Pravidla vydaná Ministerstvem obchodu Myanmarského svazu platná od 12., 28. srpna a 2. září 2024:

1) Požadavek na návrat k používání „předem stanovených referenčních cen" pro uplatňování dovozních licencí a celního odbavení pro 3 279 druhů zboží (373 HS kódů).

2) Požadavek, aby dovozci léčivých přípravků předložili důkazy o zajištění finanční prostředků pocházejících ze zisků z vývozu za účelem získání nových dovozních licencí. Všechny předchozí licence byly ze dne na den zrušeny. Zároveň lze důvodně předpokládat, že tato politika se v budoucnu může vztahovat také na většinu, ne-li na všechny typy dovozů, a zejména u zboží, které není z pohledu státní administrativy nezbytné. Vzhledem k faktu, že ne všechny likvidní prostředky zakoupené na online obchodní platformě myanmarské centrální banky pocházejí z příjmů z vývozu, není cizí měna zakoupená prostřednictvím zmíněné obchodní platformy automaticky přijímána. Dovoz je tedy možný pouze při platbě z vlastních příjmů z vývozu nebo s příjmy z vývozu obstaranými vývozcem v rámci tohoto nového režimu.

3) Pověření myanmarské centrální banky všem komerčním bankám, aby zajistily, že vývozci zboží, přírodních zdrojů a textilní společnosti CMP (Cutting, Making, Packing) primárně odprodají 75 % svých příjmů z vývozu dovozcům pohonných hmot a jedlých olejů, a zároveň zbývajících 25 % (dříve 35 %) příjmů převedenou na myanmarské kyaty za současnou referenční sazbu 1 USD: 2 100 MMK, pokud nejsou držiteli povolení Myanmarské investiční komise (MIC) nebo nejsou od této povinnosti osvobozeni.

Myanmarský svaz se v důsledku svého politického vývoje za poslední tři léta nachází také na tzv. černé listině Financial Action Task Force (FATF) a sankčních seznamech přinejmenším ze strany zemí EU, UK a USA, což má jednoznačně negativní vliv na jeho mezinárodně obchodní aktivity se západními státy světa.

S odvoláním na přetrvávající neschopnost Myanmaru bojovat proti aktivitám, při nichž dochází k praní špinavých peněz a financování terorismu, byl Myanmar dne 21. října 2022 zařazen ze strany FATF na tzv. černou listinu do kategorie vysoce rizikových zemí. Zatímco samotné zařazení země nepředstavuje uvalení přímých sankcí, ale pouze nezávazná doporučení, vyzývá tímto FATF, aby země obchodující s Myanmarem zavedly prostřednictvím svých finančních institucí rozšířenou hloubkovou kontrolu u transakcí, které zahrnují myanmarské subjekty nebo její občany (tzv. due diligence). Taková opatření pak v praxi znamenají provedení přezkumu, pokud jde o pozadí a účel všech komplexních, neobvyklých a rozsáhlých transakcí a veškerých neobvyklých vzorců transakcí, které nemají žádný zjevný ekonomický nebo zákonný účel. Jako příklady opatření zesílené hloubkové kontroly klienta mohou posloužit následující body:

• Získání dodatečných informací o potenciálním zákazníkovi (např. pracovní funkce, stav objemu aktiv, informace dostupné prostřednictvím veřejných databází, internetu apod.), včetně pravidelné aktualizace identifikačních údajů nejen potenciálního zákazníka, ale i majitele společnosti.

• Získání dodatečných informací o povaze potenciální obchodní transakce, či obchodního vztahu.

• Získání dodatečných informací o zdroji finančních prostředků nebo zdroji bohatství potenciálního zákazníka.

• Ověření důvodů zamýšlené nebo již probíhající transakce.

• Pravidelné předkládání obchodního případu za účelem získání souhlasu vrcholného vedení k zahájení nebo pokračování v již navázaných obchodních vztazích.

• Provádění rozšířeného monitorování podnikatelských aktivit potenciálního klienta navýšením počtu kontrol a výběrem vzorců podnikatelského chování, které vyžadují další zkoumání.

• Požadavek na provedení první platby prostřednictvím účtu vedeného na jméno zákazníka u banky podléhající normě obdobné hloubkové kontroly.

FATF nevyzvala své členy, aby vůči Myanmaru podnikli jakákoliv protiopatření (v kontrastu k Íránu a KLDR), naopak zdůraznila, aby při uplatňování opatření zesílené hloubkové kontroly jednotlivé země zajistily, aby toky finančních prostředků pro humanitární pomoc, legitimní aktivity neziskových organizací a remitence zůstaly nenarušeny. Přesto ale řada mezinárodních bank s myanmarskými bankami přerušila veškeré styky a zároveň ukončila poskytování svých služeb myanmarským zákazníkům. V důsledku těchto skutečností většina clearingových zprostředkovatelů, operujících s americkou měnou, zcela zastavila nebo alespoň omezila zúčtování transakcí do a z Myanmaru. V současnosti jsou tak mezinárodní finanční transakce s Myanmarem stále častěji prováděny v alternativních měnách (například v thajských bahtech a čínských jüanech) prostřednictvím regionálních bank se sídlem v Thajsku nebo Číně.

K 31. 10. 2024 se na sankčním seznamu zemí EU, UK a USA objevilo v součtu 178 fyzických a 80 právnických osob. Jsou uvalena embarga na zbraně a zařízení, která by mohla být použita k vnitřní represi, včetně poskytování technických služeb. Platí úplný zákaz vývozu zboží dvojího užití pro armádu a pohraniční stráž, omezení vývozu zařízení pro monitorování komunikací, která by mohla vést k vnitřním represím a jakákoliv bezpečnostně-obranná spolupráce. Dále byla přijata opatření v omezení pohybu osob (zákazy vycestování) a uvaleny finanční sankce (zmrazení majetku). Zmrazení majetku pro dotčené osoby představuje blokaci veškerých jejích finančních prostředků (např. hotovosti, akcií, dluhopisů, termínovaných vkladů apod.) i nefinančních aktiv, jako jsou nemovitosti a vozidla, a to bez ohledu na jejich umístění či na osoby a subjekty, jenž byly danou osobou pověřeny k užívání těchto aktiv. Sankce EU jsou závazné pro všechny občany EU a subjekty zapsané nebo zřízené podle zákonů členského státu EU, bez ohledu na to, zda jsou podnikající v rámci EU nebo mimo ni. Také se vztahují na jakoukoli podnikatelskou činnost prováděnou zcela nebo zčásti na území EU. 

Za účelem ověření, zda se potenciální myanmarský klient či subjekt aktuálně nenachází na platném sankčním seznamu a pro další související informace o sankcích, se lze kdykoliv obrátit na obchodní úsek ZÚ Rangún prostřednictvím e-mailové adresy ales.marta@mzv.gov.cz.

Doporučovaná vodítka s ohledem na platné sankce pro vývozce a investory před a při vstupu na myanmarský trh:

1) Seznámení se s rozsahem účinnosti uvalených sankcí – zavedená omezení se mohou vztahovat na subjekty buď ze zákona, podle konkrétního vnitrostátního zákona o sankcích, nebo jako smluvní závazek, pokud se strany dohodly dodržovat konkrétní sankce. Tato mohou jít nad rámec nebo se odlišovat od omezení podle platného sankčního režimu. Nedodržení těchto pravidel smluvních závazků může mít za následek neplnění nebo dokonce porušení smlouvy. Ve vztahu k mezinárodnímu sankčnímu režimu by měly zahraniční subjekty pečlivě posoudit, zda ony, jejich portfolio produktů a služeb, nebo jejich zaměstnanci a obchodní partneři nepodléhají zákonným omezením. Sankce mohou být uplatňovány bez ohledu na národnost a místo (například omezení v USA platí také pro osoby, které nejsou občany USA s US-nexus) a jejich zaměstnanci mohou být vystaveni těmto omezením z důvodu státní příslušnosti nebo bydliště.

2) Důkladné prověřování sankciovaných osob a subjektů – zahraniční subjekty by měly provádět přísné a náležité prověřování stávajících a potenciálních obchodních partnerů, aby se ujistily, že tito nejsou zapojeni do zapovězených transakcí, např. pečlivým a pravidelným prověřováním vlastnické struktury právnických osob. Nad rámec amerického zákazu zapojení se do transakcí se subjekty, které nejsou výslovně určeny, ale jsou vlastněny sankciovanou osobou, rozšířila EU i Spojené království své sankce o zmražení aktiv a zákaz poskytování finančních prostředků a ekonomických zdrojů subjektům vlastněným nebo ovládaným sankciovanou osobou. Rámec EU definuje vlastnictví sankciované osoby jako přímo či nepřímo držící více než 50 % vlastnických práv na danou společnost. Ovládání společnosti je pak definováno na základě řady kritérií, včetně práva jmenovat většinu členů představenstva nebo dozorčího orgánu, právo kontrolovat většinu práv akcionářů nebo schopnost v takové společnosti uplatňovat dominantní vliv.

3) Seznámení se s platnými vývozními omezeními - Většina západních zemí vydala zákaz obchodování a zavedla vývozní omezení na vojenský materiál, technologie a služby, včetně zboží dvojího užití, a zboží a technologie, které mohou být použity k vnitřní represi, jakož i financování nebo finanční pomoc související s bezpečnostně-obrannými aktivitami.

4) Pravidelné sledování zakázaných transakcí - EU, USA a UK využívají tzv. Smart financial sankcí, zaměřených na konkrétní osoby, skupiny a subjekty. Mezi tyto finanční sankce patří povinnost zmrazit veškeré finanční prostředky a ekonomické zdroje sankciované osobě nebo subjektu. Okolnosti, za kterých mohou zahraniční subjekty poskytovat například pracovní sílu sankciovanému subjektu podléhají striktnímu výkladu případ od případu. Subjekty z EU a UK by měly pečlivě zvážit, zda a do jaké míry by jejich portfolio služeb mohlo umožnit sankciovanému subjektu získat kýžené finanční prostředky nebo vedlejší produkty a služby. Sankce USA jdou ještě dále a rozšiřují se na zákaz jakýchkoli transakcí nebo obchodů zahrnujících sankciovaný subjekt nebo jím vlastněný, včetně vzájemného obchodování s majetkem a službami jakéhokoli druhu. 

5) Mít na paměti dvojí přístup k odpovědnosti: založené na rizicích nebo objektivní odpovědnosti - EU a UK uplatňují v dodržování sankcí přístup založený na rizicích a umožňují tak obhajobu dle due diligence. V souladu s tím tyto subjekty nenesou odpovědnost, jestliže měly zavedeny vhodné kontrolní mechanismy řízení rizik, a neměly povědomí nebo žádný opodstatněný důvod se domnívat, že jejich jednání porušuje sankční režim. Oproti tomu americké sankce se vztahují na objektivní odpovědnost, což znamená, že subjekty podléhající americkým sankcím mohou být odpovědné, i když neměly povědomí nebo jakýkoliv důvod se domnívat, že sankční režimu porušují.

6) Zabezpečit co nejsilnější smluvní ochranu - mezinárodní sankční režim může mít přímé účinky na pohyb zboží, materiálu, vybavení a kapitálu, a výše uvedené může mít za následek zpoždění nebo úplné zrušení smluvního závazku. Při sjednávání smluv týkajících se Myanmaru by zahraniční subjekty měly zvážit zahrnutí různých záruk a sankční doložky, zmínky o dopadech sankčních scénářů a zahrnutí tzv. hladkého odchodu.

7) Mít na paměti důsledky porušení sankcí - porušení sankcí může mít za následek vyměření vysokých pokut nebo až trestu odnětí svobody stanovených dle aktuálně platných zákonů příslušné země. 

8) Mít na paměti riziko sankciování - kromě rizika trestu za porušení sankcí, by měly mezinárodní subjekty již obchodující s myanmarskými subjekty také důkladně zvážit riziko, že mohou být sami sankcionováni. Sankce mohou být uloženy každému, u koho bude zjištěno, že porušuje sankční režim vůči Myanmaru, a to i v případě, že tyto subjekty nepodléhají příslušné smlouvě o sankčním režimu.

9) Zvážit reputační riziko - kromě výše zmíněných právních rizik by měly mezinárodní subjekty rovněž zvážit potenciální riziko poškození dobré pověsti vyplývající z jakékoliv obchodní transakce s osobami nebo subjekty, na nichž se vztahují sankce.

 

Aleš Marta, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún