Kombinace tradičně silných přírodovědeckých oborů s dlouhými zkušenostmi specializovaných výzkumných organizací v chemické, biologické a radiační ochraně přinesla České republice významné postavení i v Severoatlantické alianci. ČR je hostující zemí aliančního Centra excelence a české výzkumné organizace úspěšně a dlouhodobě spolupracují v těchto tématech např. s britskými nebo švédskými partnery. Jde také o jednu z oblastí, které vynikají úspěšností v evropských výzkumných projektech, ať už v tradičních rámcových programech nebo v rámci Sítě evropských laboratoří biologické ochrany, koordinované Evropskou obranou agenturou. I proto se tato problematika stala prioritou podpory internacionalizace bezpečnostního výzkumu v programech Ministerstva vnitra.

S ohledem na existenci adekvátního smluvního zajištění pro spolupráci v obranném výzkumu mezi Ministerstvem obrany ČR a US Department of Defense byl ve dnech 7. – 11. června realizován projekt na podporu ekonomické diplomacie, jehož cílem bylo představit českou výzkumnou komunitu v biologické ochraně (a obraně) americkým partnerům v jednom z nejrelevantnějších regionů, v Atlantě.

Členové delegace, zástupci Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Vojenského zdravotního ústavu a Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., se v rámci konzultačního programu setkali s reprezentacemi Centers for Disease Control, Emory University, University of Georgia, University of Tennessee Health Science Center nebo Food and Drug Administration. Součástí návštěvy byl také briefing k Engineer and Scientist Exchange Program US Department of Defense. Srovnání úrovně českého a amerického výzkumného prostředí v předmětné problematice potom přinesla účast na konferenci Americké mikrobiologické společnosti, ASM Microbe 2018.

Vysoce specializovaný charakter tohoto projektu umožnil věnovat se nejen spolupráci výzkumných organizací, ale také spolupráci mezivládní. Předmětem jednání tak byly možné společné aktivity v terénním výzkumu, spolupráce na budování kapacit třetích stran nebo využívání specializovaných výzkumných infrastruktur.

Mezi priority americké administrativy s přímou relevancí pro české subjekty lze zařadit otázky šíření infekčních nemocí a (přirozeného) vývoje jejich odolných původců, problematiku proliferace technologií a znalostí, které umožňují snazší kultivaci původců využitelných jako zbraň nebo inovace metod i nástrojů rychlé a spolehlivé identifikace biologických agens a toxinů, ať už laboratorní nebo prováděné přímo v místě.

Největší prostor pro spolupráci s průmyslem však skýtají technologie určené k přímému zvládání jednotlivých incidentů. V první řadě jde o vývoj osobních ochranných prostředků. Současné ochranné pomůcky totiž poskytují dostatečný stupeň ochrany jednotlivce, ale zcela zásadním způsobem omezují jeho možnosti z pohledu spektra činností, které při jejich využití může smysluplně vykonávat. Obdobně je tomu u doby nasazení, která se významně zkracuje. Logickou zájmovou oblastí jsou také protiopatření, zejména schopnosti včasné zábrany dalšímu šíření a následné dekontaminace, a dále zmírnění dlouhodobých dopadů na zdraví obyvatel a životní prostředí. Zde existuje styčná plocha mezi bezpečnostním a medicínským výzkumem.

Primárním partnerem pro firmy, které se vývojem těchto prostředků zabývají je právě Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., který disponuje v těchto oblastech infrastrukturou, určenou zejména pro testování těchto prostředků pro specifické scénáře nasazení v bezpečnostních sborech. Unikátní schopnosti ústavu potvrzuje nejen účast v řadě evropských výzkumných projektů a partnerství s řadou významných evropských firemních hráčů na tomto poli, ale také výsledek hodnocení této výzkumné organizace, které provedla nezávislá komise v působnosti Ministerstva vnitra v roce 2016.

Zpracoval: Luděk Moravec, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, DC