Elektromobily přestávají být okrajovým segmentem

Podle údajů Swedbank vzrostla v roce 2025 poptávka domácností po nových automobilech financovaných leasingem meziročně o 35 %. Nejvýraznější změnou je však proměna skladby prodávaných vozidel. Benzínové automobily si sice stále udržují dominantní podíl přibližně 60 %, jejich význam však postupně oslabuje. Dieselové motory představují již pouze osm procent nových financovaných vozů, zatímco elektromobily a plug-in hybridy dosáhly přibližně třetinového podílu na nových leasingových smlouvách. Podobný vývoj lze sledovat i u zánovních vozidel, kde elektromobily přestávají být výsadou prémiového segmentu a stávají se dostupnější alternativou pro širší skupinu zákazníků.

Významnou změnu potvrzuje také průzkum Swedbank z května 2026. Celkem 46 % Lotyšů plánuje během následujících pěti let výměnu nebo pořízení nového automobilu. Zatímco zájem o dieselové motory během jediného roku poklesl z 27 % na 19 %, stále více respondentů uvažuje o samonabíjecích hybridech, plug-in hybridech a elektromobilech. Při rozhodování přitom již nehrají hlavní roli pouze pořizovací cena nebo výkon vozidla, ale především dlouhodobé provozní náklady, možnosti financování a dostupná státní podpora.

Rozhoduje ekonomika provozu

Lotyšské banky i automobilové asociace upozorňují, že hlavním motorem růstu elektromobility již není ekologická motivace, ale ekonomická racionalita. Modelový příklad uváděný Swedbank ukazuje, že řidič dojíždějící denně přibližně 70 kilometrů utratí za provoz dieselového vozu kolem 300 eur měsíčně, zatímco při domácím nabíjení elektromobilu činí měsíční náklady přibližně 80 eur. Rozdíl přesahující 200 eur měsíčně významně mění ekonomickou návratnost investice a činí elektromobil atraktivní alternativou i pro domácnosti, které dosud jeho pořízení nezvažovaly.

Současně se výrazně rozšiřuje nabídka ojetých elektromobilů, které se stávají cenově dostupnějšími. Elektromobilita tak postupně přechází z fáze technologické novinky do běžné součásti automobilového trhu.

Státní podpora zůstává klíčovým stimulem

Přestože ekonomické argumenty stále více podporují rozvoj elektromobility, data ukazují, že lotyšský trh zůstává na veřejné podpoře výrazně závislý. V roce 2025 využilo dotační program více než tisíc domácností. Po ukončení předchozího programu financovaného z výnosů evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EKII/EQF) ve druhé polovině roku 2025 poklesly registrace nových elektromobilů přibližně o 30 %, registrace ojetých elektromobilů dokonce o 45 %. U cenově dostupnějších značek dosáhl pokles až 60 %, což potvrzuje vysokou citlivost trhu na dotační politiku.

Lotyšská vláda proto připravila nový program podpory elektromobility s rozpočtem 40 milionů eur, který poběží do vyčerpání prostředků, nejpozději však do konce roku 2029. Program nabídne podporu ve výši 4 000 eur na nákup nového bateriového elektromobilu nebo plug-in hybridu a 3 000 eur na pořízení ojetého elektromobilu. Vícečetné rodiny budou moci získat ještě vyšší příspěvky a zachován zůstává také bonus za ekologickou likvidaci staršího vozidla se spalovacím motorem. Podpora se vztahuje na vozidla do stanoveného cenového limitu a zahrnuje rovněž vodíkové automobily.

Na rozdíl od období pandemie COVID-19, kdy dotace pomáhaly teprve vytvářet trh, nyní již podle lotyšského Ministerstva klimatu a energetiky představují především nástroj pro urychlení již probíhající transformace. Nabídka vozidel je širší, infrastruktura výrazně rozvinutější a spotřebitelé mají s elektromobilitou podstatně více zkušeností.

Rekordní registrace potvrzují změnu trhu

Statistiky Lotyšské automobilové asociace potvrzují pokračující růst trhu. V roce 2025 bylo registrováno 1 606 nových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 27,7 %. Ještě dynamičtější byl růst trhu s ojetými elektromobily, jejichž registrace se téměř zdvojnásobily. Výrazně rostl rovněž segment elektrických lehkých užitkových vozidel, jehož registrace se meziročně téměř ztrojnásobily.

Pozitivní zprávou z pohledu českého exportu je postavení značky Škoda, která se v roce 2025 zařadila mezi tři nejprodávanější značky nových elektromobilů v Lotyšsku. Počet registrovaných vozů značky Škoda se meziročně více než zdvojnásobil, což potvrzuje rostoucí konkurenceschopnost českého výrobce na lotyšském trhu.

Nabíjecí infrastruktura přestává být bariérou

Jednou z nejčastěji uváděných překážek rozvoje elektromobility bývala nedostatečná síť nabíjecích stanic. Také v této oblasti však Lotyšsko zaznamenává výrazný pokrok. Během roku 2025 vzrostl počet veřejných nabíjecích bodů o 77 % na více než dva tisíce stanic. Země současně disponuje nadprůměrným podílem rychlonabíjecích DC stanic, díky čemuž patří v rámci Evropské unie mezi státy s relativně kvalitně rozvinutou infrastrukturou vzhledem k velikosti vozového parku.

Rozvoj infrastruktury navíc nekončí. Vedle podpory nákupu vozidel pokračují programy financované z evropských prostředků zaměřené na rozšiřování veřejných dobíjecích sítí a posilování distribuční soustavy.

Přínosy přesahují aumomobilový sektor

V lotyšské odborné debatě se stále častěji objevuje argument, že podpora elektromobility není pouze klimatickým opatřením, ale také nástrojem hospodářské politiky. Nižší spotřeba dovážených fosilních paliv omezuje odliv finančních prostředků do zahraničí a větší část výdajů domácností zůstává v domácí ekonomice. Úspory za pohonné hmoty se následně promítají do vyšší spotřeby zboží a služeb, což podporuje domácí podnikání i ekonomický růst. Financování programu navíc pochází z evropských klimatických fondů, nikoliv přímo ze státního rozpočtu.

Co z toho plyne pro české exportéry?

Přestože Lotyšsko zůstává z hlediska velikosti relativně malým automobilovým trhem, jeho význam spočívá v rychlosti probíhající transformace. Země kombinuje dlouhodobou státní podporu financovanou z evropských klimatických fondů, systematické investice do nabíjecí infrastruktury a postupnou elektrifikaci soukromé i firemní dopravy. Elektromobilita se tak stává součástí širší modernizace energetiky, distribučních sítí i dopravní infrastruktury.

Pro české exportéry proto nepředstavuje hlavní příležitost pouze prodej samotných vozidel. Mnohem významnější potenciál lze spatřovat v dodávkách technologií a služeb souvisejících s rozvojem celé infrastruktury – od nabíjecích systémů přes energetická řešení až po digitalizaci dopravy, správu vozových parků a modernizaci distribučních sítí. Vzhledem k obdobným trendům v Litvě a Estonsku může Lotyšsko současně představovat vhodný vstupní trh pro širší působení českých firem v celém pobaltském regionu.