Lotyšsko: gastronomický sektor posiluje kvalitu a mezinárodní profil – příležitosti pro české dodavatele
30.10.2026 / 14:29 | Aktualizováno: 30.10.2026 / 14:38
Lotyšský gastronomický sektor prochází výraznou proměnou, kterou v roce 2024 stvrdil vstup do průvodce Michelin. Systematická podpora kvality, udržitelnosti a digitalizace tamního segmentu HoReCa otevírá zajímavé možnosti pro české dodavatele. Šanci mají nejen exportéři potravin, ale i výrobci profesionálního vybavení, designového skla či digitálních technologií.
Lotyšský gastronomický sektor prochází v posledních letech výraznou kvalitativní proměnou. Vedle tradičního restauračního trhu se gastronomie stále více propojuje s cestovním ruchem, regionálním rozvojem a budováním mezinárodní značky země. Významným impulsem se stal vstup Lotyšska do průvodce Michelin v roce 2024 a systematická podpora účasti lotyšských kuchařů v mezinárodních soutěžích včetně Bocuse d'Or. Lotyšská vláda a profesní organizace současně podporují vzdělávání pracovníků, digitalizaci, udržitelnost a zvyšování kvality služeb.
Pro české firmy tento vývoj otevírá zajímavé možnosti nejen v tradičním exportu potravin a nápojů, ale v celém segmentu HoReCa – od profesionálního gastronomického vybavení přes sklo, porcelán a design až po digitální technologie, energeticky úsporná řešení či odbornou spolupráci.
Gastronomie jako součást hospodářské a turistické politiky
Lotyšská gastronomie prošla od obnovení nezávislosti v roce 1991 výraznou proměnou. Po období obnovování tradičních receptur a návratu k lokálním surovinám se postupně vytvořila moderní gastronomická scéna kombinující lotyšské kulinární dědictví se severskými a širšími baltskými vlivy. Za důležité milníky tohoto vývoje lze považovat otevření první high-end restaurace Vincents v roce 1994, evropskou ochranu tradičního pokrmu sklandrausis v roce 2013 a následný vstup země na mezinárodní gastronomickou scénu prostřednictvím Bocuse d'Or a Michelin Guide.
Významnou úlohu v dalším rozvoji odvětví hrají profesní organizace, především Latvian Restaurant Association a Pavāru klubs. Jejich činnost se soustřeďuje nejen na reprezentaci podnikatelů v otázkách daní a regulace, ale rovněž na profesní vzdělávání, celoživotní přípravu pracovníků, udržitelnost, digitální dovednosti a propojení gastronomie s cestovním ruchem. Lotyšsko se od roku 2019 účastní prestižní mezinárodní soutěže Bocuse d'Or, přičemž stát podporuje účast národního týmu jako jeden z nástrojů zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti lotyšské gastronomie.
Zásadním krokem bylo zařazení Lotyšska do Michelin Guide v roce 2024. Lotyšsko následně podepsalo novou smlouvu na spolupráci s Michelin Guide pro období 2026–2028 v celkové hodnotě 1,38 mil. EUR. Podle údajů Lotyšské investiční a rozvojové agentury (LIAA) hlásí 87 % sledovaných restaurací zvýšení obratu a 47,8 % nárůst počtu zahraničních hostů. Mezinárodní uznání se rozšiřuje rovněž na hotelový sektor – tři lotyšské hotely, A22, Dome Hotel a Grand Poet, získaly ocenění Michelin Key.
Ekonomický efekt je již měřitelný. Daňové příjmy státu pouze z restaurací zařazených do Michelin Guide vzrostly během dvou let z 15,53 mil. EUR na 19,06 mil. EUR. Podle LIAA se zároveň zlepšila finanční stabilita těchto podniků a snížil se počet restaurací s daňovými nedoplatky.
Počet podniků zastoupených v průvodci se od prvního vydání výrazně rozšířil. Zatímco Michelin Guide Latvia 2024 zahrnoval 26 restaurací, další vydání jejich počet zvýšila. Údaje LIAA a Latvian Restaurant Association se u přesného počtu podniků pro rok 2026 mírně liší, obě prezentace však potvrzují pokračující růst a kvalitativní posun lotyšské gastronomické scény. Latvian Restaurant Association uvádí pro rok 2026 dvě restaurace s jednou hvězdou Michelin a pět podniků v kategorii Bib Gourmand.
Růst kvality na pozadí stagnujícího cestovního ruchu
Pozitivní kvalitativní vývoj gastronomického sektoru probíhá na pozadí podstatně složitější situace v příjezdovém cestovním ruchu. V období leden–červenec 2026 se v Lotyšsku ubytovalo přibližně 942,8 tis. zahraničních hostů, tedy prakticky stejně jako ve stejném období předchozího roku. Nejvýznamnějšími zdrojovými trhy byly Litva, Estonsko a Německo.
Z dlouhodobějšího pohledu se lotyšský cestovní ruch stále plně nevrátil na předpandemickou úroveň. Počet zahraničních ubytovaných hostů zůstával v prvních sedmi měsících roku 2026 přibližně 15,8 % pod úrovní roku 2019, zatímco domácí cestovní ruch proti roku 2019 výrazně posílil.
Celkové výdaje zahraničních návštěvníků se v období leden–červenec 2026 meziročně mírně snížily z přibližně 796 mil. EUR na 789 mil. EUR, tedy o 0,91 %. V samotných restauracích a dalších stravovacích zařízeních byl podle údajů prezentovaných LIAA pokles výraznější. Mezi nejvýznamnější země z hlediska útraty návštěvníků patřily Litva, Velká Británie, Estonsko, Německo a Irsko.
Právě tento vývoj pomáhá vysvětlit rostoucí důraz lotyšské vlády na gastronomii. Cílem není pouze zvýšit absolutní počet zahraničních návštěvníků, ale především jejich útratu a prodloužit pobyt prostřednictvím nabídky kvalitních gastronomických, kulturních a regionálních zážitků. Gastronomie se tak stává jedním z nástrojů přechodu od převážně objemového k více hodnotově orientovanému cestovnímu ruchu.
Gastronomický turismus a rozvoj regionů
Lotyšsko současně usiluje o rozšíření gastronomického cestovního ruchu mimo Rigu. Příkladem je úspěšný projekt Home Cafe Days, který v roce 2026 zahrnoval více než 450 domácích kaváren a gastronomických míst ve 40 destinacích po celém Lotyšsku a přilákal přes 81 500 návštěvníků. Doprovodná marketingová kampaň dosáhla více než 31,5 mil. impresí a přibližně 159 tis. kliknutí.
LIAA podporuje gastronomický turismus také prostřednictvím zahraničních kampaní a organizovaných návštěv novinářů, gastronomických kritiků a tour operátorů. V roce 2026 byly realizovány či plánovány kampaně mimo jiné ve Velké Británii, Německu, Polsku a Finsku. Součástí strategie je rovněž vytváření nových turistických produktů ve spolupráci s místními podnikateli.
Pro rok 2027 Lotyšsko plánuje další internacionalizaci sektoru. Uvažuje se o společném pobaltském Michelin Ceremony, který by mohl zvýšit mediální viditelnost gastronomie celého regionu. Vedle Michelin a Bocuse d'Or chce Lotyšsko posoudit možnosti spolupráce také s dalšími v Evropě uznávanými gastronomickými průvodci, zejména Falstaff a Gault&Millau.
Příležitosti pro české firmy
Vývoj lotyšského trhu vytváří prostor pro české firmy především tam, kde jsou schopny nabídnout vyšší kvalitu, originální design, technologickou vyspělost, energetickou efektivitu nebo produkt s vlastním příběhem. Vzhledem k relativně malé velikosti lotyšského trhu není vhodné zaměřovat se pouze na objemový export potravin. Zajímavější potenciál představuje širší segment HoReCa a prémiové gastronomie.
Perspektivní oblasti představují zejména profesionální gastronomické technologie – konvektomaty, chladicí a mrazicí technologie, profesionální myčky, zařízení pro přípravu a uchovávání potravin, menší kuchyňské technologie či energeticky úsporná zařízení.
Výrazný potenciál má rovněž české sklo, porcelán a stolní kultura. Rostoucí segment prémiových a Michelin restaurací zvyšuje nároky nejen na kvalitu jídla, ale také na jeho prezentaci a celkový zákaznický zážitek. České nápojové a degustační sklo, porcelán, designové nádobí a další stolní doplňky zde mohou využít kombinaci tradičního českého řemesla, designu a mezinárodně známého původu.
Další příležitostí je nápojový segment, zejména moravská vína a sekty, kvalitní nealkoholické nápoje, minerální vody a další prémiové speciality. Zajímavým marketingovým nástrojem by mohlo být párování českých vín a dalších nápojů s moderní lotyšskou kuchyní ve spolupráci s místními šéfkuchaři.
V potravinářství lze předpokládat větší potenciál u řemeslných, regionálních a prémiových výrobků s vysokou přidanou hodnotou než u cenově orientovaného masového exportu. Lotyšská gastronomie sama stále více pracuje s původem surovin, tradicí a storytellingem, což může být pro kvalitní české regionální výrobce výhodou.
Samostatnou perspektivní oblast představují digitalizace a modernizace provozu restaurací a hotelů – rezervační a objednávkové systémy, POS řešení, řízení skladových zásob, analýza dat, technologie omezující food waste či automatizace některých provozních procesů.
S tím úzce souvisejí udržitelnost a energetické úspory. České firmy mohou nabídnout technologie pro hospodaření s energií a vodou, nakládání s odpady, opakovaně použitelné obaly či energeticky efektivnější provoz profesionálních kuchyní. Jde o oblast, kterou Latvian Restaurant Association výslovně řadí mezi priority dalšího rozvoje sektoru.
Potenciál má rovněž odborné vzdělávání a výměna know-how – spolupráce gastronomických škol, profesních asociací a šéfkuchařů, společné workshopy a masterclasses či prezentace moderních gastronomických technologií přímo při práci českého a lotyšského kuchaře.
Z hlediska vstupu českých firem na trh by bylo vhodné nabídky nesměřovat pouze na jednotlivé restaurace. Efektivnější může být spolupráce s Latvian Restaurant Association, Pavāru klubs, LIAA, hotelovými skupinami, distributory pro segment HoReCa a vybranými šéfkuchaři a restauratéry, kteří mohou českým firmám zprostředkovat přístup k širší síti potenciálních odběratelů.
Nabídka konkrétní spolupráce
Jako perspektivní se proto jeví příprava samostatného sektorového projektu zaměřeného na česká řešení v oblasti HoReCa v Lotyšsku. Projekt by mohl propojit prezentaci českých technologií, skla, porcelánu, designu a prémiových potravin a nápojů s praktickou gastronomickou ukázkou či masterclass českého a lotyšského šéfkuchaře a následnými cílenými B2B jednáními s restauracemi, hotely, distributory a profesními asociacemi. Namísto obecné prezentace českého potravinářství by se projekt zaměřil na česká řešení pro moderní a prémiovou gastronomii, což lépe odpovídá aktuálním potřebám lotyšského trhu a nabízí českým firmám větší prostor pro uplatnění produktů s vysokou přidanou hodnotou.
V případě zájmu o další informace o možnostech spolupráce kontaktujte obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví na veronika.sido@mzv.gov.cz či CzechBusiness Pobaltí na nikola.hruskova@czechbusiness.gov.cz.