Zelené technologie v Rakousku vykazují dvojnásobně rychlé tempo růstu, než je průměrné tempo růstu ostatních průmyslových oborů. V sektoru pracuje více než 195 tis. zaměstnanců. Je zároveň zaměřen na export, neboť více jak 75 % obratu je generováno jeho prostřednictvím. Přibližně třetina tržeb oboru environmentálních technologií pochází z oblasti odpadových technologií a recyklace. Největší podíl obratu v tomto segmentu však připadá na technologie OZE a energetickou účinnost.

Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Symbolem této změny je mj. tání alpských ledovců, jakož i zvýšené teploty v zimě a v létě a samozřejmě změny v tom, jak dlouho se udrží sněhová pokrývka v Alpách (za posledních 60 let se zvýšil počet dní, kdy není sníh o 42, což má dopad zejména na oblasti s nadmořskou výškou nižší než 1500 m). Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů bude muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu. Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako např. stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat např. preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopadů na zemědělství (lepší zacházení se zemědělské půdou apod.), aktivní péče o krajinu. To všechno nevyhnutelně nutí k lepšímu managementu přírodních zdrojů.

Rakouské zelené technologie se rozvíjí enormním tempem a svůj podíl na tom má vysoké zapojení vědy a výzkumu do projektů. Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje dohromady 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2.300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení. Další klastr s podobným zaměřením je Clean Tech-Cluster (CTC) v Horním Rakousku, v jehož rámci jsou v oblastech energetiky a životního prostředí realizovány i mezinárodní projekty.

Se stavem životního prostředí úzce souvisí čisté vodní toky a čištění odpadních vod. Daří se snižovat podíl nitrátů, a obecně se kvalita toků a vod v Rakousku poslední léta trvale zlepšuje. Úkoly a cíle rakouské vodní politiky pokrývají tři hlavní oblasti, a to ochranu povrchových a podzemních vod, regulaci využívání vody a ochranu před povodněmi. V květnu letošního roku byly ministerstvem zemědělství schváleny dotace ve výši 149 mil. eur, z čehož je 74 mil. eur určeno na infrastrukturu pitné a odpadové vody s důrazem na adaptace v důsledku sucha, 41. mil. eur na ochranu před povodněmi a 34 mil. eur na ekologizaci řek. Projekty týkající se kvality vody a protiopovodňových opatření jsou spolufinacovány též spolkovými zeměmi a obcemi. Přes vysokou úroveň know-how Rakouska v oblasti ekologických technologií existují v uvedené oblasti obchodní příležitosti i pro inovativní firmy ze zahraničí.

Pro ochranu přírody hraje důležitou roli i oblast IT s ohledem na správné monitorování ekologických systémů, sběru informací o stavu životního prostředí a vyhodnocování dat. V rámci česko-rakouského projektu s názvem „Inovativní technologie sledování vody a mikrobiologických parametrů ve vodním ekosystému“ financovaného z kooperačního programu Interreg byly vyvinuty rozdílné senzorické systémy na online monitorování vodních systémů. Jedním z těch hlavních byl ropný senzor, který byl dokonce nominován na Inovativní cenu roku 2022 v Dolním Rakousku v kategorii výzkum. Tento senzor o velikosti chytrého telefonu je schopný detekovat znečištění ve vodě za pomoci odrazu UV záření. I tenká vrstva ropy ve vodě má vysoký UV reflexivní potenciál. Při promítnutí světelného paprsku na hladinu vody tak dochází k jeho odrazu. Zařízení je schopno ze spektra odrazu zjistit, zda je ve vodě přítomná ropa, či nikoliv. Může proto ve vodě detekovat různé minerální oleje jako je benzín, diesel nebo motorový olej i ve velmi malých množstvích. Přelomová je schopnost dosáhnout výsledků bez jakékoliv nutnosti využít laboratoř. V případě nehody a jiných rizik kontaminace je přitom rychlá analýza situace a detekce znečištění klíčová. Takovýto senzor by mohl být v kombinaci s fotovoltaickým článkem namontován např. na bóji a nepřetržitě tak měřit, zda se nevyskytl nějaký problém.

Vývoj vedl tým z rakouské Dunajské univerzity Krems (Donau-Universität Krems) v čele s Martinem Braindlem, vedoucím Centra pro vodní a environmentální senzoriku. V rámci projektu pak spolupracoval s týmem ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) a také Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Dolní Rakousko a Česká republika mají společnou hraniční řeku Dyji. To vytváří potřebu řešit vodohospodářské problémy společně a přeshraničně. Obě oblasti jsou navíc srovnatelné z hlediska topografie a infrastruktury, proto společná inovativní řešení nabízejí pro veřejnost, uživatele a podniky podobné výhody a navíc potenciál tvorby přidané hodnoty. Rakouský sektor zelených technologií může být současně v řadě oblastí inspirací pro české firmy a regiony, které se mohou potýkat s některými podobnými otázkami.

Program Interreg není jediným místem, kde se rakouské a české firmy nebo výzkumné týmy při hledání inovačních řešení mohou setkávat. Mnoho příležitostí se nabízí také ve Vídni nebo v Grazu, které jsou centry rakouských start-upů. Na mapě „Green Tech Startups Austria 2024“ lze nalézt rekordních 194 nových projektů, které se věnují udržitelnému rozvoji. Start-upům se daří díky silnému inovačnímu ekosystému, který zelené start-upy podporuje. V uplynulém roce poskytl veřejný sektor start-upům, scale-upům a spin-offům prostřednictvím Rakouské agentury pro podporu výzkumu (FFG) finanční prostředky ve výši přes 100 milionů eur.

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 mil. EUR. Dotace zahrnují např. kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií, nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebního průmyslu. V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek. V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a - v případě společností s více než 100 zaměstnanci - povinného jmenování zástupce pro nakládání s odpady.

I když je rakouský sektor zelených technologií vyspělý a velmi kompetitivní, je dostatečně velký, což umožňuje najít v daném prostředí svou niku, resp. konkurenční výhodu. Příležitosti pro české firmy se nabízí v oblastech IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility (např. Škoda Enyaq patří 6. příčka nejprodávanějšího elektromobilu v Rakousku) a s tím spojenými službami.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vídni