Telavivská burza (TASE) dnes představuje vyspělý trh s více než 546 kotovanými společnostmi a celkovou tržní kapitalizací přesahující 560 miliard USD. Jen za posledních pět let přitom počet firem na trhu vzrostl o téměř čtvrtinu. Tento růst není náhodný – odráží širší dynamiku izraelské ekonomiky, která se opírá o silný technologický sektor, finanční služby a rozvinutý trh s nemovitostmi.

Právě struktura trhu je jedním z jeho klíčových rysů. Vedle tradičně silného finančního sektoru zde významnou roli hrají technologické společnosti, které tvoří přibližně třetinu trhu. Izrael si tak udržuje pozici globální „startup nation“, kde high-tech sektor zaměstnává cca 10% pracovních sil, generuje zhruba 20 % HDP a zajišťuje vice než polovinu exportu. To se přirozeně promítá i do atraktivity burzy pro ty investory, kteří hledají zajímavý růstový potenciál.

Makroekonomická odolnost Izraele je přitom jedním z hlavních důvodů, proč domácí i zahraniční kapitál na tento trh dlouhodobě směřuje. Navzdory válce si ekonomika udržela stabilní růst – v roce 2025 kolem 3,1 %, pro roky 2026–2027 se očekává další zrychlení až k úrovni 4–4,5 %. Ve srovnání s většinou vyspělých zemí OECD vykazuje Izrael nadprůměrnou výkonnost, a to při zachování relativně nízké nezaměstnanosti kolem 3 % a kontrolované inflace.

Důležitou roli hraje také stabilní finanční systém, konzervativní měnová politika a dlouhodobý přebytek běžného účtu. Izrael si zároveň udržuje silnou čistou investiční pozici vůči zahraničí a jeho měna v posledních letech posiluje, což odráží důvěru investorů v ekonomiku.

Z pohledu výkonnosti patří TASE v posledních letech mezi nejúspěšnější burzy mezi vyspělými trhy. V roce 2025 dosáhly hlavní indexy výnosů v rozmezí přibližně 65 až 73 % v dolarovém vyjádření, čímž překonaly řadu globálních benchmarků včetně amerických i evropských indexů. Důležité přitom je, že těchto výsledků bylo dosaženo v období poznamenaném válkou a zvýšeným geopolitickým rizikem.

Právě schopnost fungovat v krizových podmínkách je jedním z nejvýraznějších znaků izraelského trhu. Historie ukazuje opakující se vzorec: krátkodobý pokles v reakci na šok, následná stabilizace a relativně rychlý návrat k růstu. Tento scénář se potvrdil jak během globální finanční krize v roce 2008, tak v období pandemie nebo po říjnu 2023. Izraelský trh tak nevyniká absencí volatility, ale schopností ji absorbovat.

Vedle makroekonomiky stojí za pozornost také samotná dynamika kapitálového trhu. V roce 2025 vzrostl objem kapitálu získaného prostřednictvím burzy o zhruba 70 % a na trh vstoupily desítky nových emitentů, zejména v oblasti dluhopisů. Současně dochází k výraznému nárůstu investorské základny – mezi lety 2021 a 2025 bylo otevřeno přibližně 700 tisíc nových investičních účtů, z toho 200 tisíc jen v loňském roce.

Rostoucí význam má také zahraniční kapitál. Po zavedení obchodování od pondělí do pátku, které sladilo izraelský trh s globálními standardy, tvoří zahraniční investoři již zhruba 28 % objemů obchodů v klíčových dnech. Izraelský kapitálový trh je navíc plně integrován do globální infrastruktury – je napojen na systémy jako Euroclear či DTCC a umožňuje dual listing, což výrazně usnadňuje vstup mezinárodních investorů.

Silnou stránkou je i dluhopisový trh, který patří mezi nejaktivnější na světě. Izrael se řadí mezi globální lídry v obchodování s korporátními dluhopisy a nabízí široké spektrum emisí včetně účasti zahraničních emitentů. To z něj činí atraktivní prostředí nejen pro akciové, ale i konzervativnější investory.

Z pohledu českých firem není pravděpodobné, že by Telavivská burza v dohledné době představovala hlavní destinaci pro IPO. Důvodem není kvalita samotného trhu, ale spíše přirozená orientace firem – české společnosti obvykle volí burzy, které jsou jim geograficky i regulatorně bližší a kde zároveň existuje silnější investorská základna obeznámená s jejich byznysem, typicky v Evropě nebo v USA. Roli hraje také nutnost budovat vztahy s místními investory a vyšší náklady spojené s kotací na vzdálenějším trhu. Přesto však izraelský kapitálový trh nabízí řadu nepřímých příležitostí, které stojí za pozornost. Především jde o přístup k dynamickému technologickému ekosystému a možnost navazovat strategická partnerství s izraelskými firmami, které často hledají průmyslové partnery v Evropě. Pro české společnosti z oblastí IT, kyberbezpečnosti, fintechu, deep techu či obranných technologií může být izraelské prostředí zdrojem nejen kapitálu, ale i know-how a inovací.

Ještě výraznější potenciál se však otevírá na straně investorů. Telavivská burza nabízí expozici vůči jedné z nejdynamičtějších ekonomik světa, která dlouhodobě roste rychleji než většina vyspělých zemí a zároveň prokazuje vysokou míru odolnosti vůči krizím. V kombinaci s rostoucí likviditou, silnou domácí investorskou základnou a zvyšujícím se podílem zahraničního kapitálu jde o trh, který může sloužit jako zajímavý nástroj diverzifikace portfolia.

Izrael tak ukazuje, že stabilita nemusí znamenat absenci rizik. Naopak – v jeho případě spočívá v schopnosti je zvládat a dlouhodobě růst i v podmínkách, které by jinde vedly k výrazně hlubším otřesům. Právě tato kombinace činí z Telavivské burzy jeden z nejzajímavějších, a přitom stále relativně nedoceněných trhů současnosti.