Před zahájením konference velvyslanec Hynek Kmoníček a Madeleine Albrightová společně uctili památku Tomáše Garrigue Masaryka, autora deklarace a dlouholetého přítele amerického prezidenta Wodrowa Wilsona. K soše prvního československého prezidenta na Massachussetts Avenue společně položili červené růže.

Před publikem, které tvořili nejen znalci českých dějin a Američané českého původu, ale i představitelé vládní administrativy, diplomatického sboru i washingtonské odborné veřejnosti, velvyslanec Kmoníček ve svém úvodním projevu zdůraznil symboliku data konání konference i význam Washingtonské deklarace. Madeleine Albrightová své vystoupení zahájila připomenutím odkazu deklarace a prezidenta T. G. Masaryka.

V následném pódiovém rozhovoru s velvyslancem pak zavzpomínala na prezidenta Václava Havla a hovořila o historii Československa a jeho vztazích s USA. Neopomněla zdůraznit význam osobnosti TGM, jeho vytrvalý boj za nezávislé Československo, demokracii, humanismus, rovnost občanů i národů a mezinárodní spolupráci, stejně jako roli amerického prezidenta Wilsona při vzniku nového mezinárodního uspořádání po I. světové válce. I v dnešní době poznamenané posilováním autokratických režimů a šovinismu, nástupem populismu a šířením dezinformací je podle Albrightové potřeba hájit principy obsažené ve Washingtonské deklaraci. 

První konferenční panel zaměřený na zasazení české otázky do evropského a globálního kontextu moderoval Peter Doran, prezident think-tanku Center for European Policy Analysis. Michael Kraus, profesor politologie na Middlebury College, vyzdvihl význam Masaryka pro Američany a Wilsona pro Čechy v roce 1918. Poukázal také na skutečnost, že původní text Washingtonské deklarace je v anglickém jazyce, a nikoliv v mateřštině jejích autorů. Kenneth Weinstein, prezident think-tanku Hudson Institute, zmínil bezpočet dalších velkých Čechů a Čecho-Američanů, kteří výrazně přispěli k prohlubování transatlantických vztahů. V reakci na otázku moderátora, čemu by se měla Česká republika podle Ameriky zavázat, Weinstein zdůraznil, že země mezi členskými státy EU ke skupině nejbližších amerických spojenců a USA by měly na Česko nahlížet jako na klíčového partnera v oblasti obrany a technologií.

Druhý panel věnovaný otázce, zda existuje v 21. století efektivní  taktika v boji za demokracii, moderoval David Kramer z Centra Václava Havla pro lidská práva a demokracii Florida International University. Larry Diamond, profesor Hooverova Institutu na Stanfordské univerzitě, se věnoval aktuální politické situaci v Maďarsku, Rusku a Spojených státech s tím, že podtrhl význam volebního procesu pro dosažení změn. Heather Conleyová, viceprezidentka think-tanku Center for Strategic and International Studies, parafrázovala české heslo Pravda vítězí s tím, že v dnešní době lze spíše říci, že vítězí transparentnost. Dnešní politický střed se podle ní ocitl mezi krajní pravicí a levicí a je příliš zticha. S konstatováním, že by přála vrátit „moc bezmocným“, odkázala na stejnojmennou esej Václava Havla. Michael Žantovský, výkonný ředitel Knihovny Václava Havla, označil nedostatek integrity, odpovědnosti a důvěry za větší hrozbu pro dnešní demokracii než cizí autoritativní režimy. Vyjádřil naději, že USA zachovají existující rámec bezpečnostní spolupráce a zapracují na otevřenosti v oblasti volného obchodu.

Účastníci konference se mohli seznámit s podobou Masarykova prvního rukopisného návrhu Washingtonské deklarace, jehož kopii pro tuto příležitost poskytl českému velvyslanectví Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR v Praze.

Konference se zúčastnili čeští dopisovatelé České televize a Českého rozhlasu v USA. Madeleine Albrightová při této příležitosti poskytla České televizi rozhovor, který bude součástí speciálu ČT dne 28. října 2018.

Reportáž ČT