První kolo jednání o modernizaci NAFTA proběhlo 16. 8. 2017 v USA, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa se jedná o „vůbec nejhorší dohodu“, která znevýhodňuje Spojené státy primárně v podmínkách zahraničního obchodu. NAFTA byla podepsána v roce 1994 a od té doby se vzájemný obchod Kanady, Mexika a USA téměř čtyřikrát zvýšil. Z necelých 300 mld. USD v roce 1994, nyní činí vzájemný obchod přes 1 bilion USD (údaje za rok 2016) a v roce 2015 představovala ekonomika těchto tří zemí v rámci NAFTA 28 % světového HDP (s méně než 7 % světové populace).

Do posledního jednání se stranám podařilo dosáhnout pokroku v otázkách standardizace bezpečnosti potravin, digitální ekonomiky a telekomunikací, v oblasti snížení administrativy v zahraničním obchodě, v kapitole týkající se malých a středních firem a vstupu Mexika na trh zemního plynu a ropy.

Naopak u stěžejních témat dohody stále nebylo nalezeno shody - odstranění nebo limitace kanadského mlékárenského protekcionismu, přístup k vládním zakázkám, doložce o automatickém ukončení dohody po pěti letech, pravidlech původu zboží v automobilovém průmyslu a panely pro řešení sporů.

Právě panel pro řešení sporů (Chapter 19) je pro kanadskou stranu zásadním a chce tuto kapitolu v NAFTA udržet, zatímco USA požadují její úplné zrušení.  V rámci dalšího projednávání tohoto bodu lze tedy očekávat, že kanadští vyjednavači vznesou do diskuzí i jeden z posledních sporů mezi Kanadou a USA, který je řešen právě v rámci článku 19., tedy uvalení cla na dovoz měkkého dřeva do USA. Kanadská strana předala do Washingtonu žádost k přezkumu konečného rozhodnutí Ministerstva obchodu USA v šetření vyrovnávacího cla uvaleného na měkké dřevo z Kanady. V říjnu snížila americká strana tyto cla z původních téměř 27 % na 21 %. Kanadští vývozci této suroviny od počátku zavedení cla zaplatili již kolem 500 mil. CAD na dovozních daních. Ty byly uvaleny z důvodu podezření neoprávněného dotování tohoto průmyslu kanadskou vládou, díky tomu byla tato surovina prodávána na americkém trhu za nižší ceny. Článek 19. zřizuje panel pěti rozhodců, na kterých se dohodnou obě země, ti rozhodnou, zda cla splňují americké právní předpisy. Bez tohoto mechanismu by Kanada musela použít pouze americký soudní systém, aby toto rozhodnutí učinil.

Kanada také u vyjednávacího stolu zmínila zájem aktualizovat dohodu obdobným směrem, jako byla vyjednána CETA mezi EU a Kanadou, v tomto případě se jedná o komplexní dohodu, která obsahuje i kapitoly pro ochranu životního prostředí a rovnost pohlaví. V případě NAFTA by zde existoval i článek určený právům původních obyvatel.

Poslední kola jednání se nesla spíše v duchu skepse ohledně zdárného vyjednání modernizované obchodní dohody. Původním záměrem bylo dosažení konsenzu do konce roku 2017, a to primárně kvůli mexickým prezidentským volbám a volbám v USA v roce 2018. Již nyní je ale jasné, že schůzky budou pokračovat minimálně do začátku roku 2018.

Mezitím Kanada vypracovává pohotovostní plány, pokud by jednání o NAFTA selhaly, v tom případě připadají v úvahu samostatné bilaterální dohody mezi třemi zúčastněnými stranami.

Josef Dvořáček
Ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ottawě