Čtvrtý výbor projednal dekolonizační problematiku, a to jednak v obecné rovině, kdy se věnoval mj. ekonomickému rozvoji závislých území či možnostem vzdělávání jejich obyvatel, tak i ve vztahu ke konkrétním územím – Západní Sahara, Americká Samoa, Anguilla, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Francouzská Polynésie, Guam, Montserrat, Nová Kaledonie, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Tokelau, Turks a Caicos, Americké Panenské ostrovy a Gibraltar. Z další agendy projednal body týkající se účinků jaderného záření zahrnující i činnost výboru UNSCEAR, mezinárodní spolupráce v mírovém využívání kosmického prostoru včetně otázek spojených s prací výboru COPUOS, rámce pro působení mírových operací a zvláštních politických misí OSN a také otázek spojených s komunikační politikou OSN.

K nejsledovanějším bodům na agendě Čtvrtého výboru patřila opět palestinská otázka, v jejímž rámci EU jako v každém roce vyjednávala s Palestinou texty výborových a plenárních palestinských rezolucí. K hlavním diskutovaným otázkám patřily možnosti financování operací UNRWA z obecného rozpočtu OSN, možnost Palestiny obracet se s žádostmi o nezávislé posudky na Mezinárodní soudní dvůr, připomínání výročí nakby, zavedení otevřeného mandátu některých palestinských orgánů a programů ve strukturách OSN a reflexe vlivu teroristických činů na mírový proces.

Jednání Čtvrtého výboru byla opět provázena diskusemi uvnitř EU s cílem dosahování společných pozic k přijímaným rezolucím, což se u většiny agend úspěšně daří. ČR z titulu předsednictví v EU pronášela jménem 27 ČS dvě společná vysvětlení hlasovacích pozic.