Rok 2025 však ukázal zranitelnost sektoru. Celková rostlinná produkce klesla o 9 %, obiloviny o 12 % a ovoce dokonce o 31 %. Hlavními faktory byly klimatické výkyvy – extrémní teploty, nepravidelné srážky a dlouhá období sucha stále častěji ohrožují stabilitu produkce. Klimatická změna se tak stává jednou z nejzásadnějších výzev tureckého zemědělství.

Zemědělství je také největším spotřebitelem vody v Turecku, využívající 70–75 % veškeré spotřeby, což vyvolává tlak na modernizaci zavlažovacích systémů. Tradiční povrchové zavlažování je postupně nahrazováno moderními technologiemi – kapkovou a tlakovou závlahou, uzavřenými potrubními sítěmi či fertigačními systémy kombinujícími zavlažování s aplikací živin. Precizní zemědělství a digitální platformy, například DITAP, umožňují efektivnější hospodaření s vodou a živinami a zvyšují odolnost proti klimatickým rizikům.

Významnou roli hrají hnojiva, zejména dusíkatá, fosforečná a draselná (NPK). Turecko disponuje vlastním výrobním sektorem chemických hnojiv, ale až 90 % surovin dováží, což činí ceny hnojiv citlivé na vývoj světových trhů a měnové kurzy. Vysoké náklady na hnojiva, osiva a paliva spolu s historickým zadlužením zemědělců, které dosahuje 1,15 bilionu tureckých lir, omezují investice do modernizace a zvyšují zranitelnost sektoru. Nedostatečná skladovací a chladírenská infrastruktura způsobuje ztráty po sklizni až kolem 30 %, zejména u malých a středních farem.

Navzdory těmto problémům dosáhly turecké zemědělské exporty v roce 2025 historického maxima 36,4 miliardy USD. Tento paradox ukazuje, že sektor je schopný udržet konkurenceschopnost na mezinárodních trzích díky diverzifikaci produkce, státní podpoře exportu a stabilní poptávce po čerstvém ovoci a zelenině.

V takto perspektivním prostředí se pro české firmy otevírá významný prostor. Mezinárodní zemědělský veletrh AGROEXPO 2026 v tureckém Izmiru potvrdil své postavení jako největší zemědělská a chovatelská výstava v Turecku a jeden z nejvýznamnějších agro veletrhů v regionu. Česká účast, organizovaná za podpory Generálního konzulátu ČR v Istanbulu a Ministerstva zemědělství ČR, v rámci Projektu na podporu ekonomické diplomacie, umožnila českým společnostem představit své moderní technologie, od inovativních hnojiv a půdních doplňků až po precizní techniku pro chovatele skotu, a navázat kontakty s tureckými distributory a odborníky.

Firmy oceňovaly vysokou úroveň organizačního zajištění a logistickou podporu, což bylo klíčové zejména pro první kontakt s tureckým trhem. Společnosti, SILVAMIX, TMV SS, Amagro a Symbiom, absolvovaly desítky obchodních jednání a získaly nové distribuční partnery, čímž otevřeli cestu pro dlouhodobou spolupráci a přímé obchodní dodávky.

Dlouhodobou zkušenost s AGROEXPO má společnost Amagro s.r.o., která se veletrhu účastnila již třetím rokem. Opakovaná účast představuje zásadní investici do budování důvěry a stabilní pozice na tureckém trhu. Během předchozích ročníků se Amagro podařilo navázat kontakty s řadou distributorů, realizovat pilotní projekty a testování produktů v praxi, včetně úspěšného obhospodaření 30 hektarů zemědělské půdy. Společnost dnes spolupracuje s více než 25 tureckými distributory a po dokončení nezbytných registrací plánuje zahájit první obchodní dodávky. Paralelně navázala spolupráci s lokálními dodavateli surovin a obalových materiálů, čímž si buduje logistické zázemí přímo v regionu. Taková účast je investicí do dlouhodobých obchodních vztahů a potvrzením, že strategie kontinuální prezentace a přímého kontaktu s partnery je klíčem k úspěchu.

AGROEXPO 2026 tak opět ukázalo, že kombinace technologické inovace, systematické podpory exportu a přímého kontaktu s místními odborníky je pro české firmy účinnou cestou, jak se uplatnit na rychle se rozvíjejícím tureckém zemědělském trhu a vybudovat most pro dlouhodobé obchodní vztahy i v širším regionu.

 

René Daněk, ekonomický diplomat GK ČR Istanbul

Tolga Cevik, ekonomický expert, GK ČR Istanbul