Provedená reforma daně z příjmů fyzických osob, v jejímž důsledku se změnila i výše daně z kapitálových výnosů, tak zasáhne každého, kdo obdržel výnosy v souvislosti s dividendy, úroky z dluhopisů, prodejem nemovitostí, akcií, předmětů duševního vlastnictví, jakožto i investičního zlata a jiných vzácných kovů. Daň z kapitálových výnosů musí být zaplacena z rozdílu mezi prodejní cenou aktiva, jako je nemovitost, akcie nebo společnost, a kupní cenou.

 

Jedním z důležitých prvků v rámci nové regulace jsou ovšem přechodná ustanovení, která zaštiťují osoby, jejichž jednotlivé obchodní operace započaly do konce roku 2024. Na tyto započaté operace se bude vztahovat daň ve výši 20 %, a to pokud budou dokončeny do roku 2027.

 

Tato změna může být signálem celkového trendu zpřísňování daňového režimu v Lotyšsku – nejen v oblasti kapitálových výnosů, ale i v širší fiskální politice.

 

Srovnání daní z kapitálového výnosu v regionu a v EU

Přestože sazba v Lotyšsku překonává průměr EU (18,6 %) i evropský průměr (17,9 %), nepatří k absolutně nejvyšším – země jako Německo, Rakousko či Francie aplikují ještě přísnější režimy. Nicméně v rámci Pobaltí se stává výrazně méně konkurenceschopnou destinací pro kapitálové investice. Zvýšení daně tak vytváří značné náklady pro domácí i mezinárodní investory.

• Estonsko: 22 %

• Litva: 15 % (do 253 065 EUR ročně), 20 % nad tuto hranici

• Lotyšsko: nově 25,5 % (s možností zvýšení na 28,5 %)

Dopady na české podnikatele a firmy

Ačkoli se daň z kapitálových výnosů fyzických osob vztahuje primárně na jednotlivce, může nepřímo a v některých případech i přímo ovlivnit firmy. 

Na nerezidenty se povinnost platit tuto daň nevztahuje automaticky, pokud nejsou registrováni jako daňoví poplatníci v Lotyšsku. Daňová povinnost se v tomto případě řídí zemí daňové rezidence.

Vyšší daň z kapitálových výnosů může snížit ochotu akcionářů prodat podíly, realizovat zisk nebo reinvestovat. Zakladatelé firem (zejména v sektoru startupů nebo rodinných podniků) mohou odkládat exity nebo změny vlastnické struktury.

Vyšší CGT může snížit atraktivitu zaměstnaneckých akciových programů, které jsou běžné ve startupech a technologických firmách. Zdanění zisku z podílů nebo akcií může být natolik vysoké, že programy ztrácí svůj motivační efekt. 

Vliv na investice v Lotyšsku

Podle nejnovějšího průzkumu „Sentiment Index“, který provedla Rada zahraničních investorů Lotyšska (FICIL), plánuje přibližně 50% dotázaných zahraničních investorů v Lotyšsku a Estonsku v letošním roce zvýšit své investice v pobaltském regionu, zatímco v Litvě je to o něco méně - 38%. Zahraniční investoři se domnívají, že tyto tři země se naučily udržet hospodářskou a politickou stabilitu navzdory své malé velikosti a náchylnosti k vnějším otřesům, jako je geopolitické napětí, ruské obchodní sankce, prudký růst cen energií a pandemie. Uvedené zvýšení daně tedy zahraniční investory neodradilo.

Podle investorů zahrnuje recept na odolnost pobaltských zemí  stabilní demokratické systémy, zdravé makroekonomické řízení, otevřenou a flexibilní obchodní politiku, úzký dialog mezi politiky a investory, vysokou adaptabilitu a tiché, ale rychlé učení se od vyspělejších evropských sousedů.

Veškeré aktuální informace týkající se daňového systému v Lotyšsku naleznete na www.vid.gov.lv.