšíření území pod kontrolou federální vlády. Investice, obchod a fiskální politika se budou nadále zásadně odvíjet od bezpečnostní situace. Zdrojem růstu bude nadále domácí spotřeba, v případě zlepšování bezpečnostní situace lze očekávat nástup investic, zejména do klíčového sektoru živočišné výroby. Pro zajištění udržitelnosti hospodářského růstu bude ovšem nutné zvýšit exportní výkonnost, což bude vyžadovat realizaci základních ekonomických reforem. Jde zejména o zřízení životaschopného a řádně dozorovaného bankovního sektoru, stejně jako o zavedení fiskálních reforem, které by byly základem kredibilního státního rozpočtu - v současnosti jsou hlavním zdrojem příjmů dovozní cla a dalších daně z obchodní činnosti, nezanedbatelnou roli hrají rovněž donorské příspěvky - je třeba posílit roli daní z příjmu i nepřímých daní.

 

Petr Kvaček, ekonomický diplomat ZÚ Addis Abeba