Raketové útoky Hamásu i násilné střety mezi židy a Araby za sebou zanechaly poničené obytné budovy, auta, obchody, svatostánky i silnice. Z dat izraelského daňového úřadu vyplývá, že zatím bylo podáno více než 3 tisíce žádostí o náhradu škody na nemovitém majetku a téměř 2 tisíce žádostí za škodu na motorových vozidlech. Výjimečný byl tento konflikt v tom, že se škody zdaleka netýkají pouze jižní části země obklopující Gazu. Kromě škod způsobených v jižně položených městech Sderotu, Beer Shevě, Ašdodu a Aškelonu byly také podány stovky žádostí o náhradu škod v centrální oblasti země - v Ramat Ganu (227), Petah Tikvě (182), Holonu (188) a Tel Avivu (77).

V průběhu této eskalace došlo rovněž k omezení pohybu obyvatel a v jeho důsledku také k omezení ekonomické aktivity v zemi. Byl uzavřen vzdělávací systém a zrušeno mnoho hromadných akcí. Velká část firem umožnila svým zaměstnancům práci z domova, v blízkosti protiraketového krytu. Omezení pohybu obyvatelstva se dále přelilo na finanční škody způsobené obchodům, restauracím a dalším podnikům z důvodu úbytku zákazníků. Izraelské Ministerstvo financí odhaduje, že v období konfliktu přichází domácí hospodářství průměrně o 200 milionů šekelů (1,2 mld. Kč) za den. Pokud se započítá i cena za vojenskou operaci v Gaze, celkové náklady na operaci Strážce hradeb se vyšplhají až na 7 miliard NIS (42 mld. Kč) - tedy ekvivalent 0,5% HDP země.

Dobré zprávy jsou, že v minulosti neměly občasné eskalace regionálních konfliktů mezi Izraelem a jeho protivníky na izraelskou ekonomiku významný vliv. Jedinou výjimkou je negativní dopad na cestovní ruch, ten však v Izraeli tvoří jen malou část zdrojů příjmů hospodářství.

 

Ratingové agentury

 K situaci v Izraeli se v průběhu operace Strážce hradeb vyjádřily i některé ratingové agentury. Agentura S&P potvrdila suverénní rating AA- se stabilním výhledem a vyslovila důvěru v brzké uzavření příměří, k čemuž pak několik dní poté opravdu došlo. S&P také poukázala na skutečnost, že předchozí konflikty neměly na ekonomiku trvalý vliv.

Velmi obdobně situaci vnímá agentura Moody´s, jež ve své zprávě z 19. května uvádí: "Vzhledem k dlouhodobé odolnosti izraelské ekonomiky vůči geopolitickému vývoji očekáváme, že zesílený konflikt bude mít jen mírný dopad na hospodářské oživení země po pandemii a na krátkodobé fiskální ukazatele vlády. Násilí však může dále komplikovat úsilí o sestavení stabilní většinové koaliční vlády, což by mělo negativní důsledky jak pro vypracování účinné pokrizové fiskální strategie, tak pro provádění širších strukturálních reforem." Rovněž agentura S&P označila jako hlavní rizikové faktory právě politickou nestabilitu a vysokou dluhovou zátěž. Dle prognóz S&P vzroste čistý vládní dluh Izraele v příštích letech 71% na 76% HDP.

 

Prodloužení politického „deadlocku“

Konflikt vypukl z pohledu Izraele ve velmi citlivý moment povolebních vyjednávání. Schylovalo se totiž k ustanovení “Koalice změny“, jež měla zahrnovat strany levice, středu i pravice sjednocující se za společným cílem sesadit Benjamina Netanjahua po 12 letech z premiérského křesla. Bezprecedentní byla skutečnost, že aby tato vláda dosáhla potřebné nadpoloviční většiny (61 křesel) pro vyslovení důvěry v Knessetu, měla se opírat o podporu arabské strany Ra´am. Eskalace bezpečnostní situace však způsobila ukončení těchto jednání, neboť pro mnohé aktéry přestala být taková forma spolupráce politicky průchodná. Mnozí komentátoři se proto zamýšleli nad tím, jak moc celá situace nahrála do karet předsedovi vlády Netanjahuovi, když zbrzdila největší opoziční hrozbu, které během své politické kariéry čelil.

Ačkoliv včera (30. 5.) dvě vůdčí postavy “Koalice změny“ – Jair Lapid, předseda centristické strany Yesh Atid a Naftali Bennett, předseda pravicové strany Yamina, oznámili obnovení koaličních jednání, není zatím jasné, zda se vládu opravdu podaří sestavit. Hraje se především o čas, konflikt „ukrojil“ 11 dní, kdy byla jednání pozastavena a Lapidův mandát vyprší již ve středu 2. června. Pokud nebude vládní koalice do té doby sestavena, Izrael s největší pravděpodobností zamíří k 5. volbám za posledních 27 měsíců. To by znamenalo další prodloužení období rozpočtového provizoria, jež trvá od roku počátku roku 2020, odklad důležitých reforem i zvyšování státního zadlužení. Společně s pokračováním řízení země Netanjahuem, jehož rozhodování se v posledních letech vyznačuje hlavně sledováním svých osobních zájmů tváří v tvář soudnímu procesu vedenému proti němu, by to tak byla nejvyšší cena, kterou Izrael za operaci Strážce hradeb zaplatí.

 

Nela Brádleová, obchodní specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu

Zdroje: Reuters, Times of Israel, Globes