Půjde již o čtvrté nasazení českých letců na Islandu, předchozí tři mise proběhly v letech 2014-16. I tentokrát český kontingent využije letouny JAS-39 Gripen. Do mise se může zapojit až 95 vojáků. Hlavním cílem Air Policingu na Islandu je zajistit dostatečný situační přehled a bezpečí v této důležité části vzdušného prostoru NATO. Tato mise je specifická a jedinečná pro Island - vzhledem k jeho geografické poloze zde udržují alianční spojenci po dohodě s islandskými orgány periodickou přítomnost stíhacích letadel dislokovaných na základně Keflavík. Tu v červnu 2024 navštívila česká delegace Zahraničního výboru PSP ČR vedená 1. místopředsedkyní Věrou Kovářovou.

Čeští vojáci budou, stejně jako v minulých letech, působit i v řadě dalších zahraničních misí. „Bezpečnost Česka v současném globalizovaném světě nekončí na našich hranicích. Proto je důležité, aby Armáda České republiky byla aktivní a přítomna i mimo české území. Zahraniční mise, které schválil Parlament, tak jsou nástrojem, jak posílit bezpečnost a ochranu českých občanů. A to i ve spolupráci s našimi spojenci,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Celkem může v roce 2025 sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci budou působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. Budou se také i nadále podílet na výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Parlament rovněž schválil návrh na výcvik a poradenství v Mauritánii, působení jednotek na Balkáně či na Blízkém východě.

Více informací ke schváleným misím je k dispozici zde.