Washingtonskou premiéru filmu Davida Mrnky Milada v zaplněném sále kina Landmark uvedl velvyslanec Hynek Kmoníček, který kromě připomínky osudu výjimečné hrdinky přivítal její dceru Janu s manželem Karlem a jejich dcery i vnoučata. Promítání byl přítomen také režisér David Mrnka a hudební skladatel Drew Alan. Uvedl též, že datum washingtonské premiéry zvolilo velvyslanectví tak, aby připomnělo události 17. listopadu 1989, které změnily osud naší země.

Film, na jehož přípravách režisér strávil více než deset let, vypráví příběh Milady Horákové, české političky, popravené během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za údajné spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti vládnoucí komunistické straně.

Po filmu následoval rozhovor Petuly Dvorak, redaktorky deníku The Washington Post s režisérem, autorem scénáře a producentem filmu Davidem Mrnkou. Zdůraznil, že jeho cílem bylo seznámit s Horákové příběhem i diváky mimo Českou republiku, zejména pak mladé generace. Poděkoval Janě Kánské za dlouholetou spolupráci a poskytnutí rodinného archívu i osobních vzpomínek, z nichž při tvorbě filmu vycházel.

Hlavní roli ve filmu Milada ztvárnila vynikající izraelská herečka Ayelet Zurerová, roli prokurátorky Brožové Polednové jedna z nejlepších současných českých hereček Aňa Geislerová. Film byl natáčen na mnoha autentických místech, včetně např. soudní síně, v níž Horáková stanula před 67 lety.

Právnička, členka Československé národně socialistické strany Milada Horáková byla předválečnou poslankyní parlamentu. Od nacistické okupace Československa v roce 1939 působila v odboji, v roce 1940 byla zatčena gestapem a odsouzena k smrti. Nacisté však později její trest změnili na doživotí,  byla vězněna v Terezíně a v dalších vězeních v Německu, a to až do osvobození ženské věznice poblíž Mnichova americkou armádou v dubnu 1945.  

Po osvobození znovu vstoupila do své strany a byla zvolena členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče v únoru 1948, kdy rezignovala a i přes hrozící nebezpečí zůstala i s rodinou v Československu. 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim. Tajná policie se snažila rozbít údajnou skupinu kontrarevolucionářů a donutit je přiznat se ke spiknutí a velezradě.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950, trval osm dní a byl zinscenován jako veřejný politický proces po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech 20. století. Během něj byly do soudní síně koše přinášeny s rezolucemi občanů žádajících tresty pro obviněné.

Přestože mnohé slavné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, apelovaly na tehdejšího prezidenta Gottwalda a žádaly milost, Milada Horáková byla spolu se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 27. června 1950. Jejímu manželu Bohuslavovi se podařilo uniknout do Západního Německa a později odjet do USA. Dcera Jana, která žila u sestry své matky, dostala vystěhovalecké vízum do USA až v roce 1968. Se svým otcem se tak setkala po bezmála dvaceti letech. Žije se svou rodinou ve Washingtonu. 

Česká televize o filmu Milada

Jana Kánská o 17. listopadu 1989 

Stránky filmu Milada