Přestože se nacházíme takřka v polovině fiskálního roku 2018, došlo ke schválení finálního státního rozpočtu US až 23. března 2018. Konečná verze obsahuje některá podstatná navýšení výdajů na výzkum a vývoj, a to navzdory původnímu plánu Bílého domu na radikální omezení výzkumného financování.

Srovnání jednotlivých navrhovaných variant rozpočtu a konečné dohody nabízí Graf 1. Konkrétně dosáhne celková výše rozpočtu hladiny 176,8 miliard USD, s meziročním růstem o 12,8% a specifickým růstem financování pro základní a aplikovaný výzkum o 10,7%.

Na výsledek rozpočtových jednání lze uceleně nahlížet jako na snahu o kompromis. Přestože existuje zásadní rozpor v celkovém objemu alokovaných prostředků, jsou významnější navýšení rozložena do kapitol, které korespondují se zněním memoranda vyhlášeného Bílým domem, Office of Science and Technology Policy, po nástupu nové administrativy. Jde zejména o prioritizaci obrany, bezpečnosti, energetiky a zdravotnictví, důraz na posílení základního a aplikovaného výzkumu v energetice a na efektivní rozvoj výzkumných infrastruktur s celonárodním významem.

Podle propočtů American Association for Advancement of Science bude tento rozpočet na výzkum a vývoj nejen historicky nejvyšším, ale zaznamená také nejvyšší meziroční růst přinejmenším od roku 2009. Ten byl však ovlivněn ad hoc finanční injekcí v rámci tzv. Recovery Act (meziročně +25%). Představuje významnou anomálii, protože šlo o jedno z opatření určených k boji s dopady finanční krize. V rámci regulérních rozpočtů je letošní rekord dokonce ještě významnější. Poslední takto rozsáhlé navýšení bylo realizováno v roce 2001.

Nejpodstatnější navýšení se týkají US Dept. of Energy a National Institutes of Health. V obou případech jde o tradiční a silné poskytovatele, kteří financují klíčové oblasti americké vědy. V prvním případě směřuje nárůst zejm. do oblasti jaderné fúze a do systému národních laboratoří. Ve druhém potom dochází k rovnoměrnému posílení většiny z 27 dotčených institutů a center.

Za pozornost ovšem stojí také emancipace bezpečnostního výzkumu (US Dept. of Homeland Security S&T) jako samostatné priority a růst jeho podpory, který svým tempem předčí i tradičně nejsilnější výzkumný sektor – obranu. Administrativa tak dále podtrhuje důraz, který dlouhodobě klade na zajišťování vnitřní bezpečnosti a na slaďování všech dostupných nástrojů podpory jejího zajišťování. Vývoj návrhů rozpočtu podle nejvýznamnějších poskytovatelů shrnuje Graf 2.

Národní laboratoře jsou dlouhodobě významným partnerem řady českých výzkumných organizací a podílejí se na některých z nejvýznamnějších projektů, které se v současnosti v ČR realizují. Biomedicínský výzkum je dlouhodobě předmětem intenzivní a úspěšné české výzkumné činnosti. V bezpečnostním výzkumu zase ČR a USA takřka zcela sdílí priority jako kybernetická bezpečnost, rozvoj nástrojů pro vyšetřování závažné trestné činnosti, snižování rizik katastrof a efektivní zásah, pokud k nim dojde, v ochraně proti průmyslovým haváriím s únikem nebezpečných chemických, biologických nebo jaderných materiálů, či proti jejich zneužití.

Posílení výdajů na vědu umožnilo zejm. navýšení pravidelně stanovovaných rozpočtových limitů, což svědčí o tom, že se USA dále drží koncepce, ve které jsou investice do výzkumu a vývoje (včetně výzkumu základního) vnímány jako podstatná součást rozvoje znalostní ekonomiky a udržování vedoucí pozice v inovacích. To byla také část kongresové argumentace. Ve světle tohoto vývoje lze přesto očekávat obnovenou bitvu o výzkumný rozpočet 2019.

Vypracoval: Luděk Moravec, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, DC