Global Energy Show 2025 pořádaná letos v červnu v Albertě jako jedna z nejvýznamnějších energetických událostí v Severní Americe přilákala přes 500 vystavovatelů a více než 30 000 účastníků z celého světa. Český pavilon organizovaný a podpořený jako česká oficiální účast Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR v Torontu umožnil prezentaci devíti vystavovatelů a dalších českých firem, přičemž Česko vyniklo jako největší evropský partner celého veletrhu. Návštěvníci veletrhu z Kanady i celého světa se tak mohli seznámit s řešeními společností ABO valve, Agile Europe, GAZ Energy, ComAp, GENTEC CHP, Doosan Škoda Power, Tekies, Wikov TurboGear, ŽĎAS a setkat se se zástupci firem EnviTrail a Sev.en Global Investments. Veletrh přinesl českým firmám příležitosti v dodávkách do velkých energetických projektů v Kanadě i v regionu. Zároveň bylo patrné, že veletrh dříve zaměřený především na těžbu ropy, jejímž domovem je v Kanadě zejména hostitelská provincie Alberta, se letos opět vrátil ke kořenům a infrastruktura pro těžbu, transport a využití fosilních zdrojů přinese další příležitosti. Celkově se ale také konference věnovala potřebě energetické transformace, diverzifikace zdrojů a dekarbonizace.

Český pavilon otevřeli vrchní ředitel David Müller a generální konzul Radek Machů

Tón veletrhu indikoval generální tajemník OPEC Haitham Al-Ghais svým zahajovacím projevem konference. Dle něj světová poptávka po ropě poroste minimálně do roku 2050, kdy se očekává výše 120 milionů barelů denně. To je o zhruba 24 % více než dnes (v roce 2024 byl meziroční nárůst 2 miliony barelů denně). Al-Ghais přitom zmínil, že pokračující investice do plynových a ropných projektů jsou nevyhnutelné zejména kvůli rostoucí poptávce ale i stabilitě světové ekonomiky. Vyzdvihl Kanadu jako významného globálního dodavatele ropy a zejména pak Albertu. Lze přitom konstatovat, že z pohledu dalšího strategického směřování Kanady se skutečně Al-Ghais strefil do jedné z klíčových priorit země pro další roky, a to i v kontextu strategických projektů aktuálně diskutovaných kanadskou vládou.

Kanada jako energetická supervelmoc budoucnosti

Právě posílení Kanady na globálním energetickém trhu je v současnosti jednou z hlavních vizí federálního premiéra Marka Carneyho. Reaguje tak na destabilizaci vztahů s hlavním obchodním partnerem, Spojenými státy, a potřebu hledání nových partnerů i posilování strategické soběstačnosti – a právě přírodní zdroje a energetika nabízí Kanadě zásadní příležitost. Mise udělat z Kanady energetickou supervelmoc rezonovala na celé konferenci a navázala na jednání posledních měsíců. Na začátku července pak dosáhla kanadská vláda schválení zásadního zákona C-5 o jednotné kanadské ekonomice. Součástí je také zákon o budování Kanady, který přinese podporu projektům národního významu („nation-building projects“). Projekty budou diskutovány v průběhu letošního léta s provinciemi, teritorii a domorodými obyvateli a pro schválené projekty se významně zjednoduší regulatorní podmínky a zrychlí schvalovací procesy. Přírodní zdroje a energetika jsou přitom v popředí těchto úvah a pravděpodobně budou dominovat i na finálním seznamu. Nejvíce diskutovanými jsou druhý severozápadní ropovod z Alberty do Britské Kolumbie, projekt Pathways Alliance na vybudování přepravní sítě pro zachytávaný uhlík k efektivnějšímu ukládání (tzv. giant carbon capture pipeline), projekt těžby kritických nerostných surovin v oblasti Ring of Fire na severu Ontaria, rozšíření přístavu Churchill v Manitobě pro export kritických nerostných surovin a fosilních zdrojů na zahraniční trhy, projekt přístavu Grays Bay v Nunavutu, který by propojil západní provincie se Severozápadní cestou, či offshore projekt na větrné elektrárny v Novém Skotsku.

V červenci pak premiér Carney při návštěvě Alberty potvrdil, že projekt nového ropovodu do Britské Kolumbie bude pravděpodobně mezi finálními projekty, stejně jako projekt na zachytávání uhlíku z albertských ropných písků. Další součástí Carneyho plánu je investice do kritických nerostů pro podporu dodavatelských řetězců, urychlení průzkumu a těžby, včetně těžby z recyklace, diversifikování obchodu a odstraňování překážek. Carney slíbil schválení národních projektů do dvou let, což ovšem komplikuje zákon C-69, který vyžaduje posouzení dopadů projektu na životní prostředí a zdraví nebo sociální a ekonomické dopady. Federální vláda se ale zároveň těší rozsáhlé podpoře ze strany provincií, které se na pozadí obchodních sporů s USA významně semknuly. V červenci například Ontario a Alberta podepsaly memoranda o vybudování infrastrukturního a energetického koridoru napříč Kanadou, včetně příslibu výstavby ropovodů a plynovodů do Ontaria. Na podzim by se obě provincie měly pustit do přípravy studií proveditelnosti na výstavbu železnic, potrubí a přístavů.

Výstavba ropovodů a plynovodů v hledáčku Alberty

Již zmíněný možný projekt výstavby nového ropovodu z Alberty až na sever Britské Kolumbie k přístavu prince Rupert, tzv. Northern Gateway, jehož přípravu premiérka Alberty Danielle Smith ohlásila v červnu. Nový ropovod by měl přepravovat ropu z ropných písků na severní pobřeží, aby se pak mohl vyvážet do Asie. Bude však ještě otázkou, jak se vyvinou diskuse s Britskou Kolumbií, která upřednostňovala rozšíření ropovodu Trans Mountain. Dokončení tohoto ropovodu v loňském roce přitom přineslo zásadní rozvoj vývozu paliv do Asie, s níž se bude Kanada v rámci diverzifikace exportu snažit velmi aktivně posilovat vztahy. Pokračující důraz Alberty na fosilní zdroje jako klíčový zdroj příjmů je patrný i z dalších projektů. Alberta například pokračuje v realizaci strategie Mature Assets Strategy (MAS), která podporuje provoz starších ropných a plynových polí menšími provozovateli, což umožňuje zachovat hodnotu aktiv a pracovní místa. Tato strategie však vyvolává diskuse o možném přenosu environmentálních a finančních rizik na veřejný sektor, protože menší společnosti nemusí mít dostatečné zdroje na sanaci a rekultivaci. Kontroverzi také vyvolal projekt Grassy Mountain, kdy Alberta povolila povrchovou těžbu uhlí i přes předchozí zákaz federální agenturou. Fiskální plán 2024 Alberty však zároveň vyčlenil 173 milionů dolarů na projekty na zachycování uhlíku a 646 milionů dolarů na technologie, inovace a nařízení o snižování emisí.

Ropa a zemní plyn budou muset být jedním ze zásadních témat pro budování velmocenské role Kanady. Země je aktuálně čtvrtým největším vývozcem ropy na světě, ovšem naprostá většina směřuje do USA. V současnosti je 95 % kanadské ropné těžby (i ropných písků) a těžby zemního plynu soustředěno právě v západní kanadské sedimentární pánvi (WCSB), to znamená provincie Britská Kolumbie, Alberta, Saskatchewan a Manitoba. Za rok 2024 byla meziroční průměrná produkce ropy 5,8 milionu barelů denně, z toho 3,4 milionu ropné písky (57 % celkové produkce), 1,5 milionu konvenční (28 % produkce) a 0,2 milionu offshore (4 %). Kapalného zemního plynu (NGLS) bylo produkováno 0,7 milionu barelů denně (12 % produkce) a meziroční průměrná produkce zemního plynu byla 18,4 miliardy kubických stop denně (CAPP). V roce 2024 Kanada exportovala 4,20 milionu barelů ropy denně (5,4% nárůst oproti 2023), přičemž 93 % tohoto exportu šlo do US. V roce 2024 putovala téměř veškerá kanadská exportovaná produkce zemního plynu do Spojených států. Průměrný denní objem vývozu dosáhl 8,8 miliardy kubických stop, což představuje nejvyšší úroveň od roku 2010. Ve srovnání s rokem 2023 se vývoz zvýšil o 8,1 %.

Příležitosti v pokročilých technologiích v Albertě i celé Kanadě

Rozvoj produkce a přepravy fosilních zdrojů proto může přinést i příležitosti pro dodávky českých společností. Zároveň by ale české firmy měly věnovat pozornost pokročilým technologiím a alternativním zdrojům energie. Alberta se bude dále snažit profilovat i v zachytávání uhlíku a také v produkci vodíku. Provincie ve své Hydrogen Roadmap plánuje investice ve výši přes 1,2 miliardy kanadských dolarů. Tyto prostředky by mířily zejména do výrobní a distribuční infrastruktury. Cílem je přitom dekarbonizovat milion domácností do roku 2035. Alberta ve svém fiskálním plánu 2024 vyčlenila 10 milionů dolarů na Centrum excelence pro čistý vodík pod společností Alberta Innovates, jehož cílem je zejména urychlení technologického pokroku. Dle zástupců Kanadské vodíkové asociace je rozpočet Alberty 2025 důkazem silného odhodlání rozvíjet čisté technologie a posílit vodíkovou ekonomiku Alberty. Rovněž diskuze i projekty na GES ukázaly, že vodík přechází z teorie do praxe.

Na GES se také představily nové aplikace umělé inteligence v oblasti těžby a zpracování přírodních zdrojů. Ty by měly kromě snížení provozních nákladů až o 30 % také zvýšit bezpečnost pomocí včasné údržby, zvýšit produktivitu o 15-20 % nebo zlepšit predikci výnosnosti ložisek. Alberta se díky své infrastruktuře tak jeví jako ideální prostředí pro testování těchto aplikací. Největší pozornosti se těšila firma OPX Ai, jejíž integrovaná řešení IOC poháněná umělou inteligencí jsou schopna osvobodit týmy v terénu od reaktivního hašení požárů. Sama ministryně Rebecca Schulzová potvrdila cíl Alberty stát se lídrem v této nové realitě a využít odborný talent, geologická aktiva a technologie pro snižování emisí ve spojení s růstem těžby. Dle Insight Ace Analytics trh s AI v oblasti těžby a přírodních zdrojů dosáhl hodnoty 5,4 miliardy USD a do roku 2035 poroste až na 35 miliard USD.

Ambice Ontaria se zhmotnily v novém komplexním plánu

Významným protějškem Alberty a jeden z hlavních aktérů spolupráce napříč provinciemi, provincie Ontario, nezůstává ve svých ambicích na strategický význam v energetice také pozadu. Na pozadí celokanadských diskusí o budování energetické supervelmoci vydala provincie v polovině června první komplexní plán na rozvoj energetiky v historii Ontaria. Dokument nazvaný „Energy for Generations“ udává další směřování a investice provincie, které přinesou řadu příležitostí. Má za cíl zajistit obyvatelům dostupnou, bezpečnou, spolehlivou a čistou elektřinu, ale také upevnit pozici Ontaria ve světě, zejména ve vztahu k jaderné energetice.

V první řadě bude Ontario budovat a modernizovat jadernou infrastrukturu, ve které má v rámci Kanady nejvýznamnější postavení, ať už z pohledu produkce elektřiny z jádra (17 reaktorů produkuje více než polovinu elektřiny v provincii), tak z pohledu nejrychlejšího postupu v nasazení malých modulárních reaktorů. Klíčová pro energetické kapacity provincie je modernizace existujících elektráren, která jim může přidat 30 let životnosti. Modernizace elektrárny v Darlingtonu byla dokončena v loňském roce, projekt modernizace elektrárny Bruce Power probíhá do roku 2033 a projekt na modernizaci elektrárny Pickering je ve fázi definování projektu. Jedná se také o zcela nových velkých jaderných elektrárnách Bruce Power a případně také v Port Hope. Provincie samozřejmě také klade důraz na další rozvoj malých modulárních reaktorů, přičemž hlavním prvkem je probíhající budování flotily 4 reaktorů v Darlingtonu.

Ontario Power Generation také provozuje 66 vodních elektráren, z nichž mnohé budou také vyžadovat další modernizaci. OPG proto investuje 4,7 miliardy dolarů do těchto projektů, zároveň provinční vláda podporuje před-vývojovou fázi příprav na tzv. Ontario Pumped Storage Project, který by umožnil ukládání energie za pomoci vodních nádrží a byl by největším projektem tohoto druhu v Kanadě. Provincie také zahájí dlouhodobé tendry na výkup energie, které budou technologicky neutrální, ale z bezpečnostních důvodů pravděpodobně nezahrnou některé zahraniční jurisdikce jako Čínu. Celkově bude provincie také investovat do budování rozvodných sítí, také do dobíjecích stanic pro elektromobily. Cílem je také posílení dostupné a udržitelné energie pro odlehlé komunity a skupiny prvních národů, bude podporovat distribuované zdroje energie. Jako tranziční médium pak vnímá zemní plyn, který bude v dalších letech hrát nadále významnou roli. Zároveň se provincie zaměří na posilování dalších zdrojů jako vodík, obnovitelné zdroje, či na technologie na zachytávání uhlíku. V rámci Low-Carbon Hydrogen Strategy oznámila navýšení prostředků do Hydrogen Innovation Fund a podporuje další pilotní i regulatorní projekty. Pro další rozvoj sektoru v provincii budou fungovat také komise pro identifikaci klíčových projektů, které povedou k další dekarbonizaci a diverzifikaci systému.

Z představeného plánu je patrné, že provincie vnímá energetiku jako geopolitickou otázku a chce usilovat o snížení závislosti na Spojených státech, mj. skrze možný export přes přístav v James Bay, kde by mohlo Ontario vyvážet nerostné suroviny, energetické zboží i výrobky. Zároveň chce posilovat svoji mezinárodní roli, a to zejména skrze vůdčí postavení v oblasti malých modulárních reaktorů, stejně jako v oblasti léčebných izotopů. Je přitom třeba podotknout, že téma malých modulárních reaktorů rezonovalo také na Global Energy Show. Dokonce i Alberta, která bává v oblasti modulárních reaktorů spíše označována za pasovního pozorovatele, podala návrh na postavení dvou CANDU MONARK reaktorů schopných generovat až 4800 megawattů elektřiny 30 km od města Peace River. Pozornosti se také dočkal projekt kombinace vodíku a SMR od společnosti First Hydrogen a University of Alberta.

Příležitosti pro spolupráci s Kanadou významně narůstají

Veletrh Global Energy Show i dynamický vývoj federální politiky i vybraných provincií jako Alberta a Ontario ukazují, že pro české společnosti nadchází velmi zajímavé období možné spolupráce v oblasti energetiky a přírodních zdrojů, ať už z pohledu dodávek, či případně spolupráce v oblasti pokročilých technologiích. Národní projekty podpořené federální vládou, ale i plánované investice na západě Kanady a v Ontariu pomohou nastartovat další rozvoj sektoru, a to v době, kdy je Evropská unie vnímána čím dál více jako strategický partner.

Eva Libs Bartoňová, Martina Unucková, GK Toronto