Povolanější osobu než prof.Hynka Wichterleho jsme si nemohli přát. Sám je vystudovaný genetik, od roku 2004 působí na prestižní Columbia University v New Yorku, kde se zabývá základním výzkumem buněčné identity. Zajímají ho proteiny nazvané transkripční faktory, které kontrolují zapínání a vypínání jednotlivých genů v buňkách. Jeho týmu se podařilo z kmenových buněk vypěstovat motorické neurony, tedy nervové buňky ovládající pohyb svalů.  To vzbudilo velkou pozornost hlavně mezi pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Věda se s Wichterleho objevem posunula o krok blíž k léku, který by u nemocných zabránil postupnému ochabování svalů vedoucímu až k smrti.

V klinickém výzkumu pak tým prof.Wichterleho hledá způsob, jak nejlépe podnítit odumírání motorických neuronů. Hlavním problémem studia amyotrofické laterální sklerózy je, že ačkoliv je tato choroba způsobená mutacemi v genech, které má pacient od narození, motorické neurony začnou odumírat až později v jeho životě. Motorické neurony jsou zvlášť citlivé na stresory, které způsobují špatné skládání proteinů, což je typický problém spojený nejen s ALS, ale také s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. Na radikálně zrychleném modelu degenerace nyní vědci testují stovky chemikálií a už se jim podařilo objevit několik látek, které dokážou odumírání motorických neuronů úspěšně zabránit.

Na závěr přednášky se prof.Wichterle podělil také o vzpomínky na svého dědečka Ottu, chemika a vynálezce kontaktních čoček. Američanům přiblížil jeho nelehký osud vědce v dobách komunismu. Otto Wichterle je součástí výstavy v sále ambasády České vědkyně a vědci.