Obchod ČR s Íránem omezují jak protiíránské sankce EU, tak protiíránské sankce USA. Sankce EU jsou pro české subjekty závazné. Jsou poměrně obsáhlé, zahrnují mnoho oblastí, v nichž je spolupráce s Íránem zcela zakázána, a také dlouhé seznamy konkrétních výrobků a technologií, které je zakázáno Íránu dodávat, a osob a firem, s nimiž je zakázáno obchodovat.

Každá firma, která s Íránem obchoduje nebo chce obchodovat, by si tedy měla nastudovat aktuální předpisy:

• Rozhodnutí Rady č. 413/2010,
• Nařízení Rady č. 267/2012,
• Nařízení Rady č. 359/2011,
• Rozhodnutí Rady č. 235/2011,
• Rozhodnutí Rady č. 1501/2023.

Všechny tyto předpisy lze snadno dohledat na internetu v českém znění (pozor, vždy si zkontrolujte, že čtete aktuální znění).

Íránské osoby a firmy, které jsou na sankčním seznamu EU, lze jednoduše zkontrolovat ve vyhledávači na adrese: www.sanctionsmap.eu.

Národní protiíránské sankce USA pro české subjekty nejsou závazné, ovlivňují však kontakty českých subjektů s americkými partnery a omezují bankovní spojení s Íránem.

Kvůli negativní percepci Íránu v USA může obchod s Íránem narušit spolupráci české firmy s americkými partnery. Zcela výjimečný je také dopad bankovních sankcí USA. Mezinárodní role dolaru (tedy měny, na níž stojí kapitál, rezervy a mezinárodní platební systémy téměř všech bank) způsobuje, že se naprostá většina bank bojí sankce USA porušit, jelikož by pak mohla přijít o přístup k dolaru a v podstatě tak ukončit svou činnost. Z toho důvodu je bankovní spojení s Íránem velice omezené. Např. v ČR neexistuje banka, která by bankovní spojení s Íránem umožnila. V Íránu také nelze použít české platební karty a naopak. Firma, která chce s Íránem obchodovat, proto musí obchod provést buď v hotovosti nebo nalézt banku či prostředníka, který bude ochoten transakci uskutečnit. Velmi často se ovšem stává, že platba z Íránu nakonec ani tímto způsobem neproběhne vůbec a následuje tak několikaleté vymáhání dluhu.