Při dané příležitosti mohla mongolsko-česká komunita srdečně zatleskat třem mladičkým účastníkům mezinárodní výtvarné soutěže Lidice 2016, kteří se soutěže a výstavy při filmovém festivalu Karlovy Vary zúčastnili z Mongolska kresbami na téma „škola“. Nejmladší byla devítiletá Ž. Chongorzul z ulánbátarské mezinárodní školy Orčlon. Dva další vyznamenaní – jedenáctiletý B. Ench-chuslen a šestnáctiletý M. Cengelbajar – si pro diplom a malé dárky od našeho ZÚ přijeli, k našemu nemalému překvapení, dokonce až přímo z 1. národní školy-laboratoře v Chentijském ajmaku. Vlastně až zpětně na nás dolehlo dojetí z toho, že spolu s rodiči a panem učitelem výtvarné výchovy jeli zledovatělými silnicemi severního Mongolska několik dlouhých hodin, aby se pak opět vraceli tmavou nocí domů! O to více si ceníme jejich účasti a obětavosti. Svou skvělou reprezentací rodné země poponesli zase o rok dál krásnou tradici mongolských výtvarných vítězů, kteří se soutěže Lidice zúčastňují již více než čtyřicet let. Ještě jednou gratulujeme!

Se vzpomínkou na nedávné 5. výročí úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla se celá naše malá společnost vyfotografovala – podobně jako v pátek a o víkendu tisíce lidí v Čechách – s vyhrnutými nohavicemi. Vzdali jsme tak hold všem velkým politikům, kteří se aspoň občas umějí brát s humorem.

Film režiséra Vladimíra Michálka „Babí léto“, podle scénáře Jiřího Hubače a se skvělými hereckými výkony Vlastimila Brodského, Stely Zázvorkové a Stanislava Zindulky, nám zároveň připomněl jiného režisérova blízkého přítele a scénáristu – pana Jiřího Křižana. Ten, spolu s kamarádem z dětství, rád četl o Mongolsku a od dětství snil o návštěvě země slavného Čingischána. Svůj sen si pan Křižan, jakožto vášnivý rybář, splnil na podzim 2010. Bylo to těsně před jeho skonem – a byl tady v nádherné mongolské přírodě šťasten. Michálkův film, rozjímání o kamarádství a chuti do života i na stará kolena, nás potom v onom zasněženém předvánočním večeru uvedl do poněkud rozjitřených vzpomínek na všechny přátele, společné sny, kterých se nemáme vzdávat, a na skopičiny, které vnášejí do života světlo a radost – bez ohledu na věk.

Děkujeme všem mongolským i českým divákům našeho uplynulého minifestivalu za jejich přízeň a přejeme jim do roku 2017 pevné zdraví a neutuchající chuť, dělat si ze života i sebe sama občas legraci!