Nejdůležitějším tématem jeho jednání byla fyzická bezpečnost norské energetické infrastruktury a výhled produkce plynu po roce 2030. Otázka zabezpečení těžebních plošin či produktovodů nabyla pro Norsko na naléhavosti po loňské sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. V rámci konzultací se české straně dostalo ujištění, že od té doby norské instituce a energetické společnosti přijaly řadu opatření s cílem snížit riziko na minimum možného, a to i ve spolupráci se spojenci z dalších zemí NATO a EU.

Norsko se prezentovalo jako spolehlivým dodavatel plynu pro evropské trhy, který chce paralelně pokračovat v rozvoji technologií a projektů v oblasti obnovitelných zdrojů. Ať už se jedná o budoucí rozvoj větrných elektráren na moři, zachytávání a ukládání CO₂ či produkci vodíku. Ve všech těchto oblastech chce i nadále spolupracovat se státy EU, a energetika tudíž bude stále jedním z hlavních pilířů vzájemné spolupráce. Tyto ambice se projevily již dříve během tohoto roku v podobě uzavření tzv. Zelené aliance mezi Norskem a EU či podpisu strategické dohody o společném rozvoji obnovitelných zdrojů mezi Norskem a Německem, z níž může profitovat i  ČR.

Velvyslanec Bartuška potvrdil, že Norsko považujeme za spolehlivého partnera, se kterým ČR počítá i v budoucnosti. Během jednání panoval oboustranný zájem na pokračování dalších vzájemných kontaktů jak na vládní úrovni, tak se soukromým i nevládním sektorem.