Ten den byla v celém Mongolsku mohutná vánice a mnoho cest bylo zcela uzavřeno (přičemž po zamrzlé hladině jezera Khovsgol v té tiché tmě jen podle buzoly tou dobou kráčeli dva stateční čeští arktičtí cestovatelé – Petr Horký a Václav Šůra). Na večeru s českým pivem a párečky firmy Khatansuukh uzenými v českých udících boxech Maunting jsme proto čekali jen mizivou účast.

Ale skalní příznivci dorazili! Část z nich možná přilákalo právě „varování“ na pozvánce, že „slovní výrazy jsou jen pro starší 16 let“, část si přinesla odolnost ze svých studií na Slovensku – vždyť někteří šli zavátými ulicemi Ulánbátaru přes hodinu. O to větší měli všichni apetit!

Česko-rumunsko-slovenský film „Roming“ režiséra Jiřího Vejdělka z roku 2007, který v našem pásmu „České dějiny na filmovém plátně“ byl spíše tématickou než chronologickou sondou do posledních let někdejšího Československa, jim byl zdařilou odměnou za jejich věrnost a vytrvalost. Nadšeni byli nejen ti, kteří si s neskrývanou radostí připomněli ty peprné nadávky z dob svých studií, ale viditelně i mladí hosté, kterým ani vynikající mongolský překlad nemohl tu škálu sprostých slov dost autenticky přenést, neboť mongolština je v tomto směru jazykem velmi slušným.

A jak se nám to při sledování českých filmů stalo už i dříve – opět jsme si nad komedií o úplně jiných národech a problémech vlastně uvědomili, kolik je zde podobností s mongolskou společností a jejími závažnými otázkami o tom, jak a zda se z národa kočovníků transformovat do moderní společnosti a neztratit přitom své vlastní já.