The Extreme Light Infrastrcucture ERIC - ELI ERIC - je evropskou výzkumnou infrastrukturou světové třídy zajišťující provoz nejmodernějších a nejvýkonnějších vysokoenergetických laserových systémů. Výzkumná infrastruktura je založená na 3 specializovaných a komplementárních centrech – ELI Beamlines v České republice, ELI-ALPS v Maďarsku a ELI-NP v Rumunsku. Česká republika patří spolu s Maďarskem, Itálií a Litvou k zakládajícím členům ELI ERIC. Plným členem se s počátkem letošního roku stalo Bulharsko, pozorovatelskými zeměmi jsou Rumunsko a Německo, přistoupení Slovenska se očekává na jaře 2026. Celá organizace je řízena z České republiky, neboť ELI ERIC má sídlo v Dolních Břežanech u Prahy. Technologie používané v zařízeních ELI jsou založeny na poznatcích nobelistů Gérarda Mouroua, Donny Strickland (Nobelova cena 2018), Ference Krausze a Anne L’Huillier (Nobelova cena 2023). Infrastruktura je zaměřena na výzkum v oblasti fyziky, je ale zároveň otevřena vědcům a uživatelům z dalších oborů, např. medicíny, nanotechnologií nebo průmyslu. Pro Českou republiku se jedná o největší investici do výzkumné infrastruktury v historii.

Rakouská spolupráce s ELI má vzrůstající tendenci. Dle generálního ředitele ELI ERIC, Allena Weekse, má Rakousko jedinečnou pozici pro úzkou spolupráci s ELI, a to jak geograficky, tak i díky dlouhé tradici vědeckých prací v oblasti laserové fyziky. „Prohloubení naší spolupráce s rakouskými výzkumníky a studenty je důležitým krokem v budování komunity světové úrovně ve střední Evropě.“, uvádí Weeks.

Profesor Burgdörfer, který se zaměřuje na teoretické základy attosekundové a kvantové fyziky, svou přednášku na recepci uvedl historickým ohlédnutím na spolupráci se svými kolegy fyziky, mj. s maďarsko-rakouským nositelem Nobelovy ceny za fyziku, Ferencem Krauszem, který spolu s kolegy vytvořil extrémně krátké světelné pulzy umožňující studium dynamiky elektronů v hmotě. Krausz byl žákem fyzika Arnolda Schmidta a své průkopnické experimentální práce prováděl jako člen skupiny Schmidta na Technické univerzitě Vídeň (TU Wien). Burgdörfer v této souvislosti připomněl, že výrazná část výzkumu v oblasti fyziky attosekund, jejíž poznatky využívají také zařízení ELI, pochází z Rakouska. Jako ranný a významný příklad společného evropského úsilí v oblasti experimentální fyziky zmínil Burgdörfer výzkumné centrum CERN v Ženevě. Centrum bylo založeno v roce 1954, Rakousko je členem již od roku 1959. V návaznosti na tuto skutečnost zakončil profesor Burgdörfer své vystoupení apelem, že připojení Rakouska k ELI by bylo přirozeným krokem.

Během partnerského dne, který ELI uspořádalo ve spolupráci s Technickou univerzitou Vídeň byly představeny vědecké možnosti spolupráce s ELI, výzkumné příležitosti pro rakouské uživatele a přidaná hodnota formálního členství. Prezentace rakouských institucí a průmyslového sektoru, včetně Univerzity Johannese Keplera v Linci, Technické univerzity Graz, Photonics Austria a MedAustron potvrdily intenzivní zájem o spolupráci s ELI v akademickém i aplikovaném výzkumu, který vytváří pevný základ pro realizaci dalších projektů v oblasti laserových technologií ve střední Evropě.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vídni