Strategie definuje 9 klíčových oblastí průmyslu, na které bude v rámci podpory vědy, výzkumu a inovací do roku 2029 vyčleněno 2,6 mld. eur. Definice oblastí vychází ze silných stránek místního průmyslu a důrazu na potenciál a vysokou přidanou hodnotu. Jsou nimi umělá inteligence, odvětví polovodičů, pokročilé výrobní technologie a robotika, kvantové technologie a fotonika, pokročilé materiály, life sciences a biotechnologie, vesmírné a letecké technologie, technologie mobility, energetiky a životního prostředí. Cílem je vytvořit v zemi podmínky pro kompletní cyklus od výzkumu až po uvedení řešení a produktů na trh. Dle vlády je zapotřebí využít příležitostí technologické a ekologické transformace prostřednictvím integrace klíčových technologií napříč průmyslovými odvětvími. Strategie se proto z velké části zaměřuje na průřezové technologie s potenciálem následného rozšíření do navázaných odvětví a low- a medium-tech oborů. Prostřednictvím připravovaných zákonů a programů zahrnuje strategie doprovodná opatření jako zrychlená povolovací řízení, novelu patentového zákona, podporu získávání kvalifikovaných pracovních sil, rozvoj vodíkové infrastruktury nebo preferenci evropských řešení a produktů ve veřejných zakázkách. Zjednodušit se mají pravidla vydávání exportních povolení pro obranný průmysl. Rakousko se má stát modelovým regionem pro testování autonomního řízení. Po vzoru Německa má být od příštího roku zavedena průmyslová cena elektřiny, která by dotovala až 50 % spotřeby energeticky intenzivních odvětví do 50 % výše ceny za kWh. Na podporu scale-upů má vzniknout kapitálový fond.

V uvedených klíčových oblastech může Rakousko stavět na známých firmách i tzv. hidden champions. Výzkum umělé inteligence a její komerční aplikace mají silnou základnu na univerzitě Johannese Keplera v Linci díky institutu pro strojové učení Institute for Machine Learning a výzkumnému centru LIT AI Lab. Z Lince pochází také přední světová IT firma Dynatrace, která se s využitím umělé inteligence zaměřuje na monitoring IT prostředí a kybernetickou bezpečnost. Polovodičový průmysl vláda podporuje prostřednictvím investic v rámci unijní iniciativy European Chips Act a účastí na významných projektech společného evropského zájmu (IPCEI) zaměřených na mikroelektroniku. Rakousko patří mezi přední evropské země zejména v odvětví čipů pro bezkontaktní karty, světelných senzorů a energeticky úsporných čipů. Ve Villachu sídlící závod firmy Infineon v posledních letech sází také na vývoj kvantových čipů. Pokud se firmě podaří uspět v mezinárodní konkurenci a vyvinout kvantové procesory pro sériovou výrobu, otevře se jí nový trh u kvantových počítačů.

Díky působení řady významných kvantových fyziků se Rakousko ve výzkumu kvantových technologií profiluje dlouhodobě. Stejně tak je historicky silné ve využívání a exportu zelených technologií. Ty mezi lety 2019 – 2023 vykazovaly průměrný růst obratu o 9 % a zaznamenaly stabilní vývoj i během uplynulé recese. Ještě lépe se dařilo sektoru farmacie a life sciences, který v posledních letech díky četným investicím do místních výrobních kapacit a výzkumných center zaznamenal dynamický růst. Pozitivně se vyvíjel také letecký a kosmický průmysl, jenž je díky globálním dodavatelským řetězcům a vysokým požadavkům na bezpečnost považován za jedno z nejkomplexnějších průmyslových odvětví. Asi nejznámějším dodavatelem pro letecký průmysl je hornorakouský FACC. Silné zázemí má ale i Dolní Rakousko s podniky, které jsou dodavateli pro velké výrobce letadel díky vysoké odbornosti ve specifických oblastech. Rakousko patří mezi sedm největších dodavatelů pro Airbus a místní firma Diamond Aircraft je jedním z předních světových výrobců malých letadel pro civilní letectví. Dolní Rakousko prostřednictvím místních vysokých škol a centra ESA Phi-Lab vytváří příhodné prostředí ze kterého vzešlo i několik mezinárodně úspěšných startupů a spin-offů v oblasti pohonných systémů pro družice.

Rakousko je také významným exportérem železničních vozidel a technologií - jedním z cílů strategie je, aby se ze sedmé světové příčky vrátilo zpět na čtvrtou pozici. Není proto náhodou, že strategii prezentovali vládní představitelé v továrně Siemens Mobility ve Vídni. V Rakousku jsou vyráběny také hrubé stavby (karoserie) a podvozky nových souprav ComfortJet, které pro České dráhy dodává konsorcium Siemens Mobility a Škoda Group. Montáž vagonů probíhá v ostravském závodě Škoda Group. Jedná se o ukázku úspěšné evropské spolupráce v průmyslu a v železniční dopravě. S uvedením ComfortJetu nabízí ČD a Rakouské spolkové dráhy od prosince loňského roku přímé spojení z Prahy až do Villachu. Rakouská průmyslová strategie je na unijní iniciativy úzce navázána a směřuje k posílení společných projektů v oblasti průmyslové politiky na úrovni EU.

Obchodně-ekonomických úsek Velvyslanectví ČR ve Vídni