Rozvoj kanadské těžby pokračuje zejména s důrazem na kritické nerostné suroviny

Ačkoli má Kanada rozmanité nerostní bohatství včetně zásob ropy a zemního plynu, konference se soustředila především na kritické nerostné suroviny, k nimž už v roce 2022 přijala Kanada národní strategii. Kanadské federální vládě se zatím zacílení na kritické nerostní suroviny daří, deklarovala, že vynaložila v uplynulých dvou letech přes 700 milionů dolarů na investice do této oblasti a zvýšila o 15 % produkci klíčových kritických nerostných surovin (do roku 2030 má přitom dosáhnout navýšení cíle 20 %). Těžba do kanadského HDP přispívá 132 miliardami dolarů a zaměstnává přes 660 tisíc lidí, Kanada je přitom těžební velmocí produkující přes 60 minerálů a kovů, 34 jich označuje za kritické nerostné suroviny.

Na podporu kritických nerostných surovin se soustředí i jednotlivé provincie, i s ohledem na to, že za nerostné bohatství zodpovídají provinční vlády, implementují své strategie a plány na rozvoj těžby. Ontario již od roku 2022 naplňuje roadmap pro kritické nerostné suroviny, výdaje na průzkum překonaly miliardu dolarů a provincie aktivně podporuje inovace. Québec je ještě dále a již dokončuje první fázi Plánu na rozvoj kritických nerostných surovin, který probíhá do roku 2025 a v přípravě je tak již navazující strategie. Výdaje na kritické nerostné suroviny přitom od zavedení plánu v roce 2020 vzrostly o 270 %, byla také spuštěna síť pro výzkumníky v oblasti kritických nerostných surovin. Québec je také aktivní v mezinárodní spolupráci a během PDAC podepsal dohodu s Nizozemskem.  Saskatchewan v rámci implementace své strategie z roku 2023 zavádí nové programy pro kritické nerostné suroviny včetně pobídek pro těžbu a úpravnictví, zatímco Nové Skotsko a Manitoba přijaly své dedikované strategie v loňském roce, další provincie a teritoria jako Yukon je připravují. Celkově mezi provinciemi rezonuje snaha o udržitelnou těžbu, harmonizaci a zjednodušení schvalovacích procesů, tak aby Kanada mohla hrát významnou globální roli.

Posun Alberty směrem ke kritickým nerostným surovinám a další trendy

Zajímavý potenciál pro kritické nerostné suroviny ukazuje i tradiční těžař ropy a zemního plynu Alberta. Její geologická služba v uplynulých třech letech realizovala průzkum zásob minerálů a v letošním roce zveřejnila informace o 17 kritických nerostných surovinách s ověřenými zásobami v provincii. Další novinkou je digitalizace o ložiscích kritických nerostných surovin v novém interaktivním systému dostupném zde. 

Nové příležitosti přitom přináší právě historicky známé zásoby ropy a zemního plynu, kde se vyskytuje také lithium uložené v solance. Jeho zásoby představují aktuálně jednu z velmi atraktivních příležitostí pro další rozvoj těžby v oblasti takzvaných kanadských prérií. Již v loňském roce bylo v Albertě a Saskatchewanu 9 projektů právě v této oblasti, pro které se využívá existující infrastruktura vrtů. 

Projekty těžby lithia ze solanky, květen 2024. Zdroj: The Northern Miner 

Kanada se také posouvá v získávání vzácných zemin, na podzim Saskatchewan Research Council spustil již v průběhu loňského roku produkci komerčního rozsahu ve vlastním vyvinutém tavícím zařízení. Vývoj financovala provinční a federální vláda více než 100 miliony dolarů jako přímou konkurenci čínskému know-how ve zpracování vzácných zemin, která má vést k horizontálně a vertikálně integrované produkci. V letošním roce by se kapacita měla dostat na 400 tun NdPr ročně, což stačí pro půl milionu elektrovozů, či k využití do větrných elektráren, výtahů, či v robotice.

Mezi dalšími trendy lze zmínil výzkum biologického loužení, kterému se věnuje například výzkumné centrum Mirarco v Sudbury, či zachytávání uhlíku v hlušinách, které provozuje společnost ARCA.

Posilování investic a odstraňování regulatorních překážek v hledáčku kanadských vlád

Jedním z klíčových témat veletrhu pak byla otázka lákání investic do průzkumu, juniorních společností a těžebních projektů, a to v době, kdy zájem o kritické nerostné suroviny narůstá. Impulz amerických cel vyvolal i v tomto sektoru diskuse o odstraňování meziprovinčních překážek napříč Kanadou, přičemž federální, provinční a teritoriální premiéři vydali během PDAC společné prohlášení se záměrem vytvořit společně předvídatelné a svižné regulatorní prostředí. Ministr přírodních zdrojů Wilkinson během veletrhu také oznámil prodloužení patnáctiprocentního daňového odpočtu pro investory v těžebním průzkumu na další dva roky, 500 milionů dolarů do infrastrukturního fondu pro kritické nerostné suroviny (Critical Minerals Infrastructure Fund) na projekty čisté energie a dopravy pro rozšiřování těžby minerálů, 50 milionů dolarů na další rozvoj Strategie Kanady pro kritické nerostné suroviny a investice do infrastruktury, inovací a sběr dat.

Celkově federální vláda do dnešního dne poskytla následující klíčové finanční nástroje na podporu hodnotového řetězce kritických nerostných surovin:

Premiér provincie Ontario Doug Ford těsně po vítězství v provinčních volbách na konci února využil konferenci k potvrzení záměru urychlit těžbu v oblasti tzv. Ring of Fire, kde se nachází ložiska chromu, kobaltu, niklu, mědi a platiny. Ontario chce dále zjednodušit schvalovací procedury a vytvořit strategické zóny, v nichž by se těžba měla urychlit. Premiér oznámil také investici půl miliardy dolarů do fondu na přilákání investorů v oblasti úpravnictví kritických nerostných surovin (Critical Minerals Processing Fund). Přislíbil také 70 milionů CAD pro tzv. Aboriginal Participation Fund, která posiluje možnost původních obyvatel posuzovat a benefitovat z těžebních projektů. Právě otázka práv původních obyvatel je přitom jednou z hlavních výzev pro rychlou realizaci projektů s ohledem na povinnost konzultací původních obyvatel v rámci posouzení dopadů na životní prostředí, přičemž dané kmeny mají k půdě smluvní práva. Zajímavým šampionem ve zjednodušování schvalovacích procedur a lákání investorů je přitom také Alberta, která v uplynulých letech dokončila vytváření principu „one stop shop“ pod Alberta Energy Regulator.

Globální závod v nerostných surovinách pokračuje

Kanada si je vědoma nutnosti zefektivnění těžebních povolovacích procesů zejména v mezinárodní konkurenci dalších na nerosty bohatých zemí. Podle komentářů BHP během veletrhu se těžební mocnosti jako Kanada a Austrálie potýkají s rizikem, že ztratí konkurenceschopnost oproti rozvíjejícím se trhům jako Argentina, Saúdská Arábie, nebo dokonce USA, které aktivně usilují o zrychlení povolovacích procesů a snižování nákladů. Budování nových dolů v Kanadě či Austrálii může často trvat mezi 10 a 15 lety, zatímco například v Chile údajně i 5 let. Že jsou latinskoamerické země lákavými trhem dokládá i fakt, že BHP a kanadský Lundin Mining například nedávno uzavřely akvizici argenitinského Filo Corp. Kanadská firma First Quantum Minerals plánuje investice ve výši 3,6 mld. dolarů do projektu Taca Taca na těžbu mědi v argentinské provincii Salta.

Zároveň kromě zdlouhavých procedur musí těžaři čelit nestabilitě některých zemí a rostoucímu nacionalismu v nerostných surovinách. Na PDAC bylo diskutováno také množství probíhajících arbitráží západních těžařů zejm. v Africe. Sporům s místní vládou čelí Barrick Gold v Mali, Orano v Nigeru, Sarama Resources v Burkině Faso, či Emersson v Maroku. Jedná se o případy, kdy místní vlády zrušily povolení k těžbě či celé projekty, nebo zatkly zaměstnance. Ukazuje se proto čím dál více význam robustní ochrany těžebních investic zejm. ve třetích zemích, stejně jako diverzifikace rizik. Nestabilní prostředí, závod s Čínou a komplikované vztahy s USA ještě posilují význam spolupráce mezi spojenci. Naplňování Strategického partnerství EU – Kanada v nerostných surovinách proto nabírá na ještě větším významu, přičemž v provazbě na Evropský akt o kritických surovinách cílí také na posilování dodávek surovin mezi Kanadou a EU, spolupráci v úpravnictví, a nabízí příležitosti spolupráce ve strategických projektech. Český projekt Mangan Chvaletice kanadské společnosti Euromanganese patří mezi příklady takovéto spolupráce.

Závod v těžbě kritických nerostných surovin se týká do velké míry i kapitálu, přičemž jedním z problematických aspektů investic do těžby, který byl diskutován na veletrhu, jsou burzovně obchodované fondy (ETF). Tento nástroj přilákal v posledních dvou dekádách investice na úkor samotných kapitálových investic do průzkumných společností. Například ETFs zlata drží aktiva v hodnotě cca 260 miliard dolarů, oproti čemuž je malá i největší světová těžební společnost zlata Newmont s kapitálovou valuací 49 miliard dolarů. Nejhorší dopady má tato situace právě na juniorní společnosti, přičemž země budou soutěžit o příliv kapitálu zejména do této fáze cyklu těžby. Kanadské vlády se proto také snaží investičními pobídkami lákat zahraniční investory i do juniorních projektů, jak už jsme naznačili dříve.

Kritické nerostné suroviny jako předmět severoamerických sporů i bezpečnostní potenciál

Spory mezi USA a Kanadou v době konference rozhodně otevřely aktivní diskusi o diverzifikaci spolupráce v oblasti nerostných surovin. Veletrh proběhl v době, kdy americký prezident Trump vznáší náměty na připojení Grónska jako zásadního zdroje kritických nerostných surovin a rozjíždí politiku „Drill, baby, dril“ spolu s uvalením cel na dovoz kanadských produktů. V průběhu veletrhu prezident Trump oznámil uvalení cel na kanadské dovozy, včetně 10 % na energetické suroviny a nakonec také potaš, na kterém jsou Spojené státy a téměř zcela závislé z Kanady a potřebují je pro zemědělskou produkci. Ačkoli na uvalení navázaly dočasné úlevy například pro automobilový sektor a zboží v souladu se severoamerickou dohodou USMCA, obchodní spory zasahují hluboce celý řetězec zejména výroby elektromobilů, od kritických nerostných surovin, až po výrobu v jižním koridoru Ontaria. Kanada a USA přitom dokonce v roce 2020 podepsaly společný akční plán v kritických nerostných surovinách a jak ukazuje vizualizace níže, Kanada je nejvýznamnější dovozce minerálů a kovů do USA.

Jak se bude dále obchodní válka vyvíjet a jak dopadne na kritické nerostné suroviny je zatím předčasné hodnotit, ale vzájemnou závislost dokládá i fakt, že prezident Trump paradoxně souběžně s uvalením cel hovoří také o obnovení projektu Keystone XL na výstavbu ropovodu z Alberty do USA. Kromě potřeb energetické tranzice ale čím dál více rezonuje také téma bezpečnosti, které může být teoreticky také důvodem pro narovnání vztahů alespoň v této oblasti. Význam surovin pro bezpečnostní průmysl zazníval během veletrhu letos více než v minulých letech. Kanadská a americká vláda uspořádaly při PDAC společně se soukromým sektorem kulatý stůl zaměřený na dodavatelské řetězce pro obranný průmysl. Kanadské Centre for Strategic and International Studies v únoru zveřejnilo analýzu o potenciálu spolupráce právě v této oblasti, která ukazuje, že bezpečnostní a obranný průmysl by mohly být významným důvodem pro případné hledání prostoru ke spolupráci namísto obchodních válek. CSIS analyzuje zejména gallium, niobium, vzácné zeminy, kobalt a wolfram, jelikož Kanada již produkuje významné množství a zároveň se jedná o prvky kontrolované Čínou buď v rámci domácí produkce, či v těžbě v zahraničí či zpracování. Zároveň se jedná o minerály významné pro obranný průmysl s málo substituty.

Jednou z nejvíce diskutovaných společností v sektoru je ontarijská Neo Performance Materials, jediný producent gallia v Severní Americe, které získává recyklací. Významná společnost Rio Tinto aktuálně ověřuje možné získávání gallia z hlušin v Québecu. V případě niobia Kanada zajišťuje již nyní 10 procent světové produkce z dolu Niobec v Québecu a v Kanadě se nachází ještě velké množství dalších nevyužitých zásob. V případě vzácných zemin jsou kromě již zmíněného Saskatchewan Research Council v Kanadě ještě dvě demonstrační zařízení firem Rio Tinto a Geomega. V případě kobaltu diskutovaného zejména v souvislosti s porušováním lidských práv v Demokratické republice Kongo má Kanada třetí největší zásoby na světě. Americký Department of Defense investoval do dvou projektů v Kanadě firem Fortune Minerals a Electra Battery Materials, které podpořila i kanadská vláda, spolu s projektem firmy Vale Energy Transition Metals. Kanada je také nalezištěm rozsáhlých zásob wolframu zejména v Severozápadních teritoriích a Yukonu, kde je i významný projekt Metcung, zároveň projekt Sisson v Novém Brunšviku by měl zahájit stavební práce v průběhu letošního roku.

Příležitosti pro české společnosti a instituce rostou

Zůstává nezpochybnitelným faktem, že Kanada bude nadále hrát zásadní a pravděpodobně čím dál významnější roli v kritických nerostných surovinách, ať už ve spolupráci s USA nebo v rámci jiných partnerství jako je spolupráce s EU. Na rozdíl od průmyslové produkce, jejíž továrny případně mohou přesunout společnosti za jižní hranici, přírodní zdroje tuto vlastnost nemají a mohou být proto důvodem, proč se obě země nakonec dohodnou na specifické spolupráci a čelení dosavadní čínské dominanci v produkci řady kritických nerostů. Zároveň ale veletrh přinesl velký apetit Kanady na spolupráci s partery jako je Česká republika, ať už v oblasti investic, či dodavatelských řetězců. Diskuse se otevírá v oblasti geologického mapování, vzdáleného pozorování země, spolupráce na dodávkách do důlních projektů i na třetích trzích. Velmi zajímavé příležitosti se pak otevírají i ve výzkumné spolupráci, kde mohou české a kanadské subjekty formovat společná konsorcia v programu Horizon Europe.

Eva Libs Bartoňová, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Torontu