Konference PDAC (Prospectors & Developers Association of Canada) je klíčový světový veletrh zaměřený na průzkum, těžbu a investice v oblasti nerostných surovin. Letošní ročník přilákal rekordní zájem 32 tisíc návštěvníků a 1300 vystavovatelů a jasně ukázal, že těžba nerostných surovin je klíčovým tématem dneška. Kanada na konferenci představila ambiciózní strategii, jejímž cílem je posílit těžební sektor a vybudovat kompletní hodnotový řetězec pro kritické suroviny od průzkumu až po finální zpracování. Federální vláda oznámila investice přesahující 3,6 miliardy kanadských dolarů, které mají urychlit rozvoj těžebních projektů, infrastruktury a zpracovatelských kapacit. Navazuje tak na Strategii pro kritické nerostné suroviny z roku 2022,  která vytyčila cíl podpořit domácí těžbu, zpracování i recyklaci kritických nerostů a zároveň posílit jejich zapojení do severoamerických a spojeneckých dodavatelských řetězců. V praxi to znamená kombinaci státní podpory, investičních pobídek a spolupráce s provinciemi i soukromým sektorem.

Nejrozsáhlejší financování přinesl nově vyhlášený federální fond First and Last Mile Fund ve výši 1,5 miliardy CAD určený na rozvoj těžebních projektů kritických nerostných surovin a související infrastruktury a energetiky. Dále je připravován nový program Critical Minerals Sovereign Fund, který poskytne během 5 let 2 miliardy CAD na strategické investice do projektů a firem v podobě ekvity, dluhových nástrojů a smluv na offtake. Jedná se o první program tohoto druhu, který by měl být spuštěn letos na jaře. Kanada také významně posílila podporu v rámci loňského rozpočtu a zajistila rozšíření daňových pobídek. Federální vláda také posiluje podporu využití kritických nerostných surovin pro obranný průmysl, přičemž v rámci Strategie obranného průmyslu je alokováno 443 milionů CAD na 5 let, které mají sloužit k rozvoji kritických nerostných surovin skrze podporu úpravnických technologií, spolupráci se spojenci a stockpilingovému mechanismu. Vedle ekonomického a bezpečnostního významu zdůrazňovala kanadská vláda také environmentální odpovědnost těžby. Projekty představené na PDAC zahrnují například využití čisté hydroenergie pro rozvoj dolů, hybridní energetické systémy v severních oblastech či nové technologie drcení hornin s výrazně nižší energetickou náročností. Tyto iniciativy mají pomoci snížit emise a zároveň zajistit konkurenceschopnost kanadského těžebního sektoru v globální ekonomice orientované na nízkouhlíkovou výrobu.

Cílem kanadské zahraniční politiky je posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců a omezení závislosti na Číně, která v současnosti dominuje globální produkci i zpracování celé řady strategických surovin, včetně lithia, kobaltu nebo vzácných zemin. V kontextu současné destabilizace dodavatelských řetězců celní válkou americké vlády je ale hlavním tématem diverzifikace obchodních vztahů a především rozvoj vlastních zdrojů a infrastruktury. Kanada již v roce 2021 uzavřela Strategické partnerství v nerostných surovinách s Evropskou unií a v rámci implementace obchodní dohody CETA se soustředí na posilování této spolupráce konkrétními nástroji. Kanada se tak zapojuje do evropských strategických projektů kritických nerostných surovin, spolupráci ve výzkumu i pro oblast nerostných surovin podporuje program Horizon Europe, jehož je Kanada součástí, a Evropská komise organizuje konkrétní podnikatelské aktivity k propojování evropských a kanadských firem v těžbě. Na veletrh PDAC potvrdili zástupci kanadské vlády a Evropské komise další zájem strategické partnerství posilovat a zejména budovat silné a odolné dodavatelské řetězce. Zajímavý vývoj přinesl veletrh také v oblasti investic, kdy Evropská investiční banka podepsala memorandum s Kanadou a potenciálně tak otevřela potenciál k projektové spolupráci i v Kanadě a další příležitosti pro evropské dodavatele. Rovněž byl představen program RAMP, který podporuje výzkumnou spolupráci v oblasti surovin pro zelenou a digitální transformaci včetně zajištění dodávek kritických minerálů, jako jsou nikl, grafit či lithium, které jsou nezbytné pro výrobu baterií a rozvoj elektromobility.

Silný důraz byl na konferenci kladen na budování dalších mezinárodních partnerství. Kanada spolupracuje s evropskými státy, Indií, Grónskem či členy G7 na diverzifikaci dodavatelských řetězců kritických minerálů a snížení závislosti na dominantních producentech. V rámci iniciativy Critical Minerals Production Alliance byla oznámena druhá vlna 30 partnerství a investic, které mají odblokovat projekty v hodnotě více než 12 miliard CAD. Kanada se tak snaží vystupovat jako stabilní a spolehlivý dodavatel surovin pro spojence. Do pracovního programu EU jsou zařazeny také projekty s účastí kanadských partnerů, které jsou nyní ve fázi přípravy grantů.

Kanada jako klíčový hráč v surovinách pro baterie

Jak již bylo naznačeno, Kanada má významné postavení mezi světovými producenty kritických nerostných surovin, zejména pak v surovinách využitelných pro výrobu baterií.  Mezi nejdůležitější suroviny patří lithium, nikl, kobalt a grafit, tedy prvky nezbytné pro výrobu lithium-iontových baterií. Tyto materiály se využívají především v katodách a anodách baterií, kde určují jejich kapacitu, životnost i bezpečnost. Rostoucí poptávka po bateriích v posledním desetiletí vedla k výraznému nárůstu globální těžby i investic do nových projektů a Kanada se snaží profilovat jako jeden z hlavních demokratických dodavatelů těchto strategických surovin.

Kanada je čtvrtým největším producentem niklu na světě, s hlavní koncentrací niklových dolů v provincii Ontario. Kanada v roce 2024 produkovala přes 125 tun tohoto nerostu a exportovala ho v hodnotě 4,5 miliard dolarů. Nikl je přitom klíčový pro výrobu elektromobilů a hybridních vozů, které představují zhruba 15 % jeho světového využití. Klíčovým prvkem je pak lithium, jehož 87 % je globálně využito pro výrobu baterií pro elektroniku, elektromobily a uchovávání energie. Produkce lithia v Kanadě byla po delší dobu omezená, avšak od roku 2021 se obnovila těžba v dole TANCO v Manitobě a v roce 2023 znovu zahájil provoz důl North American Lithium v Quebecu. Další projekty se rozvíjejí napříč zemí, včetně plánů společnosti Nemaska Lithium na znovuotevření dolu Whabouchi a výstavbu rafinerie, která má mít dlouhodobou smlouvu na dodávky pro automobilku Ford. Kanada tak disponuje širokým surovinovým portfoliem, které jí dává potenciál stát se jedním z hlavních dodavatelů materiálů pro baterie. Dosažení uhlíkové neutrality nicméně bude vyžadovat nejen výrazné navýšení domácí těžby, ale také rozvoj recyklace, zpracovatelských kapacit a širší integraci do mezinárodních dodavatelských řetězců.

Významná ložiska pro další rozvoj těžby kritických nerostných surovin se nacházejí na severu Ontaria v rozsáhlé oblasti známé jako Ring of Fire v severním Ontariu, která je považována za jedno z největších nevyužitých ložisek kritických nerostů v Severní Americe. Region obsahuje zásoby niklu, chromitu, mědi, kobaltu i platiny a je dlouhodobě označován za strategický pro budoucí bateriový průmysl. V roce 2025 došlo k významnému posunu, když ontarijská vláda podepsala dohodu s komunitou Marten Falls First Nation, která má urychlit výstavbu silnic do oblasti Ring of Fire a otevřít cestu k zahájení těžby. Ontario také přijalo novou politiku nazvanou One Project One Process, která má významně urychlit povolovací procesy a urychlit i těžbu v Ring of Fire.

Téma bateriových a základních kovů je také významné pro provincii Saskatchewan, která je jinak spojována zejména s těžbou uranu a potaše. Na veletrhu PDAC provincie představila nové výsledky průzkumných projektů zaměřených na suroviny důležité pro energetickou transformaci. Program BMK potvrdil ve všech pěti vrtech mělkou mineralizaci obsahující zinek, měď, olovo, stříbro a zlato s potenciálem pro povrchovou těžbu a zároveň odhalil nové zóny zlata a stříbra. Společnost Abasca Resources informovala o rozšíření grafitového ložiska Loki Flake, jehož zdroje dosahují přibližně 11,31 milionu tun s obsahem 7,65 % grafitu. Představen byl také projekt Gochager Lake společnosti Falton Nickel, kde průzkum potvrdil přítomnost sulfidických minerálů niklu, mědi a kobaltu podél více než 3,5 km dlouhé struktury, což dále posiluje potenciál regionu jako zdroje klíčových surovin pro bateriový průmysl.

Další investice do rozvoje těžby kritických nerostných surovin a bateriových nerostů v Kanadě přináší příležitosti pro uplatnění českých dodavatelských řešení, investic i inovačních partnerství. Zajímavé příležitosti pak ale přináší i pohled na celkové hodnotové řetězce a uplatnění těchto surovin, které otevírá příležitosti v dodávkách do elektromobility, bateriových úložišť, ale i recyklace nerostných surovin a dalších aspektů životního cyklu baterií.

Výhled kanadské elektromobility jako klíčové oblasti uplatnění kritických nerostných surovin

Uplatnění kritických nerostných surovin v oblasti elektromobility bylo v posledních letech jednou z hlavních strategických cílů jak provinčních vlád, tak federální vlády Kanady. Elektromobily jsou nejen klíčový nástroj dekarbonizace dopravy, ale také potenciální motor nového průmyslového rozvoje, který by dokázal propojit těžbu surovin, výrobu baterií a finální produkci vozidel do jednoho integrovaného řetězce. Ontario v tomto ohledu mělo mít klíčovou roli s cílem vytvořit severoamerické centrum elektromobility, které by navázalo na tradiční sílu Ontaria v automobilovém průmyslu. Do regionu proto směřovaly miliardové investice a vládní pobídky, které měly přilákat globální výrobce a zajistit dlouhodobá pracovní místa.

Tato ambiciózní strategie však v posledních letech naráží na realitu zpomalující globální poptávky po elektromobilech. Po rychlém růstu v období 2020–2022 vysoké ceny vozů a nejistota spotřebitelů vedly ke zpomalení prodejů. V Kanadě tvořily elektromobily v roce 2024 zhruba 15 % nových registrací, ale v 1. čtvrtletí 2025 se prodeje výrazně propadly, když bezemisní vozidla tvořila jen 8,7 % všech nových registrací, což představuje mezikvartální pokles o 54 % oproti konci roku 2024. Hlavním důvodem tohoto propadu bylo pozastavení federálního dotačního programu iZEV v lednu 2025. Konkrétní dopady tohoto vývoje se projevily přímo v Ontariu. Několik klíčových projektů bylo odloženo nebo pozastaveno: společnost Honda odložila plán na výstavbu bateriové továrny a výrobu elektromobilů v Allistonu, firma Umicore pozastavila projekt katodového závodu ve východním Ontariu a General Motors ukončil výrobu elektrických dodávek v Ingersollu.

 

Podle expertů oslabují důvěru investorů především nejistota ohledně státních pobídek a vývoj obchodních vztahů se Spojenými státy. Americká obchodní politika a protekcionistické kroky destabilizovaly severoamerické dodavatelské řetězce a zpochybnily dlouhodobou jistotu kanadských exportů. Do této situace vstoupila také dohoda federální vlády s Čínou, která umožňuje dovoz až 49 000 čínských elektromobilů do Kanady se sníženým celním tarifem 6,1 %. Na oplátku Čína zrušila nebo snížila cla na kanadskou řepku a některé mořské plody. Zatímco federální vláda tuto dohodu prezentuje jako pragmatický krok k diverzifikaci obchodních vztahů, Ontario ji vnímá jako hrozbu pro domácí výrobce, kteří jsou vystaveni levné konkurenci z Číny v době, kdy sami bojují s klesající poptávkou.

Ve snaze znovu nastartovat rozvoj sektoru elektromobility představil premiér Mark Carney v únoru 2026 novou automobilovou strategii, jejímž cílem je snížit závislost Kanady na Spojených státech a vybudovat odolnější domácí průmysl. Vláda plánuje investovat miliardy dolarů do výroby elektromobilů, zavést přísnější emisní standardy a zároveň zrušit povinný standard dostupnosti EV, aby výrobci získali větší flexibilitu. Strategickým cílem je, aby elektromobily tvořily do roku 2035 zhruba 75 % prodejů a do roku 2040 až 90 %.

Klíčovou roli má sehrát podpora poptávky a infrastruktury. Pětiletý program v hodnotě 2,3 miliardy dolarů nabízí dotace až 5 000 dolarů na nákup plně elektrických vozů a vláda současně investuje 1,5 miliardy dolarů do rozvoje celostátní sítě nabíjecích a vodíkových stanic. Kanada už má téměř 60 tisíc veřejných i soukromých nabíječek, ale cílem je odstranit „dojezdovou úzkost“ a posílit důvěru spotřebitelů. Další součástí strategie je ochrana pracovních míst. Nové programy mají pomoci až 66 tisícům pracovníků s rekvalifikací a adaptací na nové technologie. Vláda na tyto účely vyčlenila 570 milionů dolarů a zároveň rozšiřuje programy typu Work-Sharing, které mají zabránit propouštění a umožnit firmám udržet zaměstnance během přechodu na elektrickou a digitální výrobu.

Rozvoj bateriových úložišť v Kanadě

V reakci na zpomalení trhu elektromobility se Ontario i federální vláda začaly také silněji orientovat na alternativní využití bateriových technologií, konkrétně na výrobu baterií pro ukládání energie. Tyto systémy mohou sloužit k vyrovnávání zátěže elektrické sítě, pro datová centra nebo pro provoz systémů umělé inteligence, které jsou energeticky velmi náročné. Společnost Stellantis ve svém závodě NextStar ve Windsoru již přesměrovala část výrobních kapacit právě tímto směrem a provinční vláda tento krok otevřeně podporuje jako způsob, jak udržet pracovní místa i investice v regionu. Podle dlouhodobých odhadů má spotřeba elektřiny v Ontariu do roku 2050 vzrůst přibližně o 75 %, což vytváří strukturální poptávku po bateriovém úložišti a posiluje význam těchto technologií v rámci energetické transformace. I když se tedy trh s elektromobily krátkodobě zpomalil, oblast skladování energie je strategickou příležitostí, která může kanadskému průmyslu pomoci překonat současné ekonomické i technologické nejistoty.

Bateriová úložiště elektřiny se během poslední dekády proměnila z okrajové technologie v jeden z klíčových pilířů moderních energetických systémů. Podle Canadian Climate Institute v roce 2024 pocházelo přibližně 40 % světové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména ze solární a větrné energie, což dramaticky zvýšilo potřebu flexibilních nástrojů pro vyrovnávání výroby a spotřeby. Globální instalovaná kapacita bateriových úložišť vzrostla mezi lety 2022 a 2025 zhruba desetkrát a podle Bloomberg NEF dosáhla hranice přes 200 GW. Nejrychleji roste Čína, která dnes drží zhruba dvě třetiny světové kapacity, následovaná USA. Kanada se však v globálním srovnání pohybuje až kolem 20. místa, což ukazuje na výrazný nevyužitý potenciál, zejména v kontextu dekarbonizace dopravy a elektrifikace průmyslu.

V Kanadě se bateriová úložiště rychle dostávají z fáze pilotních projektů do strategického prvku energetiky díky prudkému poklesu nákladů a rostoucí potřebě stability sítě: ceny lithium-ion baterií klesly mezi lety 2023 a 2024 zhruba o 40 % a dnes se pohybují pod hranicí 150 USD za kWh oproti přibližně 1 000 USD v roce 2015, což umožňuje jejich nasazení jako ekonomicky konkurenceschopné alternativy k plynovým špičkovým elektrárnám. Investice do úložišť globálně v roce 2025 dosahují kolem 66 miliard USD a Kanada z toho těží zejména v provinciích Ontario a Alberta, kde konkurenční trhy a kolísavé ceny vytvářejí prostor pro energetickou arbitráž. Baterie se nabíjejí při nízkých cenách a vybíjejí při špičkách, čímž mohou snížit extrémní cenové výkyvy o 10–20 %. Zároveň díky reakci v řádu milisekund významně zlepšují stabilitu sítě na frekvenci 60 Hz, což je klíčové v kontextu rychlého růstu obnovitelných zdrojů a očekávaného nárůstu poptávky po elektřině spojeného s masovým rozšířením elektromobilů.

Z pohledu budoucnosti a elektromobility mají bateriová úložiště zásadní význam i jako nástroj pro zvládání masivního nárůstu poptávky po elektřině. Očekává se, že do roku 2035 bude v Kanadě v provozu přes 5 milionů EV, což může zvýšit spotřebu elektřiny o 15–20 %. Bez rozsáhlých úložišť by to znamenalo nutnost masivních investic do nových elektráren a přenosových sítí. Baterie však umožňují využít stávající infrastrukturu efektivněji, ukládat přebytky z obnovitelných zdrojů a vykrývat špičky bez emisí. Potenciál je tedy nejen technologický, ale i systémový: bateriová úložiště se stávají klíčovým prvkem energetické transformace, která může Kanadě pomoci snížit emise, zvýšit energetickou bezpečnost a zároveň udržet náklady pod kontrolou.

Rozvoj velkokapacitního ukládání energie je přitom klíčový pro zvládnutí rostoucí poptávky po elektřině a pro přechod k nízkouhlíkové energetice. Podle Canada Energy Regulator se očekává, že do roku 2030 instalovaná kapacita úložišť v Kanadě vzroste z 552 MW (2024) až na 2 768 MW, pokud se realizují všechny schválené projekty. Největší bateriové úložiště energie v historii Kanady, Projekt Skyview 2, se staví v obci Edwardsburgh Cardinal v Ontariu a po plánovaném spuštění v roce 2027 bude mít kapacitu pro zásobování téměř 400 000 domácností. Bateriového úložiště Oneida v jižním Ontariu během loňských vln veder pomohlo stabilizovat elektrickou síť a pokrýt špičkovou poptávku po elektřině. Úspěch Oneidy tak otevřel cestu dalším projektům: v okrese Norfolk se posuzují tři nové návrhy bateriových farem. Také Nové Skotsko plánuje rozšířit využití velkokapacitních baterií. Provinční IESO chystá na konec roku 2026 konkurenční výběrové řízení na nové projekty ukládání energie. Společnost NRStor už má připravený projekt o výkonu až 150 MW v Trentonu, který má vzniknout ve spolupráci s Mi’kmaw komunitou a využít infrastrukturu bývalé uhelné elektrárny.

Globální poptávka po bateriích má do roku 2050 vzrůst až devadesátinásobně, což vytváří tlak na potřebu dalšího technologického pokroku. Ministr energetiky a přírodních zdrojů Tim Hodgson v říjnu 2025 oznámil investici přes 22 milionů dolarů na podporu osmi projektů, jejichž cílem je urychlit inovace v oblasti baterií a zvýšit výrobní kapacity v celé Kanadě. Kanadský strategický přístup se zaměřuje na dekarbonizaci celého hodnotového řetězce, rozvoj špičkové inovační infrastruktury a posilování domácích firem. Program Advanced Clean Energy při Národní výzkumné radě Kanady podporuje vývoj nové generace materiálů, článků a aplikací pro ukládání energie. Zaměřuje se na kritické minerály, prototypování bateriových článků, recyklaci a využití umělé inteligence k rychlejšímu objevování nových materiálů. Díky špičkovým laboratořím a výzkumné infrastruktuře napříč Kanadou program urychluje přenos inovací z výzkumu do průmyslové praxe a podporuje růst kanadského bateriového dodavatelského řetězce.

Příležitosti pro české firmy

Kanada zaujímá na světové scéně jedinečnou pozici země, která disponuje bohatými ložisky nerostných surovin, prosazuje rozvoj udržitelných technologií a zároveň je v kontrastu s nestabilitou světových trhů obchodním i politickým partnerem Evropské unie, s níž má uzavřenou komplexní dohodu o volném obchodu CETA. Kanada jasně deklaruje své cíle posilovat klíčové postavení producenta nerostných surovin a spolehlivého partnera pro rozvoj nových technologií a podniká významné kroky ve strategických investicích i urychlování povolovacích procesů. V dalších letech tak lze očekávat pokračující investice do rozvoje těžby nerostných surovin, jejich zpracování a využití pro bateriová úložiště a elektromobilitu, což přinese příležitosti pro dodávky ze strany evropských obchodních partnerů. Zároveň je postavení Kanady jako ekonomického spojence atraktivní pro evropské výrobce, kteří chtějí posilovat bezpečnost dodávek nerostných surovin do své produkce. Veletrh PDAC potvrdil, že existující Strategické partnerství EU a Kanady v nerostným surovinách bude nadále posilovat. Právě orientace na komplexní dodavatelské a hodnotové řetězce, stejně jako podpora posilování investic do strategických projektů těžby, úpravnictví i nových udržitelných technologií, prožívají silný moment, kterému by měly pozornost věnovat i české firmy.

Eva Libs Bartoňová, Šárka Neumannová, Generální konzulát ČR v Torontu